Druhé kolo parlamentních voleb ve Francii dnes nečekaně vyhrál levicový blok Nová lidová fronta. Podle prvních povolebních odhadů by měl získat 175 až 205 křesel. Na druhém místě je centristický vládní tábor prezidenta Emmanuela Macrona Spolu. Favorizované krajně pravicové Národní sdružení (RN) skončilo třetí.
Žádné ze tří hlavních uskupení podle odhadů nezíská v 577členné dolní komoře parlamentu většinu 289 křesel. Francouzský premiér Gabriel Attal oznámil, že v pondělí podá demisi a distancoval se od Macrona. Oficiální výsledky se očekávají až během noci či v pondělí ráno.
Podle propočtů Ipsos bude mít levicový blok 188 až 199 křesel, vládní tábor 164 až 169 křesel a RN 135 až 143 mandátů. Republikáni a jejich partneři získali podle tohoto odhadu 63 křesel a 15 poslanců bude patřit k dalším menším uskupením. V rámci levicového bloku podle odhadů společnosti Talas získá 73 až 80 mandátů krajně levicová Nepodrobená Francie (LFI), socialisté si jdou pro 60 až 64 mandátů a zelení mohou získat 33 až 36 křesel. Volební účast byla zhruba 67 procent, tedy nejvyšší za posledních 40 let.
Úspěch levice se slavil na náměstích v centrech Paříže nebo v Rennes. Tisíce příznivců levice zaplnili pařížské náměstí Republiky. Žádali odchod moderátora Cyrila Hanouny, který před pár dny slíbil rezignovat, pokud vyhraje levice, což považoval za nemožné. Zhruba 500 lidí v Rennes mělo původně v plánu zapíjet žal z úspěchu nacionalistů, nakonec ale slavili úspěch levice. Le Figaro z Rennes informuje o zásahu policie proti antifašistickému pochodu za použití slzného plynu. Tisíce lidí čekaly na ohlášení výsledků voleb v Nantes, později se vydaly na cestu městem a házely na policii lahve a dělobuchy, píše AFP. Centrum Lyonu je neklidné, objevily se světlice, píše Le Monde.
Prezident Macron se zatím k výsledkům nevyjádřil a dnes se to podle médií ani neočekává. Podle svého okolí Macron vyzval ke zdrženlivosti, protože odhady výsledků podle něj neodpovídají na otázku, kdo bude vládnout. Prezident bude respektovat vůli lidu, počká ale na definitivní výsledky, uvedl podle Reuters Elysejský palác. Teprve na základě oficiálních výsledků hodlá Macron rozhodnout o jmenování premiéra. Zatím počítá s tím, že ve středu odcestuje na summit NATO do Washingtonu.
"Věrný republikánským tradicím a mým vlastním principům" v pondělí ráno rezignuji, řekl Attal zhruba hodinu a půl po uzavření volebních místností. Vládní tábor podle Attala přečkal hlasování se ctí. Attal k rozpuštění parlamentu prohlásil, že to "nebylo jeho rozhodnutí, ale odmítl ho snášet".
Bezprostředně po uzavření volebních místností a zveřejnění odhadů ve 20 hodin se ujal slova Jean-Luc Mélenchon, lídr LFI, která je nesilnějším hráčem levicového bloku. Výsledek voleb je podle Mélenchona obrovskou úlevou pro miliony Francouzů a levice zachránila republiku. Mélenchon žádal Attalovo odstoupení a jmenování vlády levicového bloku.
"Francie dnes večer řekla ne nástupu RN k moci," prohlásil šéf Socialistické strany Olivier Faure. Odmítl, že by se jeho strana, která je členem levicového bloku, zapojila do jakékoliv názorově nejednotné vlády, čímž v podstatě stejně jako Mélenchon vyloučil spolupráci s Macronovým táborem, píše Le Monde.Šéfka strany zelených, kteří jsou rovněž v levicovém bloku, Marine Tondelierová, uvedla, že ve volbách zvítězila společenská spravedlnost, životní prostředí a lid.
Kandidáty a stoupence RN, kteří ve volebním štábu čekali s šampaňským, potkala volební studená sprcha, píše web Franceinfo. Hlavní tvář strany Marine Le Penová, která svůj mandát obhájila už v prvním kole, poukázala na nárůst počtu mandátů pro RN ve srovnání s volbami v roce 2022. Macron je podle Le Penové v neudržitelné situaci a vítězství RN bylo dnes jen oddáleno.
Šéf RN Jordan Bardella odsoudil dohodu ostatních stran na takzvané republikánské frontě, jejímž cílem bylo strategickým hlasováním zabránit vítězství RN. "Tyto volební dohody uvrhly Francii do náruče krajní levice Jeana-Luca Mélenchova," uvedl Bardella. "Národní sdružení více než kdy dříve představuje jedinou alternativu," dodal Bardella s tím, že "nic nezastaví národ, který opět začal doufat".
Poslanecké mandáty obhájili mezi jinými ministr vnitra Gérald Darmanin, bývalá premiérka Élisabeth Borneová, šéf Republikánů Éric Ciotti nebo bývalý socialistický prezident François Hollande. Ten v médiích odmítl, že by byl kandidátem na premiéra.
V obavách z nepokojů po vyhlášení výsledků majitelé obchodů v centru Paříže, Marseille, Lyonu nebo Nantes zakrývali skleněné výlohy. Na bezpečnost v ulicích ve Francii dnes dohlíží 30.000 policistů a četníků, z toho 5000 je v Paříži.
Ústava prezidentovi neukládá, do kdy musí pověřit nového premiéra sestavením vlády. Podle médií mohou vyjednávání trvat přinejmenším několik dní. Nově zvolený parlament se poprvé sejde ve čtvrtek 18. července.
