Více než dvě třetiny lidí, kteří se v dětství léčili s nádorem, mají podle odborníků další zdravotní potíže. Nejčastěji jsou to problémy se srdcem, plícemi, ledvinami, štítnou žlázou či růstem. Může ale jít i o úzkosti, chronickou únavu nebo neplodnost, která postihuje až desetinu z nich, uvedla pacientská organizace Společně k úsměvu v tiskové zprávě. V České republice žije asi šest až sedm tisíc dříve dětských pacientů vyléčených ze zhoubného nádoru.
V současné době se péčí o pacienty s pozdními následky onkologické léčby zabývají nemocnice v pražském Motole a v Brně u svaté Anny. Podle přednosty Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno Jaroslava Štěrby je jich málo: "Přimlouval bych se za to, aby se tato aktivita stala součástí Národního onkologického programu," dodal.
Každý rok je nádor zjištěn asi u 350 dětí, 80 procent z nich se po léčbě uzdraví. Budoucí zdravotní potíže v důsledku léčby či návrat nádoru je podle Tomáše Kepáka, vedoucího lékaře programu pozdních následků Kliniky dětské onkologie a zároveň lékaře ambulance dlouhodobého sledování v nemocnici u svaté Anny v Brně, pro praktické lékaře obtížné předvídat. "Běžné prohlídky nemusejí tyto následky vždy odhalit," vysvětlil.
Až 40 procent původně onkologických pacientů se podle něj potýká s poruchami štítné žlázy. Pacienti, kteří prodělali léčbu cisplatinou, která je obvyklou součástí chemoterapie, mívají potíže se sluchem. "Většina bývalých onkologických pacientů trpí syndromem předčasného stárnutí a objevují se u nich nemoci, které jsou typické pro úplně jinou věkovou kategorii," dodal Štěrba.
Například riziko rakoviny prsu se pravidelně kontroluje od 40 let, vyšetření platí zdravotní pojišťovna. Dívky, které v dětství prodělaly Hodgkinův lymfom, jím mohou onemocnět o 20 či 30 let dříve. Podle lékařů je tedy dobré je sledovat už od 20 let.
