Mlékárenskému průmyslu se rýsuje nová výzva. Přibývá lidí, pro které je obyčejné mléko zkrátka příliš... obyčejné. A hledají alternativy: rekordně vzrostla například poptávka po potravinách bez mléčného cukru, tedy bez laktózy. Jiní se dokonce úplně zřekli mléka. Jde o další pochybný trend, nebo způsob, jak pomoci vlastnímu zdraví?
Máte bezlaktózové máslo? ptá se mladá žena u pokladny jedné z pražských prodejen se zdravou výživou. Obdobný dotaz padne v rodinném obchůdku v centru metropole mnohokrát denně. Prodavačka však v tomto případě atraktivně vyhlížející dámu zklame: "Je vyprodané." Zájem o tyto produkty totiž v posledních měsících enormně vzrostl.
"Asi před rokem jsem začala kupovat mléko, máslo a jogurty bez laktózy, protože mi chutnají a mám pocit, že jsou lépe stravitelné. Navíc je to údajně zdravější. Jsou sice o něco dražší, ale ten rozdíl není zas tak významný," vysvětluje zákaznice, jež se představila jako Hanka. Intolerancí mléčného cukru sice netrpí (viz Finský paradox), přesto jí podle jejích slov výrobky bez laktózy "dělají dobře".
Zatímco ještě nedávno se zákazníci jako ona spoléhali pouze na sortiment specializovaných prodejen, dnes jejich poptávku uspokojí i libovolný supermarket. Jedním z prvních, které ve svých regálech vystavily zboží bez laktózy, byl už před sedmi lety řetězec Globus. A nezůstal jen u mléka. "Aktuálně nabízíme zákazníkům více než osmdesát produktů se sníženým obsahem laktózy. Meziročně po nich roste poptávka o více než padesát procent, jde o nejdynamičtější skupinu alternativních potravin," popisuje produktová manažerka Jana Thompson. Německý hypermarket postupně následovaly i všechny ostatní obchodní řetězce zastoupené na českém trhu. "Obliba těchto výrobků rychle roste. Je to dáno tím, že je začali vyhledávat i zákazníci, kteří nemají pro jejich konzumaci žádnou zdravotní indikaci," potvrzuje například mluvčí řetězce Kaufl and Renata Maierl a dodává, že největší zájem je o bezlaktózové mléko, tvaroh a bílý jogurt.
Nový lepek?
Není to tak dávno, co západní svět zasáhla vlna bezlepkových diet. Ty se přestaly týkat pouze celiaků (osob na tuto bílkovinu alergických), propadla jim i široká veřejnost. Po vzoru celebrit ze světa kultury či sportu - za všechny jmenujme například tenistu Novaka Djokoviće - začala řada lidí ze svých jídelníčků dobrovolně vyřazovat potraviny obsahující pšeničný lepek v naději, že výsledkem bude slibované snížení hmotnosti a zbavení se pocitu únavy. Nepřesvědčily je ani argumenty lékařů či výživových poradců, kteří se vesměs shodují v tom, že pro zdravého člověka není lepek škodlivý a omezení jeho příjmu samo o sobě k hubnutí nepovede.
Situace s laktózou bezlepkovou mánii v lecčems připomíná. Donedávna platilo, že produkty bez mléčného cukru volili převážně zákazníci trpící laktózovou intolerancí. Ti se po konzumaci běžných mléčných produktů potýkají s trávicími potížemi, protože v jejich zažívacím traktu se netvoří dostatečné množství laktázy, enzymu štěpícího laktózu. S touto diagnózou u nás podle statistik žije zhruba 10-15 procent obyvatel. Zdravý člověk však laktózu ze svého jídelníčku vyškrtnout nemusí. "Současný trend hledání speciálních potravin a nepřiměřeného omezování těch základních je podle mě u zdravých lidí nesmyslný. Každé zbytečné omezení nám může ubližovat více než občasná konzumace čehokoli," domnívá se Margit Slimáková, respektovaná odbornice na výživu.
