Je měření krevního tlaku u lékaře dostačující?

Vysoký krevní tlak je často skrytým, přitom ale zásadním nepřítelem, který ovlivňuje naši cévní soustavu a může tak způsobit spousty závažných problémů s mozkem, srdcem i třeba zrakem. Zatím se krevní tlak sleduje hlavně při pravidelných lékařských prohlídkách, pouze u doktora v ordinaci, ale tato metoda pomalu přestává být vnímána jako dostačující. Aby došlo k odhalení a správnému nastavení léčby vysokého tlaku, doporučuje se využívat i 24hodinovou ambulantní monitoraci krevního tlaku nebo samostatné měření pacienta v pohodlí domova.

Skryté nebezpečí vysokého krevního tlaku

Krevní tlak zdravého dospělého člověka by se měl pohybovat mezi 120/80 až 140/90. Vyšší hodnoty jsou už považované za alarmující a popisují se jako vysoký krevní tlak neboli hypertenze. Hypertenze se může stát nebezpečným nástrojem, který může zapříčinit vážné zdravotní komplikace. Kardiovaskulární nemoci (onemocnění srdce a cév) jsou v populaci jedny z nejrozšířenějších smrtelných chorob, kdy právě vysoký tlak hraje významnou roli. "Předejít negativním důsledkům se naštěstí daří zahájením včasné léčby hypertenze, využívající léky ke snížení krevního tlaku pod 140 systolického tlaku, tedy tlaku, určeného během stahu srdce a vypuzení čerstvé krve do oběhu, a pod 90 diastolického tlaku, hodnotě při odpočinku srdce. Samotným cílem léčby hypertenze je předejít vaskulárnímu poškození," vysvětluje MUDr. Eva Kociánová, Ph.D., kardioložka z Fakultní nemocnice Olomouc a upozorňuje tak na schopnost vysokého krevního tlaku škodit cévám a zavinit tak ischemické choroby srdeční i cévní mozkové příhody. Aby však hypertenze byla diagnostikována a léčba správně nastavena, je nejdůležitější kvalitní měření.

Krevní tlak v ordinaci

V běžných případech je člověku tlak vyšetřován jednou za čas u praktického lékaře při preventivní zdravotní prohlídce. Stejně tak se měření krevního tlaku v ordinaci využívá i při diagnostice hypertenze a při řešení komplikací s ní spojených. Spolehlivost měření je ale závislá na pečlivosti a tréninku provádějící osoby. Doktorka Kociánová poukazuje na nepřesnost měření krevního tlaku, kdy při rutinním měření prováděném v ordinacích praktických lékařů může být nesprávně diagnostikována až třetina pacientů. Největší obtíže přináší malý počet měření a způsob, jakým probíhá. Před měřením by měl pacient sedět alespoň pět minut v klidu, s opřenými zády a bez překřížených nohou. Zároveň by sledovaný neměl mluvit a být vyrušován.
Jedním z hlavních nedostatků měření pouze u lékaře v ordinaci je také u některých pacientů možnost proměňování hodnot tlaku podle různé denní doby nebo změna tlaku z důvodu obav pacienta z lékařského prostředí.
Hypertenze bílého pláště, jejíž název se odvozuje od bílého pláště doktora, se projevuje zvýšeným krevním tlakem, způsobeným strachem a stresem testovaného člověka, které mu způsobují zdravotnická zařízení i samotné vyšetření. Může tak dojít ke špatné diagnostice a pacient může být zbytečně nebo naopak málo léčen. Stejným problémem je i maskovaná hypertenze, projevující se často jen v určité denní době a jediným možným řešením, jak takový tlak odhalit, je za pomoci měření mimo ordinaci.

Měření na doma

Aby lékaři správně rozpoznali problém s krevním tlakem, čím dál víc se využívají metody zkoumající tlak bez přítomnosti lékaře a při běžných životních situacích. Jedním ze způsobů je 24hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku, při kterém pacient nosí na sobě 24 hodin měřič tlaku, spouštějící se samovolně v určitých intervalech - každých 30 minut během dne a každou hodinu ve spánku. "Je také jedinou metodou, která dokáže zpracovat noční hodnoty krevního tlaku, které jsou nejvýznamnějším prediktorem kardiovaskulárních komplikací," dodává kardioložka. Celý proces ale potřebuje shovívavost a ochotu sledované osoby, protože musí celý den nosit přístroj, který se bez možnosti ovlivnění jednou za čas nafukuje a utahuje.
Naopak domácí monitoraci krevního tlaku si člověk do určité míry může přizpůsobit. Metoda má ale jednu nevýhodu, protože pacient musí investovat do kvalitního přístroje a věnovat čas pečlivému učení, jak se zařízením správně zacházet. Navíc spousta přístrojů dostupných na trhu není dostatečně ověřena, a tak je potřeba, poradit se s odborníkem. Jednou ze značek validovaných tonometrů doporučovaných kardiology je například Omron. Její tlakoměry vybavené systémem Intellisense eliminují špatné nasazení manžety a tím možné nepřesné měření.
Nejzásadnějším významem domácího měření je, obzvlášť pro pacienty s hypertenzí, schopnost sledovat krevní tlak pravidelně a možnost přispět k účinnější a rychlejší léčbě. "Pacienti, kteří si monitorují předepsaným způsobem krevní tlak, dosahují dříve cílových hodnot a také lépe spolupracují při léčbě než pacienti ve standardní péči," vysvětluje doktorka Kociánová. Aby ale mělo měření nějaký smysl, je nutné monitoraci několikrát opakovat a výsledky ukázat odpovědnému lékaři.

Mám si pořídit tlakoměr?

Měření tlaku v ordinaci je stále základní a nejrozšířenější metoda při sledování krevního tlaku. Stejně tak se nejvíce využívá při léčbě hypertenze, ale výzkumy ukazují, že je dobré měření kombinovat i s monitorací mimo ordinaci. Měření v domácích podmínkách a 24hodinové ambulantní měření zásadně zjednodušuje, zkracuje a zpřesňuje celý proces diagnózy i léčby. Zároveň odhaluje nepřesnosti, které vznikají kvůli úzkosti pacienta z lékařského prostředí nebo nepřesnosti vázané na maskovanou hypertenzi. "Při vedení antihypertenzní léčby je pak významnou pomocí správně prováděné domácí monitorování, které by mělo ke každému hypertonikovi patřit stejně jako k diabetikovi glukometr," uzavírá MUDr. Eva Kociánová. Pokud má tedy člověk podezření na problémy s tlakem, měl by se nejprve poradit se svým lékařem a případně zainvestovat do schopného přístroje na měření krevního tlaku.