Toxickým zpomalovačům hoření jsou vystaveni lidé v kancelářích, na úřadech i v domácnostech, vyplývá z analýzy ekologické organizace Arnika, jež nechala provést studii prachu v 15 pražských budovách. Potenciálně karcinogenní látky na bázi fosforu jsou především ve vnitřním vybavení, vyšší hodnoty jedů na bázi bromu z elektroniky pak jsou zejména v místnostech s větším počtem počítačů. Bromované a organofosfátové zpomalovače podle organizace zahrnují zhruba třetinu celosvětové produkce zpomalovačů hoření. Arnika výsledky zveřejnila na tiskové konferenci.
Skupina látek na bázi fosforu byla podle Jitky Strakové nalezena v podstatě ve všech vzorcích prachu. Výrobci je přidávají do čalounění nábytku, matrací, stavebního materiálu či podlahových krytin. Za karcinogenní jsou považovány zejména chlorované organofosfátové zpomalovače.
Látky na bázi fosforu byly zastoupeny výrazněji než ty na bázi bromu. Je to mimo jiné dáno tím, že určité typy toxických bromovaných zpomalovačů hoření, které byly dříve do elektroniky přidávány kvůli snížení hořlavosti v případě požáru, byly mezinárodně zakázány kvůli negativním vlivům na zdraví a životní prostředí Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických látkách v roce 2009. "Nahrazují je ale alternativy, které nejsou dostatečně prozkoumané. Ukazuje se však, že mají podobně toxické vlastnosti a podobnou odolnost," vysvětlila Straková.
Analýza se uskutečnila mezi květnem a srpnem způsobem, že se na hlavici vysavače natáhl čistý vlhčený ubrousek a byl vysán prach na několika místech prostoru. Ubrousky pak analyzovali pracovníci laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Pro studii bylo vybráno deset veřejných budov, například ministerstvo, městský úřad, nadace, nezisková organizace či univerzita, a pět bytů. "Patnáct budov je málo, příliš zobecňovat se výsledky nedají, ale ukazuje to na určitý trend," řekla Karolína Brabcová z Arniky.
