Pravěký jídelníček
Je pro vás paleo ta správná volba?

Zdá se, jako by každý třetí člověk v současnosti dodržoval paleo stravu nebo alespoň plánoval ji zkusit. Důvodem je buď snaha zhubnout, nebo zlepšit své zdraví, ale rozhodně ne zachránit planetu. Hlavní zásadou paleo stravy je: když to nejedli pravěcí lidé, neměli byste to jíst ani vy. Ale je to rozumná nutriční rada? ptá se list The New York Times.

Pojďme začít základními fakty. Nic takového, jako jednotná paleo strava neexistuje. Paleolit neboli starší doba kamenná trval dva a půl milionu let a zahrnoval různé neustále se vyvíjející populace s širokou škálou potravy závislé na klimatu, zeměpisné poloze, období a dostupnosti.

Současné lidské bytosti a složení jídla, které konzumují, nejsou stejné, jako byly v paleolitu. Genetické změny, pěstování a chov vytvořily z člověka i jeho potravy docela jiné organismy. Navíc neexistují žádné studie provedené na velkých skupinách lidí, kteří by v řádu desetiletí dodržovali v současnosti tak oblíbenou verzi paleo stravy, takže není možné posoudit její dlouhodobé účinky na zdraví.

Rovněž je třeba mít na paměti, že délka života lidí před nástupem zemědělství před 15 tisíci lety jen zřídka dosáhla či překročila 40 let, proto není známo, jaká byla tehdy rizika k rozvoji takzvaných civilizačních chorob. Existuje nicméně jedna základní zásada paleo stravy, která může obecně prospívat zdraví - vyvarovat se všech balených a průmyslově zpracovaných potravin.

Ideální jídelníček

Pojďme se podívat na příklad denního menu obsahujícího 2200 kalorií, které doporučuje jedna z oblíbených knih o tom, jak jíst jako jeskynní člověk.

Snídaně: 340 gramů grilovaného lososa, jeden a tři čtvrtě šálku melounu cantaloupe.

Oběd: 85 gramů grilovaného libového vepřového, čtyři a půl šálku salátu ochuceného jen pomerančovou šťávou.

Večeře: 225 gramů pečené libové svíčkové, tři šálky v páře vařené brokolice, čtyři a půl šálku salátu (opět žádný olej, i když některé verze paleo diety berou na milost olivový olej), šálek jahod.

Svačiny: půl pomeranče, tři čtvrtě šálku mrkve, šálek celeru.

A co praktická stránka věci?

S takovým množstvím zeleniny a ovoce tato strava obsahuje spoustu vlákniny a většinu základních vitamínů a minerálů. Navzdory několika zásadním nutričním nedostatkům, jako je chybějící vápník a vitamín D, protože se nadšenci do paleo stravy vyhýbají mléčným produktům, zní docela zdravě - pokud vaše ledviny dokážou zvládnout tolik proteinů. Ale je také praktická?

Kolik lidí, kteří se snaží ráno vypravit děti do školy a sebe do práce, si udělá čas, aby si ugrilovali lososa? Co udělají, pokud půjdou někam na večeři, zvláště pak na návštěvu k někomu domů? A co je nejdůležitější, dokážou tuhle stravu už navždycky dodržovat a žít šťastně až do smrti bez kousku chleba, sušenek nebo - bože chraň - kopečku zmrzliny?

Navíc ne všechny paleolitické stravy jsou stejně výživné. Ti, kdo si jako svůj vzor zvolí předky Inuitů, se budou živit především masem a mořskými plody, doplněné jen minimálně - pokud vůbec - ovocem a zeleninou, kterým se v Arktidě nedaří.

Jak uvedla Marlene Zuková, evoluční bioložka Minnesotské univerzity a autorka knihy nazvané Paleofantazie: "To, že se lidé, jako jsou Inuité, dokážou přizpůsobit stravě s minimem rostlinné potravy, ještě neznamená, že by tak měli žít, pokud mají na vybranou."