Mezi favority letošních Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii patří vědci, díky nimž lidstvo dosáhlo pokroku v oblastech čisté energie, kardiovaskulárních chorob, nanotechnologií, kvantových počítačů nebo při porozumění ekonomickým dopadům korupce, napsala agentura APA. Vychází z odhadu datově analytické firmy Clarivate, jejíž výčet favoritů čítá 22 vědců, z nichž 11 pracuje ve Spojených státech. Žádný Čech mezi nimi není. Ocenění ve vědeckých kategoriích se ve Stockholmu začnou předávat v pondělí.
Firma možné budoucí nositele prestižního ocenění hledá mezi vědci, jejichž práce patří v daném oboru k nejcitovanějším. Využívá při tom citační databázi Web of Science, která od roku 1970 zaznamenala kolem 61 milionů vědeckých článků. Jen zhruba 9700 z nich, tedy asi 0,015 procenta, další vědci citovali více než 2000krát.
Právě mezi takovýmito odborníky, kterých si váží jejich kolegové, Clarivate vytipovává možné příští nositele Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii. Ze 450 vědců, které takto od roku 2002 vybrala, si jich dosud 75 skutečně jedno z ocenění dotovaných letos 11 miliony švédských korun (24,5 milionu Kč) odneslo.
Mezi aktuální favority společnost řadí 19 mužů a tři ženy, z nichž 11 působí v USA, šest v Británii, dva ve Švýcarsku a po jednom v Německu, Izraeli a Japonsku. Všichni jsou autory zásadních výzkumných prací, které "bývají mimořádně často citovány a mají široký společenský dopad".
Dobré šance na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, kterými série vyhlašování v pondělí začne, má podle ní sedm vědců, mezi nimiž jsou Jonathan Cohen a Helen Hobbsová za výzkum genetiky metabolismu lipidů, který umožnil vznik nových léků na léčbu kardiovaskulárních chorob, či Ann Graybielová, Okihide Hikosaka a Wolfram Schultz za fyziologické studie bazálních ganglií, které jsou klíčové pro motorickou kontrolu a chování, včetně učení. Třetí tým tvoří dvojice Davor Solter a Azim Surani za objev genomického imprintingu, který zlepšil chápání epigenetiky a vývoje savců.
Další na řadě bude v úterý Nobelova cena za fyziku, na níž mohou mít šanci Rafi Bistricer, Pablo Jarillo-Herrero a Allan MacDonald za průkopnické teoretické a experimentální příspěvky k fyzice grafenových vrstev; David Deutsch a Peter Shor za revoluční příspěvky ke kvantovým algoritmům a počítačům a v neposlední řadě Christoph Gerber za vynález a použití mikroskopie atomárních sil, což je technologie, která umožňuje zkoumat povrch materiálů v nanoměřítku.
Ve středu se bude předávat cena za přínos v oblasti chemie, ve které se podle APA k favoritům řadí David Baker, John Jumper a Demis Hassabis za přínos k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů; Kazunari Domen za základní výzkum fotokatalyzátorů pro štěpení vody a konstrukci solárních systémů pro výrobu vodíku; a Roberto Car a Michele Parrinello za metodu pro přesný výpočet molekulární dynamiky, která představuje revoluci v tomto odvětví chemie.
Nobelova cena za ekonomii bude znát svého držitele jako poslední, a sice v pondělí 14. října. Podle společnosti Clarivate jsou tři favorité na ocenění v této oblasti: Janet Currieová za průkopnické ekonomické analýzy vývoje dětí; Partha Dasgupta za integraci přírody a přírodních zdrojů do lidské ekonomiky a konečně Paolo Mauro za empirické studie o vlivu korupce na investice a hospodářský růst.
