Setkaly se s tím tisíce novopečených otců. Když se jejich žena vrátila z porodnice, byla jako proměněná. Z milé dívky se stala vynervovaná troska. "Někdy nám volají zoufalí muži, že se doma starají o kojence, protože stav jejich ženy je takový, že sama potřebuje intenzivní péči," říká psychiatr Antonín Šebela z Národního ústavu duševního zdraví. Psychické problémy má podle něho až třetina matek.
Kolik maminek trpí duševními potížemi?
V Česku žádná souhrnná studie na toto téma neexistuje, ale vycházíme ze srovnatelných zahraničních dat. Lehké potíže má až tři sta padesát žen z tisíce. Těžkých případů, u nichž už je zapotřebí hospitalizace, je třicet na tisícovku žen. Vypadá to, že to není moc. Ale když si uvědomíme, že v České republice každý rok rodí asi sto tisíc žen, zjistíme, že lehké psychické potíže má až pětatřicet tisíc matek a vážné problémy až tři tisíce. To rozhodně není málo.
Jak se takové problémy nejčastěji projevují?
Nejčastější je takzvané poporodní blues. S tím se setká až osmdesát procent rodiček. Důvodem je hormonální dysbalance, ženě se po porodu značně rozhodí hormony. Tento stav obvykle zase odezní, když se hormony opět "uklidní". Poporodní blues se projevuje například zvýšenou plačtivostí, zhoršeným spánkem, častým střídáním nálad. Žena má třeba obavy, jak se o právě narozené dítě postará, jestli to zvládne. Pokud se jí nepodaří rozkojit, mívá výčitky, že je špatnou mámou. Může se rovněž bát toho, jestli s partnerem budou mít dítě dostatečně rádi.
A co vážnější poruchy?
Ženě se mohou v hlavě usadit nepříjemné myšlenky a obtěžovat ji po větší část dne. Třeba se jí pořád vrací obava, že se dítě něčím nakazí, nebo má strach sama ze sebe, že dítěti nějak ublíží, třeba ho upustí nebo jinak zraní. Takové matky si pak například stále myjí ruce, aby dítě nenakazily, mají potíže s kojením, stále se kontrolují, aby dítěti neublížily. Vědí sice, že by mu nic neudělaly, ale ty myšlenky je neustále přepadají. Potíží tohoto typu je samozřejmě mnohem méně než v případě poporodního blues.
Velmi vážná je i poporodní psychóza, jíž se lidově říká laktační psychóza. V čem je nebezpečná?
Především vzniká náhle. Zprvu to může vypadat jako běžné poporodní blues, kdy je žena jen více uplakaná než dříve. Ale pak se její stav radikálně promění. Nejčastěji poporodní psychóza začíná tím, že žena přestává spát. Za několik hodin pak nastávají těžké poruchy, matka je například přesvědčena, že jí chce partner ublížit, nebo že ji chce zbavit jejího dítěte. Vidí a slyší věci, které se nedějí. Takové stavy je zapotřebí léčit farmakologicky, v nemocnici.
Může se tedy stát, že muž odveze do porodnice milou ženu těšící se na potomka, a domů se vrátí duševně zcela podlomená osoba?
Ano, to se může stát třeba v okamžiku, kdy se u ženy rozvine právě poporodní psychóza nebo těžká deprese. Pak nám do ústavu volají zoufalí partneři, že se doma starají o kojence, protože stav jejich ženy je takový, že sama potřebuje intenzivní péči - nemluví, nejí, je velmi úzkostná či mimo realitu. Ale pozor, to neznamená, že to je nevratný stav. Žena se samozřejmě může vyléčit a být zase v pohodě.
