Ultraortodoxní židé mohou být odvedeni, rozhodl nejvyšší soud v Izraeli

Izraelský nejvyšší soud dnes rozhodl, že armáda židovského státu musí začít povolávat do služby i ultraortodoxní židy, informovala agentura AP. Podle soudu neexistuje důvod, proč by muži způsobilí ke službě neměli být odvedeni. Krok by mohl ohrozit postavení premiéra Benjamina Netanjahua, protože má ortodoxní koaliční partnery, napsala agentura AP. Úřad generálního prokurátora vyzval armádu, aby začala rozhodnutí soudu naplňovat.

Zatím není jasné, zda odvod ultraortodoxních židů (charedim), tedy zhruba 67.000 mužů, kterých se to týká, začne ihned, či mu bude předcházet postupný proces, napsala izraelská média. Ultraortodoxní židé měli v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948. Jejich komunita v té době tvořila asi jen pět procent celkové populace židovského státu, nyní jich je ale zhruba 13 procent. Výjimku mají, aby se mohli na plný úvazek věnovat studiu posvátných židovských textů na náboženských školách.

Rozhodnutí soudu bude mít podle deníku The Times of Israel zásadní politický a společenský dopad. Ultraortodoxní politické strany, díky nimž se podle agentury AFP premiér Netanjahu drží u moci, odvod mužů z ultraortodoxní komunity do armády dlouhodobě kategoricky odmítají. Izraelský parlament schválil tento měsíc v prvním čtení postupné, ale omezené navyšování počtu ultraortodoxních židů, kteří mají být povoláváni do vojenské služby.

Rozhodnutí soudu dnes kritizovala Netanjahuova strana Likud, která ho označila za překvapivé. "Rozsudek nejvyššího soudu není řešením problému," uvedla. Podle Likudu by měl o této otázce rozhodnout parlament prostřednictvím schválení nového zákona.

Úřad generálního prokurátora vyzval armádu, aby začala rozhodnutí soudu naplňovat, píše izraelský tisk. Podle úřadu by armáda měla povolat do služby 3000 studentů náboženských škol. Armáda dříve uvedla, že je schopná letos přijmout do svých řad právě takový počet ultraortodoxních židů. Podle úřadu generálního prokurátora by to měl být ale jen začátek a armáda by měla uvést, jak chce postupně navyšovat počet studentů náboženských škol, které povolá do svých řad.

Výjimku pro ultraortodoxní židy označila izraelská justice už v roce 2017 za nelegální. Hlasy, které volají po úplném zrušení výjimky, se intenzivněji ozývají od počátku izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy. Izrael ofenzivu zahájil v reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října, při kterém ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců zabili 1200 lidí a při kterém bylo dalších 250 lidí odvlečeno jako rukojmí do Pásma Gazy. Izraelská armáda v Pásmu Gazy zabila už více než 37.600 Palestinců, převážně civilistů, dalších nejméně 86.000 utrpělo zranění, uvádí úřady ovládané Hamásem. Premiér Netanjahu opakovaně tvrdí, že izraelští vojáci útočí pouze na teroristy, ne civilisty.