Senát dnes umožnil přijetí sporné novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků kvůli platu veřejných činitelů. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli, odmítli i návrh opozičního hnutí ANO na pětileté zmrazení platů politiků.
Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února, což zkomplikuje výpočet lednových mezd.
Novela má stanovit, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento ve vazbě na verdikt Ústavního soudu, který zrušil loňské snížení platů soudců. Pětiprocentní omezení v příštích letech se na platy v justici vztahovat nemá.
Zmrazení platů vrcholných politiků navrhovala v souladu s postojem hnutí ANO předsedkyně jeho senátorů Jana Mračková Vildumetzová. Pro její návrh ale zdvihlo ruku jen 12 z 62 přítomných senátorů. "Jakékoli navyšování považujeme za nemorální," uvedla senátorka s ohledem na dopady inflace a zvyšování cen energií na výdaje běžných občanů. Její volání po novém mechanismu výpočtu platů je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečka (KDU-ČSL) absurdní snahou znovu vynalézat něco, co je léta používáno. "Nedělejte ze sebe takové blbce, že říkáte: Musíme to kolo znovu vymyslet," uvedl ministr. Senátorka ANO Věra Procházková se proti označení ohradila a požádala ministra, aby slovník upravil, neboť Senát není Sněmovna.
Podporu tuctu senátorů měl i Michael Canov (SLK) pro návrh, aby novela letos neomezovala růst platů v justici. Podle Jurečky i předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by ale důsledkem této úpravy s ohledem na zvýšení platové základny bylo to, že by se mzdy nejen soudců, ale i ostatních ústavních činitelů letos zvýšily o 13 procent.
Podporu 18 senátorů získal Canov pro návrh, aby nárůst platů politiků nebyl do budoucna maximálně pětiprocentní, neboť by už příští rok zaostával za nárůstem platů soudců. Nejvyšší podporu 25 hlasů měl pro návrh zrušit pasáž, podle níž by se poslancům a senátorům krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Podle senátora změna opomíjí členy vlády i to, že zákonodárci se volbami mění. Logika návrhu je podle senátora podobná tomu, že "Lojza rozbije okno a Petr dostane dvojku z chování".
Dvě desítky senátorů podpořily jak Canovův návrh zrušit navrhovanou rentu pro partnera či partnerku hlavy státu ve výši třetiny z prezidentských výdajů, tak omezení výše odměn pro krajské a komunální politiky, kteří by zastávali více funkcí. K této úpravě, která má platit od příštího roku, měl podle Canova výhrady i Svaz měst a obcí. Vystrčil i proto vyzval senátorské frakce, aby společně s místními a regionálními politiky i soudci a žalobci připravily úpravy platového zákona, aby je mohla Sněmovna v povolebním složení do konce letošního roku schválit.
Plat řadového zákonodárce by se měl podle výpočtu zaváděného novelou zvýšit letos o 7100 korun na 109.500 korun měsíčně a plat prezidenta by činil 365.000 korun, o 23.800 korun víc než loni. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by měli pobírat 294.000 korun, ministři 208.900 korun. Nárůst by činil 19.100 korun a 13.600 korun.
Novela pro letošní rok stanoví základny pro výpočet platů přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101.364 korun a pro soudce o 121.685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120.951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce, která zhruba odpovídá základnímu platu zákonodárce.
Takzvaná platová základna bude do budoucna trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni.
Přehled hrubých měsíčních platů vybraných ústavních činitelů v Kč:
| Funkcionář | 2019 | 2020, 2021 a únor až prosinec 2022, v závorce leden 2022 | 2023 | 2024 | 2025* |
| Prezident | 274.500 | 302.700 (321.000) | 341.200 | 341.200 | 365.000 |
| Předseda parlamentní komory a premiér | 221.200 | 243.800 (258.600) | 274.800 | 274.900 | 294.000 |
| Místopředseda vlády | 189.900 | 209.400 (222.000) | 236.000 | 236.000 | 252.400 |
| Místopředseda parlamentní komory a ministr | 157.100 | 173.200 (183.700) | 195.300 | 195.300 | 208.900 |
| Předseda parlamentního výboru, komise a delegace | 115.900 | 127.800 (135.600) | 144.100 | 144.100 | 154.100 |
| Poslanec a senátor | 82.400 | 90.800 (96.300) | 102.400 | 102.400 | 109.500 |
* v případě přijetí vládní novely ve znění schváleném Sněmovnou
Zdroj: Zákon č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu v účinném znění, novela zákona schválená Sněmovnou a přijatá Senátem; výpočet ČTK.
