Návod, jak zvýšit inteligenci populace, neexistuje. Vědci však údajně našli spojitost mezi kojením a inteligencí dětí. Mateřské mléko podle nové studie zvyšuje bystrost kojenců a poskytuje jim tak značnou výhodu do budoucího života.
Výzkum Dětské nemocnice v Bostonu pod vedením lékařky Mandy Belfortové testováním více než 1300 dětí došel k závěrům, že kojení po dobu šesti měsíců až jednoho roku souvisí s receptivními řečovými dovednostmi u tříletých dětí a vyšší verbální a neverbální inteligencí u sedmiletých. Výsledky dokonce naznačují, že roční kojení přidalo sedmiletým ratolestem o 4,2 bodů více při IQ testu, informuje týdeník JAMA Americké lékařské společnosti.
Přestože existují důkazy o pozitivním vlivu kojení na řadu věcí od boje proti ušním infekcím po střevní chřipky, mnoho matek potomkům nedopřává své mléko příliš dlouho. Přestože se pediatři shodují, že je dobré dítě kojit alespoň půl roku, po tuto dobu kojí podle tři roky starých údajů Laktační ligy zhruba šedesát procent českých matek.
Lepší jazykové schopnosti
Pomocí testů lékaři měřili kognitivní (poznávací) schopnosti dětí a další atributy. Délka kojení se podle výsledků neodrážela na vývoji paměti a schopnosti učit se, zatímco na inteligenci a verbálních dovednostech ano. Přísun mateřského mléka by se tedy neměl dětem odpírat ani po prvním roce života, píše server Guardian. Světová zdravotnická organizace dokonce doporučuje kojení do dvou let věku dítěte, přičemž by se mu prvních šest měsíců nemělo dávat nic než mateřské mléko. S tím nesouhlasí dětský gastroenterolog Jiří Bronský, podle něhož je výlučné kojení co nejdéle nevhodné. "Takové dítě může být v riziku podvýživy nebo nedostatku některých mikronutrientů," říká.
Strava i vzdělání
O účincích kojení na inteligenční rozvoj se mluví již dlouho. Před pěti lety se vědci z kanadské McGillovy univerzity také snažili zjistit, zda má konzumace mateřského mléka pozitivní vliv na mozek dětí. Zkoumali tehdy téměř čtrnáct tisíc dětí ve věku šesti let a ukázalo se, že děti, které vyrůstaly na mateřském mléce, skončily s výrazně lepšími výsledky v inteligenčním testu. Do hry však kromě stravy vstoupily i další okolnosti, např. materiální zajištění matek. Američtí vědci však s těmito a dalšími faktory počítají a přidávají také porodní váhu dítěte, jeh stimulaci, vzdělání rodičů apod. Výzkumu se podle časopisu Time zúčastnily i matky, jejichž stravovací návyky během kojení se také braly v potaz.
Podle lékařek Anny Mydlilové a Magdaleny Paulové by strava kojící ženy měla být pestrá a odpovídat zásadám zdravé výživy. Kojící matka by měla jíst, na co byla zvyklá před těhotenstvím a zařadit do jídelníčku alespoň dvakrát týdně mořské ryby.
