Řadě lidí ze zaplavených domů na Jesenicku se zřejmě nedostane zásadní pomoci na obnovu jejich obydlí, kterou hodlá stát odstartovat od úterka v programu Živel 3. Přístup do programu, který má zajistit zvýhodněné financování obnovy obydlí, jim totiž podle podmínek blokují jejich exekuce. Počet lidí v exekuci je přitom v tomto okrese jedním z nejvyšších v ČR. Podle dat z mapy zadlužení bylo na konci loňského roku na Jesenicku zatíženo exekucí 9,5 procenta lidí, což je 3022 lidí z celkového počtu 31.797 obyvatel nad 15 let. Na obrovský problém poukazují neziskové organizace i starostové obcí.
Majitelé poničených nemovitostí budou moci z nového programu Živel 3 získat dotaci na obnovu obydlí až tři miliony korun nebo zvýhodněné úvěry na 25 let. Z peněz mohou zaplatit rekonstrukci, koupi nebo výstavbu nového bydlení. Jednou ze základních podmínek pro vstup do programu je však bezdlužnost vlastníků nemovitosti, což velkému množství lidí znemožní o dotaci vůbec požádat, řekla ČTK jesenické koordinátorka povodňové pomoci Člověka v tísni Petra Vrbová. Dodala, že majitel ani spolumajitel nesmí být nejen v exekuci nebo insolvenci, ale nesmí proti němu být veden ani výkon rozhodnutí, nesmí být v úpadku, ale ani v hrozícím úpadku.
Právě na Jesenicku je však počet exekucí jedním z nejvyšších v zemi. "Celkový počet probíhajících exekucí činí v okrese Jeseník 15.285, kdy na jednu osobu je vedeno přibližně pět exekucí," odpověděl na dotaz ČTK prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. Dodal, že průměrná výše pohledávky vymáhané v jedné exekuci činí zhruba 67.000 korun. "Okres Jeseník spolu s okresy Most, Ústí nad Labem a Chomutov patří k okresům s nejvyššími počty exekucí," řekl.
Podle koordinátorky Petry Vrbové se neziskové organizace s problematikou exekucí setkávaly již při výplatách plošných dávek ve výši 50.000 korun na každou domácnost s postiženou obytnou plochou. "U vládního programu Živel 3 však musí podmínku bezdlužnosti splnit všichni spolumajitelé, a tak máme velké obavy, že právě bezdlužnost bude jednou z prvotních překážek pro podání žádosti," podotkla Vrbová.
Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09) míní, že je to obrovský problém. "Čísla exekucí za Jesenicko jsou hrozivá, spousta lidí by si na tyto peníze nesáhla. Stále se to řeší, aby se to s exekucemi zmírnilo, jednali jsme o tom i s Agenturou pro sociální začleňování," řekla ČTK. Doufá, že z nadcházejících konzultačních schůzek s majiteli domů a bytů vyjdou další podněty, které by mohlo město v programu připomínkovat. "Podobně se podmínky postupně upravovaly i během pomoci po tornádu na jižní Moravě. Věřím, že když bude velký tlak a když se ukáže, že řada lidí na tyto peníze nedosáhne, pak je to nesmyslný titul a musí se změnit," řekla ČTK starostka.
Podle starosty České Vsi Petra Mudry jsou připraveny pomoci nejen neziskové organizace, ale i obec. "Budeme asi hodně individuálně posuzovat, jakým způsobem se člověk do toho problému dostal, budeme ochotni neziskovkám pomoci tak, aby ten člověk mohl na ty peníze sáhnout," podotkl Mudra. "Žijeme v pohraničí, ta finanční gramotnost lidí tady není tak velká jako ve vnitrozemí. Řešeno by to mělo být individuálně," řekl ČTK starosta Velké Kraši Jiří Vodička.
Zástupci společnosti Člověk v tísni zdůrazňují, že pomoc od státu v obnově bydlení je pro mnoho lidí zásadní, i proto nyní intenzivně nabízejí postiženým dluhové poradenství. Po podrobném zmapování dluhů jim odborníci navrhnou konkrétní možnosti řešení. "Monitoring probíhá telefonicky, spolupráce se zájemci o dluhové poradenství probíhá nejčastěji osobně," uvedla koordinátorka Petra Vrbová.
Podle Exekutorské komory vysoké počty exekucí na Jesenicku mohou souviset s nedostatkem pracovních příležitostí, rostoucím průměrným věkem obyvatel či vyšším počtem obyvatel s nižší úrovní vzdělání. Vliv událostí, jako jsou povodně, se podle komory v exekučním prostředí projeví vždy se zpožděním, a to až s ročním či dvouletým odstupem. Podle Člověka v tísni se však již nyní v praxi ukazuje, že finanční situace řady lidí se právě kvůli záplavám ještě zhoršila; mnozí přišli o své příjmy, případně peníze potřebovali na nákup vybavení vyplavených domácností či na nezbytné opravy. "Ne každému bylo vyplaceno dostačující pojistné plnění. Střední vrstva obyvatel na dávky úřadu práce kvůli příjmům nedosáhne, přesto si rodina neumí poradit například se zvýšenými výdaji za energie vzniklými v souvislosti s vysoušením domácností. Tito lidé by se, nebýt povodní, do potíží se splácením zřejmě nedostali," dodala Vrbová.