"Free from" hysterie
Jak je tedy možné, že výrobky bez mléčného cukru najednou zažívají takový boom? Spíše než revoluce ve stravování je totiž aktuální mléčná hysterie jen chytrý marketingový tah, který k nám doputoval ze Západu. Tamější spotřebitele v posledních letech zasáhla vlna "free from" mánie, tedy rostoucí poptávky po výrobcích bez určité složky (ať už bez laktózy, lepku, nebo třeba bez "éček"). Nedávný průzkum nizozemské agentury DSM potvrdil, že spotřebitelé se k bezlaktózové dietě mnohdy uchylují dobrovolně, nikoli z nutnosti. Více než dvě třetiny lidí si totiž myslí, že výrobky bez laktózy jsou zdravější. "Zájem o tyto výrobky bude u nás ještě nějaký čas stoupat a pak se ustálí na určité hranici, obdobně jako je tomu například v Německu," předpovídá Dana Gabrovská z Potravinářské komory ČR. Zatím jsou však výrobci plně zaměstnáni tím, jak masivní poptávce vyhovět. Například českobudějovická Madeta, největší zpracovatel mléka v republice, své portfolio v reakci na spotřebitelské preference stále rozšiřuje: na trh už dodává bezlaktózové jogurty, smetanu, pomazánkové máslo a nově také sýr cottage.
Zájem o údajně lépe stravitelné mléko neušel ani zástupcům restauratérského byznysu. "Trvale sledujeme vzrůstající trend. V roce 2017 jsme připravili téměř o sto procent víc kávy s bezlaktózovým mlékem než v roce 2016," potvrzuje Tereza Bečvářová z kavárenského řetězce Costa Coffee. Nejen nápoje, ale třeba i dorty a zákusky bez mléčného cukru mohou zájemci ochutnat také u McDonald's.
Budoucnost je v mandlích
Některým spotřebitelům však bojkot laktózy nestačí a své stravování dotáhli k takovému extrému, že mléko nekonzumují raději vůbec. Důvody jsou různé, většinou se odpůrci klasického kravského mléka řadí do stále se rozrůstající komunity veganů, jež živočišné potraviny odmítá nikoli ze zdravotních, ale z etických důvodů. Boom tak zaznamenávají výrobci "alternativních" mlék rostlinného původu (sójové, kokosové, mandlové a další). Mléčnou náhražku lze vyrobit takřka ze všech ořechů a obilovin, což opět představuje obrovskou výzvu pro potravinářské firmy.
"Náš typický zákazník je mladá žena mezi osmnácti a pětatřiceti lety, která se stravuje zdravě a nemá problém utratit nadprůměrnou částku za zdravé potraviny," říká Amálie Koppová ze společnosti s příznačným názvem Nemléko. Firma založená před dvěma lety párem mladých podnikatelů uvedla na trh nápoj vyrobený z mandlí či máku a připomínající klasické mléko. V podstatě tak objevili díru na trhu: z původně nesmělého nápadu se zrodil obrovský fenomén, produkty za ne právě nízkou cenu jdou na dračku. Nemléku hraje do karet především fakt, že cílí na mladé spotřebitele se zájmem o zdravý životní styl. Jen na Facebooku už nasbíralo téměř dvacet tisíc fanoušků.
Výživoví poradci rostlinná mléka nezatracují, zdůrazňují však, že takový nápoj nemůže mléko plnohodnotně nahradit. "Rostlinná mléka jsou vhodným řešením pro jedince s alergií na mléčnou bílkovinu a s laktózovou intolerancí, případně vegany. Pro všechny ostatní mohou být zajímavým zpestřením jídelníčku, a to výživově i chuťově. Nejsou však kopií kravského mléka," upozorňuje Margit Slimáková. Lékaři i nutriční specialisté proto před kompletním vyřazením mléka ze stravy u zdravých lidí varují. Jenže ne vždy jsou jejich hlasy dostatečně slyšet.
Experimenty se zdravím
Lidé často raději spoléhají na "osvědčené" rady z internetu. "Já i manžel jsme na mléku vyrostli a považujeme ho za zcela přirozené. Tím spíš jsme teď nešťastní, když vidíme snachu, jak mléko odmítá dávat vnoučatům," krčí bezmocně rameny sedmašedesátiletá Dana z Příbrami. "Když byly vnoučatům dva roky, snacha se na internetu dočetla, že mléko je nezdravé a způsobuje zahleněnost a alergie. Takže místo něj začala používat různé sójové a mandlové náhražky, i když jim nechutnaly. Žádné argumenty na ni neplatily, věřila jen tomu, co se někde psalo," dodává rozhořčeně. Babička devítiletých dvojčat je dodnes znepokojena při pomyšlení na to, že několik let trvající "experiment" mohl do budoucna poškodit dětské zdraví. Dnes už sice vnoučata mléko opět pijí, z jejich jídelníčku však pro změnu zmizely všechny uzeniny a maso dostanou na talíř jen výjimečně.
