Hrůza z matematiky může být víc než jen psychická averze. Psychologové se ve své praxi setkávají s lidmi, kterým matematické úkoly skutečně působí fyzickou bolest. Američtí neurologové se proto podívali na to, proč při algebře mozek vysílá stejné signály, jako kdyby se člověk vážně zranil.
Bušení srdce, bolest na hrudi, migrény a jiné zdravotní komplikace provázejí pacienty s matematickou fobií pokaždé, když mají vyřešit jakoukoliv matematickou úlohu. Stačí přitom zajít nakoupit potraviny, nechávat spropitné v restauraci či rozmýšlet rozpočet na dovolenou.
Podle teorie se jejich mozek chová stejně jako ve chvíli, kdy má tělo zdravotní problém, případně psychický stres. Z tohoto důvodu se neurologové z University of Chicago rozhodli osvětlit, co se děje v jejich těle.
"Je to zřejmě i společenská atmosféra, která v nás pěstuje, že matematika je hrozná. Lidé nechodí a nepřiznávají se, že neumějí číst. Ale k tomu, že nevypočítají příklad, se klidně přihlásí," tvrdí spoluautorka studie Sian L. Beilocková v odborném časopise PLoS One.
Otázka života a smrti
Se svými kolegy zaznamenal mozkovou činnost u 30 lidí s matematickou fobií. Zaměřil se zejména na neurologickou aktivitu v místě, které je zodpovědné za vnímání fyzické bolesti a psychického stresu způsobeného rozchodem či ztrátou blízkých. Zajímavé bylo, že nejvyšší aktivita v této oblasti nebyla při řešení matematického úkolu, ale při jeho zadávání.
"To značí, že není problém v řešení, ale v přístupu. I člověk s fobií může být na matematické úkoly nadaný," tvrdí Beilocková. Problém je podle něho v evoluci. Toto mozkové centrum totiž funguje jako poslední záchrana - pokud se člověk zraní, cítí bolest, zvýší se mu hladina adrenalinu a jedná. Stejně tak pro život v divočině bylo důležité mít partnera a žít ve skupině, jinak člověk neměl šanci přežit. "Matematika sice není otázkou života a smrti, ale může v nás v současnosti vzbuzovat pocity, že bez ní nelze existovat," píší autoři.
Za kořeny fobie proto považují špatný přístup dětí k hodinám matematiky, nenávist k přísné učitelce, stres při sestavování rodinného rozpočtu. Jak ale uvádějí autoři výzkumu, pokud člověk chce, lze s touto averzí účinně bojovat.
