Spolkový soudní dvůr v německém Karlsruhe odmítl uznat existenci takzvaného třetího pohlaví. Žádost podala mladá intersexuální osoba, která se nepovažuje za ženu ani muže. V září má věc posoudit ústavní soud.
Intersexuální osobu pojmenovanou Vanja zanesli v roce 1989 do matriky jako ženu. Osobně se však necítí být ženou ani mužem a chce, aby registr uváděl, že má třetí variantu pohlaví označovanou jako "inter" (mezi).
Podle soudu nejsou dány podmínky pro ustanovení třetího pohlaví a neodpovídá to vůli zákonodárce. Vanja má ale možnost nechat z matriky dodatečně vymazat, že je žena.
Vanja a její podporovatelé z iniciativy Třetí volba s rozhodnutím soudu nesouhlasí. Na začátek září chystají ústavní stížnost.
Od listopadu 2013 je v Německu ve zvláštních případech možné neurčit pohlaví dítěte. Právní řád ale podle soudu nedovoluje ustanovit jakési třetí pohlaví.
Spolkový soudní dvůr v Karlsruhe jako nejvyšší řádný soudní orgán potvrdil předchozí stejné rozhodnutí nižšího soudu.
Každý rok se v Německu narodí odhadem 80 až 120 "intersexuálních" dětí. Jejich hormony fungují jinak než u většiny lidí a mohou mít mužské či ženské pohlavní orgány, anebo kombinaci obojího.
Od prosince 2010 Německá národní etická rada pověřená federální vládou zvažuje, jak zajistit, aby tyto děti mohly důstojně žít. Dvěma hlavními otázkami je, zda by mělo být zavedeno "třetí pohlaví", a jestli by se měly provádět operace měnící intersexuály v muže nebo ženu.
