Venezuelu v neděli čekají klíčové prezidentské volby, které se letos konají s účastí opozice. O třetí prezidentský mandát usiluje současný prezident Nicolás Maduro, který se stal hlavou státu v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. Velkou šanci má však podle průzkumů kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Podle analytiků je však velkou otázkou, jak by se v případě vítězství opozice zachovali Maduro a další představitelé socialistické strany PSUV, která je u moci už 25 let.
Pozici Madura, kterého za prezidenta neuznávají USA a řada dalších zemí, výrazně oslabují ekonomické problémy a vysoká inflace. Propad hospodářství je hlavní příčinou masové emigrace ze země, ze které za posledních deset let odešlo skoro osm milionů lidí. V uplynulých letech se výrazně zhoršily životní podmínky velké části obyvatel Venezuely, která v minulosti patřila k nejvíce prosperujícím zemím v Latinské Americe.
Opozice chce dosáhnout zlepšení ekonomické situace. Ve svém programu slibuje také konec korupce veřejných činitelů a demokratizaci poměrů v zemi. Vládní úřady přičítají hospodářské problémy mimo jiné mezinárodním sankcím ze strany Spojených států a dalších západních zemí.
Podle posledních průzkumů má González náskok několika desítek procentních bodů nad Madurem a mohl by dostat 50 až 60 procent hlasů. Podle deníku El País je tak skoro vyloučené, že by Maduro mohl uspět bez masivních podvodů. Na prezidenta celkem kandiduje deset lidí, šanci na úspěch ale mají podle analytiků jen současný prezident a kandidát opoziční platformy PUD.
Před volbami se podle agentur a tisku zvýšilo napětí v zemi. Maduro prohlašoval, že Venezuelci budou v neděli rozhodovat mezi mírem a válkou, a podle něj opozice chystá krveprolití, pokud nevyhraje. Poukazoval také, že se ekonomická situace stabilizovala, a tvrdí, že jen on dokáže zaručit stabilitu a harmonii.
Opozice se naopak snaží tón veřejné diskuse spíše klidnit a vyvracet obavy z odvety vůči příznivcům současné vlády, pokud by ji vystřídala u moci. Bývalý diplomat a velvyslanec González se profiluje jako muž dialogu a v rozhovoru pro stanici CNN řekl, že je připravený jednat s vládními představiteli, pokud by byl zvolen prezidentem. "Ve velmi mnoha případech není možné vyřešit konflikty jinak než skrze jednání a dialog," uvedl prezidentský kandidát.
Podle analytiků je stále otevřená otázka, jak se vládní blok zachová v případě vítězství opozice. Vláda má pod kontrolou centrální volební úřad CNE, který volební proces řídí. Podle deníku El País však bude klíčový postoj armády. Ministr obrany Vladimir Padrino López uvedl, že armáda uzná výsledky vyhlášené CNE. Opozice již dala najevo, že je odhodlána protestovat v případě podvodů. "Uděláme, co je nutné udělat, abychom dosáhli dodržení (volebních) výsledků," řekl stanici CNN González.
Předchozích prezidentských voleb v roce 2018 se hlavní strany opozice neúčastnily kvůli nesvobodným a neférovým podmínkám, ve kterých se konaly. Férovost letošních voleb měla garantovat dohoda mezi vládou a opozicí z loňského roku, která vedla k postupnému uvolnění některých amerických sankcích na Venezuelu. Podle opozice však vláda dohodu několikrát porušila. Úřady například neumožnily, aby se voleb zúčastnila politička María Corina Machadová, kterou si PUD vybrala jako prezidentskou kandidátku v primárkách. Během kampaně pak úřady zadržely desítky opozičních aktivistů.
Mandát nově zvoleného prezidenta začne až 10. ledna, což vytváří prostor pro jednání mezi vládou a opozicí. Současný vládní blok má však většinu v parlamentu, jelikož opozice poslední volby bojkotovala jako nesvobodné.
Svůj hlas může v neděli odevzdat 21 milionů Venezuelanů. Opozice kritizuje vládu, že znemožnila širší účast ve volbách několika milionům občanů, kteří v uplynulých letech opustili zemi. Na regulérnost voleb budou dohlížet stovky pozorovatelů ze zahraničí. CNE však nepozvala pozorovatelskou misi z EU, což opozice rovněž silně kritizovala. Do země nepřijedou ani dříve pozvaní pozorovatelé z Brazílie, jejíž prezident Luiz Inácio Lula da Silva tento týden vyzval Madura, aby v případě volební prohry odešel z prezidentského úřadu.
