Mnoho lidí se domnívá, že pokud se cítí psychicky špatně, mají depresi. Nebo jsou ve stresu a řeknou, že cítí úzkost. Ta je totiž přirozenou reakcí na stres - například první den v nové práci nebo před zkouškou ve škole -, v těchto případech je normální a přirozené úzkost pociťovat. Je třeba ji však odlišit od úzkostné poruchy, kdy úzkost trvá příliš dlouho, je velmi intenzivní a výrazně ovlivňuje kvalitu života. Takovéto úzkostné poruchy trápí až deset procent populace a zahrnují široké spektrum projevů. Nezřídka se objevují společně s problémy se spánkem.
Přibývají noví, vracejí se léčení
Zažili jsme několik náročných let - nejdříve pandemie, pak válečný konflikt a následně energetická a inflační krize, to vše jsou silně stresující faktory. Lidé potřebují v životě pocit bezpečí a jistoty, finančního zabezpečení a v neposlední řadě kontakt s blízkými lidmi, což nám bylo během pandemie odpíráno. Ambulance se doslova naplnily pacienty, kteří se předtím nijak psychiatricky neléčili. K nim se přidali ti, kteří sice překonali covid, ale odnesli si psychické následky - statistiky mluví až o každém pátém pacientovi. Psychiatrička MUDr. Darina Hrabovská to upřesňuje: "U mladších lidí jde spíše o úzkostné poruchy, u starších se jedná o poruchy paměti a pozornosti. Také se nám začali vracet do ordinací pacienti, kteří již byli stabilizovaní, a pandemie je 'vrátila' zpátky do depresivních nebo úzkostných stavů. U pacientů s již existujícími poruchami pak častěji docházelo ke zhoršení stavu."
Jaké jsou příznaky?
Příznaky úzkostných poruch jsou nejen psychického charakteru, často jsou přítomny i tělesné projevy - bušení srdce, svírání na hrudi, neschopnost nadechnout se, pocity na omdlení či bolesti. Právě tyto tělesné projevy jsou důvodem, který přivádí pacienty (zejména muže) primárně k obvodnímu lékaři.
Co může pomoci?
Úzkostná porucha patří mezi nejčastější psychické poruchy, a týká se tak mnoha lidí. Neléčená úzkost má významný dopad na kvalitu života, a pokud není léčena, dochází časem ke zhoršení stavu. V terapii úzkostných projevů se uplatňuje zejména psychoterapie, antidepresivní a anxiolytická léčba. Nejčastěji předepisovanými léky proti úzkosti jsou benzodiazepinová anxiolytika. Farmakoterapie úzkosti, zejména pokud jde o dlouhodobé užívání anxiolytik, však bývá zatížena vedlejšími účinky a rizikem rozvoje závislosti. To potvrzuje i odbornice Darina Hrabovská: "Ve včasném stadiu, respektive při dostatečně rychlém podchycení problému, doporučuji nejdříve sáhnout po fytofarmaku, tedy léku na přírodní bázi. Rovněž tak u mladého člověka, který se doteď s pomocí benzodiazepinů neléčil." Sami pacienti preferují takové léky, které jsou nenávykové, dobře snášené a nezpůsobují denní ospalost.
Přírodní léčba levandulí
Zde přichází na pomoc příroda. Lidé se pokoušejí zvládat úzkost s pomocí rostlin odedávna, nejrychleji působícím anxiolytikem je inhalačně užívaný nikotin, rychlý anxiolytický účinek jeví alkohol. To ovšem nejsou zrovna ideální látky, jak z hlediska dopadu na zdraví, tak již zmíněné závislosti.
Lékem volby při mírné úzkosti může však být volně prodejné fytofarmakum Lavekan, jehož účinnou látkou je esenciální olej extrahovaný z květů Lavandula angustifolia (levandule úzkolisté). Jak levandulová silice funguje? PharmDr. MVDr. Vilma Vránová, Ph.D., z Farmaceutické fakulty VFU Brno to popisuje takto: "Můžeme si to představit tak, že snižuje dráždivost nervů podobně jako antiepileptika při léčbě migrén nebo neuropatických bolestí. Díky naprosto odlišnému mechanismu účinku tak na rozdíl od benzodiazepinů, extraktu kozlíku lékařského nebo guaifenezinu nesnižuje pozornost a nemá nepříznivý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Tento mechanismus účinku ovšem vylučuje užití levandulového extraktu jako rychlého hypnotika. Užívání extraktu z levandule spánek sice zlepšuje, ale je to dáno anxiolytickým účinkem, který se projeví nejdřív po týdnu užívání."
Extrakt z levandule je tak vhodným lékem na zvládání úzkostných neuróz včetně psychosomatických potíží, např. zažívacích potíží, nevolnosti, nespavosti či různých bolestí bez objektivního nálezu při vyšetření.
Není zač se stydět
Psychická onemocnění provází řada společenských předsudků, které lidem brání navštívit odborníky, i když cítí, že problém sami nezvládnou. Úzkostné a depresivní poruchy jsou významným rizikovým faktorem pro další choroby, např. kardiovaskulární či metabolické.
Pokud máte více než dva týdny soustavně depresivní náladu, v jejímž důsledku se izolujete, jste neustále smutní, nejste schopni se radovat z věcí, které vás doteď těšily, špatně spíte a nedokážete se soustředit na práci či studium, je načase to začít řešit. Pokud vyzkoušíte zmíněnou rostlinnou léčbu a ani po měsíci kontinuálního užívání se příznaky úzkostných stavů nezmění, měli byste vyhledat odborníka.