Alternativně smýšlející rodiče ovšem nejsou ojedinělým úkazem a Dana jistě není jediná babička, jíž stravování mladé generace způsobuje vrásky na čele. "V poslední době se často setkávám s tím, že si rodiče nepřejí, aby jejich děti jedly různé složky potravy, i když nemají žádná zdravotní omezení. Nejprve to bylo maso nebo cukr, pak lepek, nově laktóza. Případ, kdy dítě něco regulérně nesmělo, jsem za tři roky zažila jeden," přidává se k debatě Ivana Kollárová Vítů, která v pražské Krči provozuje soukromou mateřskou školu.
Horší než kouření
Posedlost mlékem a jeho (ne) konzumací se stala tak masovou záležitostí, že neunikla ani světovým médiím. "Vlastně nemám žádný konkrétní důvod, proč nepít mléko. Ale prostě si myslím, že pokud je něco vyrobeno z ořechů nebo ovsa a stojí to pětkrát tolik co běžný výrobek, musí to být zdravé..." napsala loni v dubnu Daisy Buchananová, komentátorka deníku The Guardian.
Podle Britské výživové společnosti trpí nesnášenlivostí laktózy pouze pět procent obyvatel Spojeného království. Celých 46 procent mladých lidí ve věku od 16 do 24 let se však domnívá, že mezi ně rovněž patří, a mléko tak vyloučili ze své stravy vlastně zbytečně.
Trendu vyhýbání se mléčným produktům propadly zejména různé foodblogerky, jež se fotografiemi svých alternativních pokrmů nerozpakují pochlubit na sociálních sítích. Jejich jídelníček kompletně prostý mléka, sýrů, tvarohů či jogurtů pak ve velkém kopírují především mladé fanynky. Jak zrádný může takový trend být, nepřímo přiznává i autorka komentáře: "Sama si nemyslím, že bych se snažila být úplně jako ony... A najednou jsem si uvědomila, že pití mléka teď vnímám jako mnohem horší než kouření," připouští a dodává, že takový fenomén považuje za velmi nebezpečný. "Společnost, která se nás snaží naučit vyhýbat se mléku, v nás pěstuje strach z jídla. Žádný extrém není dobrý, nejen pro tělo, ale ani pro mysl. Pokud jíte jenom krouhanou zeleninu, je to podobně špatné, jako byste se živili pouze hamburgery," uzavírá Buchananová.
Miliardový byznys
Od roku 2007 se světový trh s bezlaktózovými produkty více než zdvojnásobil. Podle studie britské agentury New Nutrition spolkl v roce 2015 jen v USA šest miliard dolarů, což představovalo bezmála třetinu světového obratu tohoto zboží. Podle analytiků bude navíc boom pokračovat, do roku 2020 predikují prolomení hranice osmi miliard dolarů. Za posledních pět let zaznamenaly obzvláště masivní nárůst zájmu po vzoru Američanů také evropské mlékárny - tam se prodeje bezlaktózových výrobků nejméně ztrojnásobily. Autoři výzkumu hodnotí tento fenomén jako jeden z nejvýznamnějších trendů, který hýbe současným potravinářským průmyslem. Očekává se nárůst poptávky na dalších trzích: trendy z USA a Evropy obvykle s určitým časovým odstupem dorazí do Asie a Jižní Ameriky, což výrobcům nabízí obrovskou příležitost na dosud neobsazených trzích. V hledáčku mají největší světové mlékárny především Čínu. Podle statistik totiž trpí laktózovou intolerancí až 90 procent obyvatelstva říše středu.
Finský paradox
Laktóza neboli mléčný cukr se vyskytuje v mateřském mléce savců, obvykle v množství od dvou do osmi procent. Různé národy na její konzumaci reagují rozdílně. Obecně platí, že tolerantnější vůči ní jsou obyvatelé severněji položených zemí a běloši, naopak problém s její konzumací mívají většinou obyvatelé jižních zemí, Asiati či černoši. Evropané laktózu snášejí poměrně dobře, minimální výskyt intolerance je zaznamenán například ve Finsku. Přesto si právě Finové bezlaktózové výrobky oblíbili nejvíce na světě, a stali se dokonce prvními, kdo uvedl na trh bezlaktózové mléko chutnající jako to běžné. V roce 2001 si novou metodu zpracování patentovala tamější mlékárna Valio, čímž de facto nastolila nový mlékárenský trend. Do té doby se totiž veškeré mléčné produkty bez laktózy vyznačovaly sladší chutí, která mnoho spotřebitelů odrazovala. Finové jsou také jedni z největších konzumentů mléka na světě: podle statistik průměrný Fin ročně spořádá bezmála 400 kilogramů mléčných produktů. Naproti tomu v žaludku průměrného Číňana skončí jen kolem 30 kilogramů výrobků z mléka za rok.
