Snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy - to je cíl vládního balíčku na záchranu státního rozpočtu. Občané si budou muset utáhnout opasky, méně vydělávat budou i podnikatelé a firmy.
Hlavní část úspor na výdajové straně tvoří rušení dotací celkem za 54,4 miliardy korun. Výdaje na provoz státu by se měly snížit o 11,2 miliardy korun. Objem platů ve veřejném sektoru se sníží o 9,7 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy vzrostou v příštích dvou letech o 69,2 miliardy korun. Hlavní podíl na růstu příjmů bude mít zvýšení daně z příjmu právnických osob na 21 procent ze současných 19 procent. Vynese státu 22 miliard korun.
Nájmy půjdou nahoru
Vyšší daň z nemovitosti negativně ovlivní ceny nájemného, míní analytici. Zvýšit by se měla v některých případech až na dvojnásobek.
Ministerstvo financí uvedlo jako modelový příklad průměrný sedmdesátimetrový byt v Praze 1, u kterého dnes majitel zaplatí daň z nemovitosti zhruba 1700 korun ročně, nově bude platit zhruba 2500 korun. Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 Kč, nově to bude asi 1200 Kč.
"Můžeme čekat, že tisíce korun navíc, které chce stát na každém bytě navíc vybrat, zaplatí nájemníci," řekl spoluzakladatel finanční společnosti Patron Go Jiří Paták. Podle něj nájemní bydlení zdražilo za poslední rok ve všech regionech dvouciferně, přičemž změna daně z nemovitosti způsobí další nárůst. Dodal, že z navržených vládních kroků trčí kompromisy, které opticky rozpočtu pomohou, ale v důsledku nic neřeší.
Dražší jízdné
"Ceny jízdného zdraží. Výše příjmů zůstanou pro dopravce stejné, ale zvýší se daň, což se promítne do finální ceny jízdenky a dopadne na cestující," uvedl předseda Svazu osobních železničních dopravců Petr Moravec.
Majitel RegioJetu Radim Jančura řekl, že zdražování veřejné dopravy zastaví nárůst přesunu cestujících z aut do vlaků. Zbytek Evropy jde podle něj opačným směrem a hledá cesty, jak jízdné zlevnit. Zdražení očekává i další soukromý dopravce Leo Express. Mluvčí Emil Sedlařík uvedl, že v případě jakéhokoliv zvýšení sazby DPH bude muset následovat zdražení vnitrostátní dopravy.
Autobusový dopravce FlixBus plánuje zachovat stávající ceny jízdenek i přes zvýšení sazby DPH. "Každopádně jako každý správný hospodář i my musíme sledovat trh a pokud by došlo ke změnám, musíme i my reagovat," dodal mluvčí společnosti Tomáš Beránek.
Rána hospodám
Zvýšení DPH z točeného piva z deseti na 21 procent povede k odlivu hostů z restaurací a hospod, řekla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová, podle které změny zasáhnou hlavně podniky v menších městech a na vesnicích. Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků mluví dokonce o likvidaci české gastronomie, zejména v regionech. Vláda chce mírně zvednou DPH i na stravovací služby z deseti na 12 procent. Na 21 procent by se měla zvýšit daň také z nealkoholických nápojů.
Svaz pivovarů už dříve upozornil na to, že loni se prodej piva v restauracích držel na nejnižší úrovni za posledních deset let. "Mrzí nás, že se vláda rozhodla místo větších úspor jít cestou další zátěže hospod a restaurací. Obáváme se, že tento krok povede k dalšímu odlivu hostů," doplnila.
Podle Kastnera se vláda rozhodovala bez ohledu na argumenty restauratérů. Odmítl také to, že zvyšování DPH povede k vyššímu výběru daně právě kvůli útlumu celého sektoru pohostinství.
Kastner rovněž kritizuje rozhodnutí vlády ponechat nulovou spotřební daň na takzvaná tichá vína, zůstává pouze daň na šumivá vína. Považuje to za neférové jednání vůči jak pivovarům, tak pěstitelům chmele.
Vláda ve svém konsolidačního balíčku chystá zvyšování spotřební daně na lihoviny. Kritizují to i svazy výrobců lihovin, jako je Unie výrobců a dovozců lihovin nebo Unie destilatérů, která upozorňuje na to, že zvyšování spotřební daně povede jen k růstu černého trhu.
Martin Žufánek z rodinného Lihovaru Žufánek na twitteru napsal, že se zásadně zvýší konzumace levných dovozových krabicových vín a podobných produktů, což pocítí podle něj i vinaři.
Podnikatelé se křižují
Vládní balíček má zvýšit odvody živnostníků. V letech 2024 až 2026 se minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění bude zvyšovat o pět procentních bodů ročně ze současných 25 procent průměrné mzdy. Živnostníci také budou nově platit pojistné nejméně 55 procent základu daně místo současných 50 procent. Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš balíček ostře kritizoval. Zvýšení korporátní daně z příjmu může podle Jaroše sice krátkodobě přinést zvýšený příjem státu, z dlouhodobého hlediska jej považuje za škodlivý a podvazující ekonomický růst a konkurenceschopnost firem. Ty jsou již dnes zatížené obrovskými náklady na práci a nyní budou čelit i zvýšení daně z příjmů, podotkl.
Pracovnímu trhu ani firmám podle něj rovněž nijak neprospějí další zásahy do dohod o provedení práce, jejichž využití by mohlo být fakticky ukončeno zákazem kumulace a nutností evidence, míní. Podnikatelé očekávají především snahu o zjednodušení pracovněprávní agendy, a nikoliv vymítání veškerých modelů mimo klasických, a v ČR pro zaměstnavatele velmi nákladných, pracovních poměrů, poznamenal Jaroš.
Jak chce stát získat peníze?
- úspory na provoz státu (11,2 miliardy korun)
- snížení objemu platů ve veřejné sféře (9,7 miliardy korun)
- ostatní výdaje (tři miliardy korun)
- zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 procenta z dosavadních 19 procent (22 miliard korun) od roku 2025
- zvýšení odvodů OSVČ (7,5 miliardy korun)
- opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta (13 miliard korun)
- zvýšení daně z nemovitých věcí (9,3 miliardy korun)
- růst spotřebních daní z tabákových výrobků (5,9 miliardy korun) a lihu (1,1 miliardy korun) a daní z hazardních her (3,9 miliardy korun)
- zrušení 22 daňových výjimek (7,6 miliardy korun)
- úprava daně z příjmů fyzických osob (2,7 miliardy korun)
- odvody z dohody o provedení práce (dvě miliardy korun)
- ostatní příjmy (minus 1,7 miliardy korun)
- daň z přidané hodnoty bude mít dvě sazby. Dosavadní snížené sazby deset a 15 procent se sloučí na 12 procent. Základní 21procentní sazba zůstane. Snižuje se DPH u potravin, bydlení a zdravotnických výrobků z 15 na 12 procent. V příjmové složce je uvedena částka u této revize sazeb DPH minus 4,1 miliardy korun.
