Analýza
Čtvrtina zmínek o schizofrenii v médiích je negativních

Čtvrtina zmínek o schizofrenii v médiích za poslední dva roky byla podle analýzy společnosti Newton výrazně negativních. Často zmiňovaly násilí a obsahovaly mýty o nemoci. Na tiskové konferenci u příležitosti zahájení kampaně "100 tisíc neviditelných", jejímž cílem je rozšířit povědomí o možnostech léčby a vyvrátit některé mýty o nemoci, to oznámili organizátoři kampaně. Název kampaně odkazuje na odhadovaný počet pacientů v Česku.

Podle analýzy více než polovina mediálních výstupů byla neutrálních. Asi v 37 procentech bylo slovo "schizofrenie" použité v přeneseném významu, nikoliv přímo v souvislosti s onemocněním. Dalších zhruba 13 procent článků a reportáží používá některý ze zažitých mýtů, které nemoc doprovázejí. Častější jsou podle analytiků mediální zmínky poté, kdy dojde k násilné události s nemocí spojované. Negativní zmínky přitom podle analýzy častěji zařazovala více sledovaná či čtená média.

"Česká veřejnost by si měla uvědomit, že soužití s těmito lidmi je možné. Už dnes se s nimi běžně potkáváme, a protože o nich nevíme, tak to nikomu nevadí," uvedl v tiskové zprávě k zahájení kampaně předseda České psychiatrické společnosti, která kampaň podporuje, Martin Anders.

Schizofrenie patří mezi psychózy. Pacient má rozdělené myšlení, nepřesně kvůli tomu vnímá realitu a mívá nepřiměřené chování. Má potíže odlišit představy od skutečnosti, okolní dění si vykládá mylně. Mívá bludy a deprese, bývá přecitlivělý, uzavřený i agresivní. Často se uzavírá a izoluje od ostatních.

Podle lékařky Marty Holanové pacienti jiným způsobem než zdraví zpracovávají v mozku běžné vjemy. Jejich stav umí napravit léky. "Léčba je dlouhodobá, možná celoživotní. Ale pacientům umožní normálně žít," dodala Holanová. Často se ale podle ní dlouhou dobu nedaří najít správné léky. Pacienti kromě pilulek mohou dostávat i injekce, které se aplikují i jednou za čtvrt roku.

Veřejnost si podle odborníků spojuje nemoc hlavně s projevy agrese vůči okolí, ty jsou ale možné účinně léčit. Jeden ambulantní lékař se správnou farmakoterapií podle ní může nahradit jednu psychiatrickou nemocnici. "Mám v ambulanci asi 500 pacientů, žádný aktuálně není hospitalizován. Jeden den v ústavní péči stojí asi 1500 korun denně, injekce 8500 korun za měsíc," dodala Holanová s tím, že psychiatři nově nemají na jejich předepisování limity od zdravotních pojišťoven.

Pacienti také ale potřebují pomoc s odbouráním své uzavřenosti a schopnosti se o sebe postarat. Ke zlepšení by měla přispět reforma psychiatrické péče. Jejím cílem je přesunout léčbu a terapii z nemocničních zařízení a léčeben do specializovaných center. Tato střediska by podle plánů měla v budoucnu být v každém okrese, celkem by jich měla fungovat asi stovka. Pracovat v nich mají týmy psychiatrů, klinických psychologů, sester a sociálních pracovníků.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Lékaři i pacienti si na nedostatek financí stěžují, podle nich se bez prostředků modernizace provést nedá.

Součástí kampaně "100 tisíc neviditelných" jsou i nové webové stránky a umělecká instalace v prostorách odjezdové haly Masarykova nádraží v Praze.