Spalničky jsou virové infekční onemocnění, které v některých případech může skončit tragicky. Do roku 1963, kdy byla objevena vakcína proti spalničkám, ročně onemocnělo spalničkami kolem 100 milionů lidí, z nichž šest milionů zemřelo. V Československu bylo zahájeno pravidelné očkování proti spalničkám před 50 lety, 1. září 1969. V poslední době však v Česku vypuklo kvůli nedostatečné hladině ochranných protilátek několik epidemií spalniček. A ve čtvrtek Světová zdravotnická organizace (WHO) zrušila ČR, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly spalničky vymýceny.
V 48 evropských zemích bylo totiž během prvního pololetí tohoto roku zaznamenáno 89 994 případů spalniček, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy bylo potvrzeno 44 175 výskytů.
Počet nemocných spalničkami v ČR roste: zatímco v roce 2010 nebylo v hlášeno žádné onemocnění, v roce 2014 vypukla první epidemie spalniček v Ústeckém kraji. V roce 2018 bylo v Česku evidováno 203 případů spalniček a za prvních pět měsíců letošního roku přibylo podle informací ministerstva zdravotnictví více než pět stovek nemocných.
Počet nemocných ale roste i ve světě. V první polovině letošního roku byl ve světě zaznamenán nejvyšší počet onemocnění spalničkami od stejného období roku 2006. Do konce července bylo podle údajů WHO ve 182 zemích registrováno 365 tisíc případů spalniček. To je podle WHO téměř trojnásobně více než za první polovinu minulého roku a víc než za celý rok 2018.
Během loňského roku bylo ve světě ohlášeno kolem 350 tisíc onemocnění spalničkami, což je dvakrát více než v roce předcházejícím. WHO nicméně upozorňuje, že oznámen byl jen zlomek skutečného počtu onemocnění.
Nejnovější odhady skutečného počtu onemocnění jsou za rok 2017. Podle nich se spalničkami nakazilo celkem asi 6,7 milionu lidí, z nichž 110 tisíc zemřelo. Přitom do roku 2016 (90 tisíc mrtvých) byl asi od roku 2000 počet případů onemocnění touto vysoce nakažlivou chorobou na ústupu - pro srovnání, v roce 2000 zemřelo na onemocnění 550 tisíc lidí.
Spalničky se projevují zvyšováním teploty, rýmou, kašlem a zánětem spojivek a druhou vlnu horečky následuje výsev vyrážky. Onemocnění může probíhat s komplikacemi, jako jsou zánět plic, mozku nebo středního ucha a nemoc může vést k úmrtí.
Spalničky se podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) ve světě vyskytují již zhruba 5000 let. Podle historiků jako první popsal spalničky perský učenec Rhazes, který žil v letech 860 až 932. V Americe se spalničky do příchodu Evropanů nevyskytovaly a dobytí Nového světa je často označováno za jednu z největších demografických katastrof, protože počet domorodých obyvatel byl po příchodu Evropanů i v důsledku zavlečených infekčních nemocí zredukován na desetinu. První pokusy o prevenci spalniček se uskutečnily v 18. století.
První živá oslabená vakcína proti spalničkám byla schválena v roce 1963. Za jejím objevem stál americký mikrobiolog John Franklin Enders, který mimo jiné v roce 1954 spolu se svými kolegy Thomasem Hucklem Wellerem a Frederickem Chapmanem Robbinsem získali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za objev možnosti pěstování virů poliomyelitidy (dětské infekční obrny) na tkáňových kulturách v laboratoři, což otevřelo cestu k vývoji vakcíny proti tomuto onemocnění.
Před érou očkování se vyskytovalo každý rok asi 100 milionů případů onemocnění, z toho šest milionů lidí zemřelo. V roce 1998 byl Světovou zdravotnickou organizací vyhlášen program vymýcení spalniček, ale v důsledku poklesu proočkovanosti populace v posledním desetiletí dochází opět ke vzniku epidemií spalniček po celém světě. WHO opět vyzvala k posílení očkování.
V Československu se začalo v roce 1969 s jednodávkovou vakcinací, postupně se posunoval věk očkovaných dětí. V 70. letech se začaly očkovat všechny děti prvních tříd základní školy a na přelomu 70. a 80. let i děti osmých tříd základní školy. Později se začalo očkovat dvoudávkovou vakcinací a nyní je očkování proti spalničkám součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje protilátky i proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává od 13. měsíce věku, druhá mezi pátým a šestým rokem.
Takzvaná kolektivní imunita, kdy se nemoc nešíří v populaci, vzniká v případě spalniček při proočkování 95 procent populace dvěma dávkami vakcíny. Česko ji naposledy splnilo v roce 2014. Někteří lidé očkování odmítají a část rodičů ho odkládá do vyššího věku dítěte.
