Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Tálibán v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax s odvoláním na nejvyšší soud. Ten uvedl, že hodlá žádost prokuratury projednat příští měsíc, 17. dubna.
Islamistický Tálibán byl v Rusku svého času zakázán jako teroristická organizace, ale loni v prosinci ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon umožňující vyškrtnout Tálibán ze seznamu teroristických organizací zakázaných v Rusku, připomněl Interfax.
Islamistické hnutí Tálibán se znovu chopilo moci v Afghánistánu v roce 2021 během stahování Američanů a dalších západních sil ze země. Většina zemí vládu Tálibánu stále neuznává. Rusko nicméně začalo postupně budovat vztahy s Tálibánem a loni v červenci Putin označil Tálibán za spojence v boji proti terorismu, připomněla agentura Reuters.
Loni v říjnu Putinův zmocněnec pro Afghánistán Zemir Kabulov řekl novinářům, že Rusko se rozhodlo vyřadit radikální hnutí Tálibán ze seznamu teroristických organizací. Rozhodnutí podle něj padlo na nejvyšší úrovni, proces je ale ještě potřeba dokončit.
Na černém seznamu byl Tálibán v Rusku přes dvacet let
Hnutí na seznam teroristických organizací přidaly ruské úřady v roce 2003. Vyřazení ze seznamu by bylo důležitým krokem Moskvy k normalizaci vztahů s Afghánistánem. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k tomu tehdy uvedl, že Moskva je přesvědčena o nutnosti vést "pragmatický dialog" se současnou afghánskou vládou.
Podle analytického Carnegieho střediska Moskva pravděpodobně usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti Islámskému státu, který se přihlásil k útoku na koncertní síň na okraji Moskvy. Tento útok si loni v březnu podle úřadů vyžádal 145 mrtvých a 550 zraněných.
Rusko má s Afghánistánem komplikovanou historii. V roce 1979 tehdejší Sovětský svaz podnikl do země invazi, jejím cílem bylo udržet v zemi nastolený spřátelený režim, ovšem v boji s mudžáhidy SSSR utrpěl těžké ztráty a po téměř deseti letech se vojska vyslaná Moskvou stáhla.
