Světový den bez tabáku, který každoročně připadá na 31. května, si letos významně připomene nejspíše Švédsko. Skandinávská země díky otevřenému přístupu k alternativním nikotinovým výrobkům totiž brzy překročí hranici tzv. smoke-free society. V překladu to znamená, že pokoří magickou hranici 5 % kuřáků v populaci a naplní tak cíl, od kterého je řada evropských zemích včetně Česka ještě na míle daleko. Čím se od Švédska můžeme inspirovat?
V listopadu loňského roku švédské úřady zveřejnily data, z nichž vyplývá, že v zemi je aktuálně pouhých 5,6 % podílu kuřáků a tamní společnost tak míří k magickému číslu 5 %, které si Evropská unie stanovila jako závazek, kterého chce v tomto ohledu dosáhnout do roku 2040. Podíváme-li se na historický vývoj je zřejmé, že se Švédsku podaří tento závazek splnit o neuvěřitelných 17 let dříve.
Nejvyšší počty kuřáků Švédsko evidovalo v roce 1963. Historické statistiky hovoří o tom, že tehdy kouřilo cigarety až 36 % obyvatel. V nadcházejících letech ale nastal obrat, který lze přičítat hlavně otevřenosti země, politiků i obyvatel k všemožným více i méně tradičním tabákovým a nikotinovým alternativám.
Mezi lety 2006 až 2020 poklesl počet kuřáků o neuvěřitelných 60 %, což je suverénní rekord mezi všemi státy Evropské unie. S tím souvisí fakt, že i aktivní kuřáci ve Švédsku spotřebují méně cigaret než jejich kolegové z dalších unijních zemí. Navíc, jde o jediný evropský stát, kde se reálně povedlo vychovat celou smoke-free generaci. Počet mladistvých kuřáků je ustálen na 3 %, což je méně než v kterékoli další evropské zemi.
Alternativám vstříc
Odpovědí na švédský úspěch může být tradice jménem snus. Jde o švédský produkt s dlouhou historií, pro který si země po svém vstupu do EU vyjednala exkluzivní výjimku ze zákazu jeho prodeje. Tabákové sáčky snus byly na trh poprvé uvedeny roku 1973 a právě od tohoto roku ve Švédsku klesá počet uživatelů cigaret. Sehrává proto, zdá se, důležitou roli ve všeobecně rozšířeném adiktologickém přístupu tzv. harm reduction, který spočívá v postupném snižování rizik. Tímto způsobem se snus každoročně podílí na redukci počtu kuřáků o zhruba 0,4 %.
Podobně jako ke snusu se Švédi staví i k dalším běžně dostupným smoke-free alternativám, které zažívají globální tržní boom hlavně v posledním desetiletí. E-cigarety, nikotinové sáčky i nahřívaný tabák jsou produkty, které jsou v zemi běžně dostupné a podílejí se na snižování počtu kuřáků cigaret. A uvědomuje si to i politická reprezentace. Věří, že v duchu harm reduction je třeba kuřáky přesvědčit, aby dali vale cigaretám a šanci méně škodlivým alternativám. S tím, jak se nabídka produktů rozšiřuje, získává si stále více zákazníků - zejména z řad těžce dosažitelné kategorie kuřáků, které nepřesvědčil snus. Ve společnosti navíc panuje všeobecný konsensus na tom, že bezpečnější alternativy by měly být prezentovány jako prostředek k zanechání kouření, na čemž se spolupodílí i stát formou osvětových kampaní.
Neméně důležitou je samotná zdravotnická legislativa, která staví na komplexní provázanosti a již zmíněném otevřeném přístupu k méně rizikovými alternativám typu snusu, nikotinových sáčků, nahřívaného tabáku a elektronických cigaret. Švédové je mohou nakupovat online i v kamenných prodejnách s tím, že tabákové firmy nejsou při jejich marketingu svazovány žádnými extrémními zákazy a omezeními. To přispívá k jejich všeobecné známosti a popularitě.
Alternativní výrobky jsou navíc i cenově zvýhodněné, což úzce souvisí se sazbou spotřební daně. Zahřívaný tabák je zatížen daní, která představuje pouhých 36 % standardní spotřební daně, která je uvalena na klasické cigarety, u nikotinových sáčků je to dokonce pouhých 8 %. Jde o logiku vycházející z hodnocení rizik a přístupu harm reduction. Čím méně je výrobek škodlivý, tím menší sazbou je zatížen. Švédská zkušenost naznačuje, kudy by se v budoucnu mohl vydat zbytek Evropy včetně Česka.
