K odpovědnosti za páteční sebevražedný útok před velvyslanectvím USA v Ankaře se přihlásila nelegální militantní levičácká organizace Revoluční strana pro lidové osvobození (DHKP-C). Tureckým úřadům se mezitím podařilo identifikovat sebevražedného atentátníka, který kromě sebe zabil i tureckého strážníka. Je jím čtyřicetiletý Ecevit Şanli, který si v minulosti odpykal čtyři roky vězení po obvinění z terorismu, ale byl propuštěn kvůli mozkovému onemocnění v důsledku hladovky.
Şanli byl zatčen v roce 1997 kvůli podezření z účasti na útoku proti policejnímu velitelství a kasárnám v Istanbulu a kvůli členství v ilegální Revoluční straně pro lidové osvobození. Tato militantní marxisticko-leninská organizace vznikla v roce 1993 a později byla zakázána. Společně se svými druhy se pak účastnil masové hladovky, která vedla k úmrtí desítek vězňů.
Şanli podle ministra vnitra Muammera Gulera po propuštění z vězení v roce 2001 utekl z Turecka do ciziny, a tak byl odsouzen v nepřítomnosti. Ale později se do země vrátil ilegálně, na padělané doklady.
"Náš bojovník Şanli spáchal akt sebeobětování při vstupu na velvyslanectví Spojených států, vraha národů světa," praví se v prohlášení, kterým se tato levičácká bojůvka přihlásila k odpovědnosti za útok. DHKP-C o sobě v posledních letech nedávala moc vědět. V porovnání s Al-Káidou už podle agentury AP ani nebyla vnímána jako silná teroristická hrozba. Možná však Şanliho k činu přiměla vlna zatýkání v uplynulém měsíce, kdy se za mřížemi ocitlo několik desítek členů organizace.
Páteční exploze nastala u kontrolního stanoviště před postranním vstupem na velvyslanectví, vnitřní prostory zastupitelského úřady ale poškozeny nebyly. Podle televizních záběrů při explozi vylétly dveře z pantů a trosky pokryly část ulice.
Atentátník při útoku odpálil nálož šesti kilogramů TNT i ruční granát. Kromě sebe zabil i tureckého ochránce ambasády a další dva lehce zranil. V kritickém stavu je však turecký novinář, který čekal na přijetí u velvyslance. Ten se dnes nedaleko Ankary zúčastnil pohřbu zabitého strážce.
Americké ministerstvo zahraničí po útoku doporučilo Američanům v Turecku, aby byli maximálně obezřetní a aby se vyhýbali místům, kde se odehrávají nepokoje, demonstrace či jiná velká shromáždění.
Americké velvyslanectví v Ankaře se nachází v oblasti, kde mají svá diplomatická zastoupení další země včetně Německa, Francie nebo Česka.
Česká ambasáda žádné nové varování pro Čechy pobývající v Turecku či chystající se na cestu do země nevydala.
Na internetové stránce českého ministerstva zahraničí v rubrice určené cestovatelům do Turecka je upozornění ze září 2011, ve kterém se mimo jiné píše o dlouhodobě aktuální hrozbě teroristických útoků v této zemi.
V Turecku se v posledních letech odehrálo několik útoků, které měly na svědomí různé skupiny, od islámských nebo levicových radikálů po kurdské separatisty. Někteří turečtí experti dávají atentát i do souvislosti s tureckou podporou syrské opozici, bojující proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Syrský režim prý už za studené války podporoval teroristické skupiny v Turecku, včetně kurdských separatistů, a v poslední době tyto kontakty údajně oživil.
