Experti diskutují o tom, co je pro náš organismus lepší: zůstat o hodinku déle v posteli, anebo oželet tento čas odpočinku? Je lépe vstát a jít běhat, anebo si přispat? Píše o tom italský deník Corriere della Sera.
I dnes ráno jste se vzdali trochy spánku, vstali jste a šli jste běhat, protože vám to "dělá dobře"? To se stává i v ostatních dnech týdne, protože ráno je často jedinou příležitostí, jak si protáhnout tělo. Neboť váš život je rozdělen mezi práci, rodinu a večery s přáteli. Ale není pro zdraví možná lepší pokračovat ve spánku?
"Ať už spánek, nebo fyzická aktivita jsou klíčové složky zdravého životního stylu a neměly by být kladeny do protikladu. Jsou naopak spolu propojeny," uvádí Luigi Ferini Strambi, primář Centra pro medicínu spánku při klinice svatého Rafaela v Miláně. "Odpočinek snižuje riziko poranění a umožňuje zotavení svalů. Sportování kromě jiných výhod přináší i lepší spánek. Když není čas, co si máme zvolit? Připravit se o spánek, abychom mohli sportovat, rozhodně není nic pozitivního. Nedostatek spánku přináší rizika na každé úrovni, například oslabuje imunitní systém, přispívá ke zvyšování váhy, ke kardiovaskulárním chorobám a ke vzniku cukrovky. Nezapomeňme, že ve Spojených státech posunuli začátek výuky na školách o hodinu, aby se zlepšila výkonnost studentů. Musíme-li si tedy vybrat, je lépe zvolit sedm hodin spánku," říká Strambi.
Ani expert na sportovní medicínu Gianfranco Beltrami, viceprezident Italské federace sportovního lékařství, nemá pochybnosti. "Obětovat spánek kvůli běhu či jiné fyzické aktivitě je špatné," zdůrazňuje a doporučuje rozhodnout se na základě osobních charakteristik. "Jsou sovy a skřivani. Cirkadiánní rytmus osoby, která se budí brzy, umožňuje ranní sportování. Pro sovy to však může být problém: jestliže jdou pozdě na lůžko a po šesti hodinách se vzbudí, aby šly běhat, sportují v době své biologické noci. Jestliže se však někomu daří usnout v deset hodin večer, může ráno v šest hodin vstávat," říká Beltrami. Nezapomínejme přitom na faktor věku: se stoupajícím věkem klesá produkce melatoninu, hormonu, který navozuje spánek a díky kterému je snadnější brzy vstávat.
Je tedy správné řídit se vlastní povahou a návyky a přitom vždy dávat přednost spánku? Primitivní člověk chodil spát, když nastala tma, a budil se za úsvitu. V zimě máme tendenci spát více, v létě zase méně. A pokud jde o snídani, můžeme hladovět nejvýše hodinu, ale ne více. Jestliže je fyzická aktivita intenzivní a máme potřebu něco sníst, než s ní začneme, abychom byli ve formě, musíme se o to dříve vzbudit. Zkrátka spát nejméně sedm hodin denně je pro zdraví zásadní, ale můžeme se pokusit chodit spát dříve a přitom respektovat své biologické hodiny.
Mimochodem, svalové buňky mají vlastní cirkadiánní rytmus, jak ukázal výzkum Chicagské univerzity z roku 2016. Vědci prokázali, jak jsou svalové skupiny efektivnější a jak se zotavují lépe přes den než v noci.
