Zatímco Evropa řeší zejména zahraniční vměšování, dezinformace a kybernetické útoky z Ruska, Kanada má podle české eurokomisařky Věry Jourové naopak velké obavy z Číny. Místopředsedkyně Evropské komise, která je v Kanadě na několikadenní návštěvě, diskutovala o tématu vměšování ze zahraničí, ochraně voleb, ale i o situaci médií s několika místními politiky i šéfem volební komise. "Kanadská ministryně Pascal St. Ongeová se zajímala hodně o to, jaká je v Evropě legislativa ohledně digitálu a médií, protože se snaží prosadit v Kanadě podobnou legislativu a naráží to tady na velký odpor," uvedla v rozhovoru s ČTK Věra Jourová. "Pro mě je hodně důležité podpořit naše partnery v dalších demokratických zemích, ale samozřejmě také poslouchat, co říkají oni a jaká mají řešení," dodala.
Evropská unie přijala v posledních letech několik klíčových norem, jejichž cílem je zvýšit odolnost vůči dezinformacím a zahraničním zásahům v EU. Patří mezi ně unijní nařízení o digitálních službách (DSA), nařízení o digitálních trzích (DMA), nová pravidla transparentnosti politické reklamy, nařízení o umělé inteligenci a nařízení o svobodě médií.
"V Kanadě je situace odlišná kvůli geografické poloze, my jsme blízko Rusku, máme na Rusko hodně vazeb a Rusko si vybralo Evropu jako hlavní bojiště pro informační válku. Naopak Kanada Rusko zas tak moc nezajímá a nemají zjištěny nějaké větší případy cílených dezinformačních kampaní z Kremlu," popsala Jourová, která je eurokomisařkou pro hodnoty a transparentnost. Jiné je to ale podle kanadských politiků s Čínou. "Čína je tady zdrojem největších obav, nejen kvůli dezinformacím, jsou tady i podezření z kybernetických útoků," dodala.
Kanadští poslanci z výboru pro etiku a bezpečnost ji rovněž potvrdili, že mají obavy i toho, že Čína financuje různé organizace od univerzit přes právnické agentury, přes různé lobbisty až po politiky. V zemi v této souvislosti nedávno přijali zákon o transparentnosti, který by měl vést ke zveřejnění všech finančních toků směřujících do Kanady. "To je zas pro mě velká inspirace, protože i my jsme navrhli podobnou směrnici o ochraně demokracie, která by měla zvýšit transparentnost finančních toků v Evropě," uvedla česká eurokomisařka.
Takzvaný Balíček na obranu demokracie představila Evropská komise loni v prosinci a hovoří v něm mimo jiné o tom, že by do budoucna neziskové organizace nebo třeba i univerzity měly zveřejňovat jakékoliv své financování, které pochází ze zemí mimo Evropskou unii. Konečná podoba návrhů by ale měla být výsledkem vyjednávání komise s členskými zeměmi EU a europarlamentem.
Dalším tématem, o kterém místopředsedkyně EK v Kanadě jednala, byla ochrana dětí na internetu a na sociálních sítích. "My máme ochranu dětí v několika zákonech, ale budeme to muset ještě posoudit, jestli to stačí," uvedla Jourová s tím, že i Kanada chystá podobnou legislativu. V unijní praxi je téma částečně pokryté právě nařízením o digitálních službách (DSA), zároveň částečně existuje a funguje po celé EU takzvaná strategie pro lepší internet pro děti (BIK+), která má zajistit, aby byly děti v nové digitální dekádě chráněny a respektovány.
"Toto téma bude navíc čím dál silnější, protože máme podezření, které zatím není podpořeno solidním výzkumem, že problémy dětí, deprese, zhoršená schopnost se soustředit či zapamatovat si texty souvisí právě s novým fungováním dětí, kdy se na několik hodin denně přestěhují do digitálního prostoru," poznamenala česká eurokomisařka.
