Alergií a hlavně alergiků v celé "západní" civilizaci stále přibývá. Zatímco v roce 2000 bylo v Česku léčeno přibližně 629 tisíc alergiků, v roce 2008 už jich bylo 868 tisíc. Proč počet alergiků stále stoupá? A které české regiony jsou nejpostiženější?
Nad vysvětlením každoročního přírůstku alergiků si odborníci lámou hlavu. "Kdybych vám dokázala jednoznačně odpovědět, bylo by to na Nobelovku," usmívá se Eva Vernerová, alergoložka z pražské motolské nemocnice. „Nad příčinami dumá celý svět, teorií je hned několik. Dá se říci, že je to jakási daň za výdobytky moderní civilizace a potlačení velkých infekcí."
Odborníci mluví o mozaice příčin. "Změny ve výživě, v potravinářských výrobcích, v hygieně, v bydlení, změny prostředí, automobilismus, životní styl, volný čas, kontakt se zvířaty ve městě, chemické látky," skládá dílky kaleidoskopu profesor Václav Špičák z Fakultní nemocnice Na Bulovce.
Nemáme s čím bojovat... 
Hlavní roli však podle odborníků hraje každopádně genetická dispozice. Po staletí lidstvo čelilo epidemiím infekčních chorob, které přežívali ti nejsilnější. Díky očkování a antibiotikům už lidstvo (přesněji "západní" civilizaci, v níž je výskyt alergií mnohem vyšší než v rozvojových oblastech) například epidemie cholery či neštovic nesužují, a tak se náš organismus, který jakoby nemá proti čemu bojovat, obrací proti jiným, převážně netoxickým látkám. "Laicky řečeno, náš imunitní systém neměl co na práci, takže začal reagovat na tak banální věci, jako jsou alergeny pylových zrn," vysvětluje Špičák.
Alergie je dědičná. Je-li alergičkou matka, existuje až 70procentní pravděpodobnost, že dítě bude také alergik. Pokud jsou alergičtí oba rodiče, pravděpodobnost, že se s nějakou alergií bude potýkat potomek, se podle některých odborníků zvyšuje až na osmdesát procent.
"Semisterilní" děti
Jednou z nejvýraznějších teorií, proč od šedesátých let 20. století přibývá alergií ve vyspělých zemích, je takzvaná hygienická hypotéza.
Podle ní nejsou "moderní" děti v raném věku vystaveny "dostatku" takzvaných infekčních činitelů či parazitů. "Tato hypotéza vychází z předpokladu, že dítě se rodí do semisterilního prostředí, všechno se pro ně převařuje, hledí se na to, aby ve vodě nebyly žádné bakterie a podobně, a tak nedochází k protiinfekční stimulaci. Ale není to prokázáno," dodává Eva Vernerová, imunoložka z pražské Fakultní nemocnice v Motole.
Foto: Profimedia
