Ústup ledovců přináší nové problémy i příležitosti. Mění celá pobřeží, narušuje ekosystémy, je za sesuvy půdy i vlnami tsunami. Ale odkrývá také třeba nová naleziště drahých kovů a může měnit ekonomiky států. Příkladem je například Grónsko, kde tak vznikl nejdelší pás nového pobřeží. Na výzkumu vlivu tajících ledovců se podílejí i Češi.
Vědci z Jihočeské univerzity spolu s odborníky z Polska, USA a Kanady zjistili, že mezi roky 2000 a 2020 vzniklo vlivem ustupujících ledovců 2500 kilometrů nového pobřeží, z toho asi dvě třetiny v Grónsku. Odkrývání nových pobřeží pak zásadně mění krajinu, ekosystém i ekonomiku. Článek, ve kterém vědci jev podrobně analyzují, publikoval vědecký časopis Nature Climate Change.
Na ekosystémy má tání špatný dopad
Vědci zkoumali nová pobřeží na celé severní polokouli. Vytvořili databázi víc než 1500 ledovců a jejich vývoje od roku 2000. Zjistili, že nově vzniklá pobřeží jsou často tvořena nezpevněnými sedimenty a patří tak mezi nejdynamičtější na světě. Rychle se mění vlivem geomorfologických procesů, jako je eroze způsobená vlněním a mořskými proudy, sesuvy půdy a jejím pohybem na svazích, říční eroze nebo termoabraze, kdy teplo způsobuje tání ledu a vlny odstraňují roztátý materiál.
Výzkumníci také zaznamenali, že ústup ledovce ovlivňuje nejen krajinu, ale i ekosystém. Když se ledovec stahuje z moře na pevninu, ovlivňuje proudění vody ve fjordech a přerušuje proudy přinášející živiny, na kterých závisí růst drobných rostlin a organismů nezbytných pro biodiverzitu. Ledovce v moři jsou často považovány za centra biodiverzity, takže jejich ústup má negativní dopad na místní ekosystémy.
Tání ledovců má svá pro i proti
Odhalení nových pobřeží má podle výzkumu také ekonomické důsledky. Objevují se nová naleziště drahých kovů a nerostných surovin, například písku, který je typický pro Grónsko. Ústup ledovců také odlehčuje odhalené svahy, což může způsobit velké sesuvy půdy a tsunami, například na Aljašce a v Grónsku. Přírodní katastrofy pak ohrožují místní obyvatele.
"Publikovaná studie by měla být základem pro navazující výzkum zaměřený na porozumění procesům, které se odehrávají na nově odledněných pobřežích včetně předpovědi budoucího vývoje těchto ekologicky významných lokalit. Na to se teď pokoušíme získat finance a doufáme, že tento prestižní článek nám pomůže,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Jan Kavan. Dodal, že prvním krokem je terénní výzkum oblasti zasažené obřím sesuvem a vlnou tsunami na východním pobřeží Grónska. S kolegy z Polska se na něj vydají v srpnu.
