Válka v Pásmu Gazy podle OSN způsobila bezprecedentní rozsáhlé ekologické škody

Válka v Pásmu Gazy způsobila bezprecedentní znečištění půdy, vody a ovzduší, zničila kanalizace a zaplnila toto území obrovským množstvím sutin. S odvoláním na dnes zveřejněnou zprávu OSN o ekologických dopadech konfliktu, jenž propukl loni v říjnu, o tom informuje agentura Reuters.

Válka mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás podle analýzy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v Pásmu Gazy zastavila mírné pokroky ve zlepšování odpadních systémů, odsolování vody či v solární energetice.

Výbušniny odpálené v Pásmu Gazy podle zprávy UNEP po sobě zanechaly zhruba 39 milionů tun sutin, tedy asi 107 kilogramů na každém metru čtverečním tohoto území. Ve srovnání s následky bitvy o irácký Mosul v roce 2017 jde o zhruba pětinásobek.

"To vše hluboce poškozuje zdraví lidí, potravinovou bezpečnost a odolnost Pásma Gazy," uvedla šéfka UNEP Inger Andersenová.

Na poškození životního prostředí v Pásmu Gazy se již před začátkem nynější ofenzivy, kterou Izrael zahájil po přeshraničním teroristickém útoku Hamásu 7. října, podepsaly minulé konflikty, rychlý růst měst i vysoká hustota obyvatelstva.

"Pochopení dopadů války na životní prostředí je velkou výzvou naší doby," řekl Eoghan Darbyshire, vedoucí výzkumný pracovník britské neziskové organizace Conflict and Environment Observatory. "Dopady se neprojeví pouze v místě, kde se bojuje, ale mohou být pociťovány v globálním měřítku prostřednictvím emisí skleníkových plynů," dodal.

Analýza OSN vychází z žádosti palestinského úřadu pro kvalitu životního prostředí z prosince 2023, aby UNEP provedl inventuru škod na životním prostředí. UNEP má mandát pomáhat zemím se zmírňováním a kontrolou znečištění v oblastech postižených ozbrojeným konfliktem nebo terorismem.

Vzhledem k bezpečnostním obavám a omezením přístupu se UNEP při zpracování analýzy spoléhal na dálkové průzkumy a údaje od palestinských technických subjektů, jakož i hodnocení škod ze strany Světové banky. Pro pochopení rozsahu znečištění půdy a vody by však bylo podle Darbyshirea rozhodující měření na místě.

UNEP zjistil, že v Pásmu Gazy byla téměř úplně zničena kanalizační a vodovodní síť, přičemž všech pět čističek vody na tomto území bylo uzavřeno. Podle zprávy Rozvojového programu OSN z roku 2020 představuje dlouhodobá izraelská okupace palestinských území velké ekologické výzvy, které se týkají mimo jiné kvality a dostupnosti vody. Více než 92 procent vody v Pásmu Gazy bylo tehdy označeno za nevhodné k lidské spotřebě.

Pásmo Gazy mělo před válkou jednu z nejvyšších hustot střešních solárních panelů na světě, podle odhadu amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia jich loni bylo zhruba 12.400. Značnou část ale zničilo izraelské bombardování a z trosek panelů mohou do půdy unikat těžké kovy.

Od týdenního příměří v listopadu se klid zbraní vyjednat podruhé nepodařilo. Hamás příměří, během něhož by propustil zbývající rukojmí, podmiňuje trvalým zastavením války a úplným stažením izraelských sil z Pásma Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ofenzivu odmítá zastavit, dokud nedojde k propuštění rukojmích a zničení Hamásu.