Stát může kvůli zajištění své obrany získat soukromé pozemky pod vojenskými objekty včetně muničních skladů i vyvlastněním. Vlastníkům pozemků, na kterých budovy stojí, může také ministerstvo obrany nabídnout více peněz za jejich odprodej než dosud. K vyvlastnění by přistoupilo až v krajním případě. Postupy uzákonila novela o zajišťování obrany, která dnes nabyla účinnosti.
Některé pozemky pod nejvýznamnějšími vojenskými objekty například v důsledku restitucí vlastní soukromé osoby. Ministerstvu obrany se s nimi podle zdůvodnění dlouhodobě nedaří dohodnout na směně pozemku nebo odprodeji za nejvyšší možnou částku podle zákona o majetku státu. Nynější novela podle ministryně Jany Černochové (ODS) odráží i zhoršující se bezpečnostní situaci.
Vládní předloha, kterou po schválení ve Sněmovně a Senátu podepsal na začátku února prezident Petr Pavel, stanovuje, že nejvýznamnější vojenské objekty smějí být jen ve vlastnictví státu. Ministerstvo toho může dosáhnout tím, že majitelům nabídne vyšší kupní částku. Pokud by se ministerstvu nepodařilo ani tak s vlastníky do tří let dohodnout, má možnost omezit nebo odejmout jejich vlastnická práva.
Předpis má podle ministerstva především napravit situaci, kdy stát není vlastníkem všech pozemků pod muničními sklady v Týništi nad Orlicí, Dobroníně, Čermné nad Orlicí a Travčicích. Úřad tento stav považuje za bezpečnostní riziko, protože majitel může pozemek například pronajmout nebo prodat a stát proti tomu nemůže zasáhnout. Norma má podle ministerstva zabránit i tomu, aby pozemky získaly nepřátelsky naladěné osoby.
