UNICEF
O dětských právech nemá v Česku tušení 16 procent dětí

V Česku za posledních deset let ubylo dětí, které vědí o tom, že jsou i dětská práva a co znamenají. Celkem 16 procent českých chlapců a děvčat mezi devíti a 17 lety nemá o jejich existenci tušení. Desetina dětí pak pojem slyšela, ale neví, co obsahuje. Před deseti lety o dětských právech a jejich podobě nemělo povědomí celkem 16 procent hochů a dívek. Ukázal to průzkum, který pro Dětský fond OSN (UNICEF) provedla agentura STEM/MARK.

Úmluvu o právech dětí přijala OSN v listopadu 1989. Dokument zajišťuje dětem mimo jiné právo na život, na jméno, poznat své rodiče, na vzdělání, na informace, na odpočinek či na ochranu soukromí. Česko úmluvu do svého právního řádu zahrnulo v roce 1991. Sněmovní sociální výbor v dolní komoře uspořádal seminář o prosazování práv dětí a jejich ochraně v Česku.

"Povědomí o dětských právech je jedno z nejnižších. Děti vědí mnohem víc o počítačích či sexuální výchově než o svých právech," řekla ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba.

UNICEF opakuje průzkum vždy po osmi či devíti letech. Českých dětí se ptal v letech 2001, 2008 a loni. Podle šéfky organizace se tak sledují vždy názory další dětské generace. Před 17 lety o dětských právech nikdy neslyšela pětina chlapců a děvčat, před deseti lety osm procent a při posledním zjišťování 16 procent. O počítačích nic nevědělo v roce 2008 i loni každé padesáté dítě. O sexuálních vztazích nemělo žádné informace loni i před deseti lety 12 procent chlapců a děvčat.

Gomba poukázala na to, že se téma dětských práv podařilo dostat do školních osnov. "Setkáváme se v praxi s pedagogy, u nichž existuje určitý rezervovaný postoj - jestli má smysl dětem říkat, že mají práva, jestli pak nebudou víc neposlušné," řekla šéfka českého UNICEF. Podle ní bude asi potřeba v Česku osvětu mezi dětmi i dospělými pojmout jinak.

Nejčastěji děti znají své právo na vzdělání. Z těch, co mají o dětských právech povědomost, ho jmenovalo 30 procent. O něco nižší podíl zmínil svobodu vyjadřování, čtvrtina pak zdraví, pětina lásku a péči rodičů a ochranu, 15 procent hru a odpočinek. Podle Gomby dívky a chlapci nejčastěji uváděli, že se nedodržuje jejich právo na vyjádření.

"Při výzkumu se vyplňoval dotazník, který byl na 20 minut. Pro mnoho z dětí to ale bylo vůbec poprvé, kdy se jich někdo ptal na to, co si myslí, a někdo jim naslouchal. Vyplnění jim trvalo hodinu i hodinu a půl. Měly potřebu sdělit své názory," řekla Gomba. Míní, že podstatnou roli v posilování povědomí o právech dětí hrají i dětské organizace.

Podle návrhu rozpočtu by dětské organizace i přes rostoucí zájem dětí a rodičů o ně měly příští rok dostat od státu méně peněz než letos. Podle zástupců České rady dětí a mládeže přitom ministerstvo školství slibovalo přidání, peníze se ale mají přesunout do sportu. Místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Alena Gajdůšková (ČSSD) řekla, že sociální demokraté chystají pozměňovací návrh, podle něhož by se dětským organizacím finance vrátily.

Prosazování dětských práv má v Česku řadu odpůrců. Patří k nim třeba exprezident Václav Klaus. Ještě jako hlava státu označil v jednom z rozhovorů dětská práva za zrůdnost, proti které bude bojovat, "co mu ještě síly dají".