Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí loni hospodařily s přebytkem 52,1 miliardy korun. Proti rekordní hodnotě z roku 2023 se přebytek snížil o 27,9 procenta, byl ale třetí nejvyšší od vzniku Česka. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Podle ministerstva sice loňské hospodaření samospráv ovlivnily dopady povodní a pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, většinu těchto mimořádných výdajů ale stát kompenzoval ze státního rozpočtu.
Celkové příjmy územních rozpočtů se meziročně zvýšily o 1,1 procenta na 850,8 miliardy korun. Z toho daňové příjmy tvořily 456,1 miliardy korun, proti roku 2023 se zvýšily o dvě procenta. Výdaje vzrostly o 3,8 procenta a dosáhly 798,7 miliardy korun, jejich vývoj přitom ovlivnily mimořádné události. "Mezi největší položky patřila pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 1,7 miliardy korun a výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris, které činily 2,7 miliardy korun. Většina těchto výdajů byla kompenzována ze státního rozpočtu," uvedlo ministerstvo financí.
Ministerstvo také upozornilo, že výsledek hospodaření samospráv se výrazně lišil od původních rozpočtů, které počítaly s deficitem 96,7 miliardy korun. "Tento výrazný nesoulad byl způsoben zejména podhodnocením příjmové strany rozpočtu a zároveň k nadhodnocení výdajů, zejména těch kapitálových. Tento negativní trend podhodnocování daňových příjmů a nadhodnocování kapitálových výdajů se však opakuje každý rok," upozornilo ministerstvo.
Kraje loni dosáhly přebytku 9,8 miliardy korun, což znamenalo meziroční snížení o 38,5 procenta. "Přestože saldo meziročně kleslo, jejich finanční kondice zůstává nadále stabilní. Historicky se jedná o třetí nejvyšší přebytek hospodaření," uvedlo ministerstvo financí. Hospodaření obcí skončilo přebytkem 41,2 miliardy korun, což znamenalo meziroční pokles o 26,1 procenta a druhý nejvyšší přebytek hospodaření.
Dluh krajů ke konci roku 2024 se meziročně snížil o 2,5 procenta na 25,4 miliardy korun. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském kraji, poté v Libereckém kraji a Olomouckém kraji. Zůstatek na běžných účtech krajů byl ke konci roku 105,5 miliardy korun, meziročně vzrostl o 13,4 procenta. Dluh obcí meziročně stagnoval na 64,2 miliardy korun, jejich zůstatky na běžných účtech meziročně vzrostly o 9,1 procenta na 421,9 miliardy korun. Dvě pětiny této částky činily zůstatky Prahy.
Rostoucí zůstatky samospráv na běžných účtech podle ministerstva financí naznačuje nevyužitý investiční potenciál. Hromadění úspor obcí a krajů kritizuje i Národní rozpočtová rada, podle ní by bylo efektivnější pro využití veřejných peněz posílit investiční aktivitu samospráv nebo zvýšit podíl státního rozpočtu na sdílených daních.
