Psychiatrie v krizi
Někteří lékaři za práci platí. Místo mzdy
17.11.2013 06:53 Původní zpráva
Práce je v současnosti vzácná. Své o tom vědí nejen lidé bez místa, nýbrž i ti, kteří od organizace či společnosti, pro kterou pracují, nedostanou ani korunu, a dokonce jí ze své vlastní kapsy platí měsíčně nemalý finanční obnos, aby u ní mohli od rána do večera makat jako mourovatí.
Kdo že jsou ti naivové, kteří doposud nepochopili zásadu, že za odvedenou dřinu náleží mzda, a nikoli naopak? Odpověď je překvapující: vysokoškoláci, nadto doktoři, k tomu všemu medicíny. Třeba ti z nich, co se rozhodli specializovat se na léčbu psychiatrických onemocnění u dětí.
Řečeno konkrétněji: chtějí-li se absolventi lékařských fakult věnovat psychiatrii či pedopsychiatrii, musejí totiž v rámci takzvaných kmenů (dříve koleček) absolvovat před atestací dlouhodobější praxe v různých oborech, kupříkladu na interně. Za tuto každodenní práci však žádný plat často nedostanou. Naopak musejí nemocnici sami zaplatit, že v ní mohou pracovat. Ze svého si obvykle hradí i nezbytné kongresy (vstupní poplatky na ně) a potřebnou literaturu. V konečném součtu jde o desetitisíce korun ročně.
"Je to postaveno na hlavu"
Příčinou tohoto stavu je podle oslovených psychiatrů fakt, že na rozdíl od lékařů s jinými specializacemi jsou zaměstnáni v psychiatrických léčebnách (nově psychiatrických nemocnicích) a ty nemívají svá vlastní specializovaná oddělení (internu, neurologii, chirurgii atd.) jako běžná zdravotnická zařízení. Nemohou tudíž praxe před atestací absolvovat na domácím pracovišti jako například internisté a léčebny nemají peníze, aby je za ně uhradily.
Psychiatrie v České republice je totiž dlouhodobě podfinancována, za dvě desítky let se nedočkala reformy ani v organizaci, ani ve financování. Nyní na ni jde 3,5 procenta peněz zdravotnictví, průměr EU je osm procent.
Na otázku, považuje-li za spravedlivé, že si v malých oborech, jakým je i dětská psychiatrie, lékaři předatestační přípravu hradí často ze svého, odpověděl on-line deníku TÝDNEN.CZ šéf Fakultní nemocnice Ostrava Svatopluk Němeček slovy: "To je samozřejmě úplně postaveno na hlavu."
Spíš podpora stavebnictví
A to jsou přitom psychiatři na trhu práce žádaní jako málokdo. V Česku totiž sužují duševní obtíže (například porucha ADHD) 13 až 14 procent chlapců a děvčat, byť podle vedoucího subkatedry dětské a dorostové psychiatrie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví docenta Iva Paclta "jde jen o střízlivý odhad".
Přitom také skutečnost, že z šesti miliard korun, které by měla dostat ČR v letech 2014 až 2020 z EU na reformu psychiatrické péče, budou zhruba čtyři miliardy využity na modernizaci psychiatrických léčeben a na budování komunitních center (čili půjdou do stavebnictví), ani současnému stavu, ani dětským pacientům moc nepomůže. "Budování komunitních center je absolutní nesmysl, skončíme jako v USA, kde jsou duševně nemocní na ulici," sdělil psychiatr, jenž si nepřál být jmenován.
Pacienti mají strach
I dospělí pacienti se obávají, že kvůli budování komunitních center se nedostane nic na terénní služby. Jan Jaroš z občanského sdružení Kolumbus uvedl: "Naše obavy jsou, aby nedošlo k tomu, že pro nás budou postaveny takzvané zlaté klícky, zrekonstruují se léčebny. Je sice hezké, že budeme žít trošku humánněji, ale my potřebujeme péči přímo doma, aby za námi terénní sestry a sociální pracovníci přišli."
Připomněl, že psychiatričtí pacienti nejsou v nemoci mnohdy vůbec schopni překročit práh bytu. I jemu prý dlouho trvalo, než dokázal říct okolí bez obav ze stigmatizace, že je duševně nemocný.
Ambulanci psychiatra navštívilo loni téměř 580 tisíc Češek a Čechů, v psychiatrických lůžkových zařízeních se jich podle statistiků léčilo přes 59 tisíc. Všeobecná zdravotní pojišťovna dala loni za léčení duševních poruch téměř 6,5 miliardy korun, podle jejího podílu na trhu mohlo jít ze zdravotního pojištění na léčbu 11 miliard korun. Zdravotnictví spotřebuje za rok 290 miliard.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.