Kde končí svoboda slova a kde už začíná, jak říká Andrej Babiš, novodobá totalita – to je první otázka k hostům diskusního pořadu TV Barrandov Téma TÝDNE. Má pravdu, že se v Evropě pořádají hony na dezinformátory? Dalším tématem, o kterém hosté debatovali byla Trumpova celní válka a především evropský Green Deal a nápad ze zelené politiky trochu slevit.
Hosty pořadu byli předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob a předseda motoristů Petr Macinka. Do sebe se pustili hned v úvodu, když měli popsat současný stav svobody slova. „Máme štěstí, že žijeme v tuto chvíli ve svobodné části světa, nakonec o tom hovoří i všechny statistiky. Česká republika je v žebříčku svobody slova opravdu na špici, je před Spojenými státy, před Spojeným královstvím a před celou řadou západních zemí, a to je dobrá zpráva. Samozřejmě, svoboda slova má i své hranice, to určuje naše legislativa a nepřísluší asi úplně politikům říkat, který konkrétní čin už je za tou hranou a kdy,“ domnívá se Jan Jakob (TOP 09).
Jako politik je na kritiku zvyklý a nikdy ji nezkoušel umlčet třeba podáním k soudu. „Já působím téměř na všech sociálních sítích a člověk musí být otrlý, ať už tam napíšu nebo dám cokoliv, tak ta smršť bývá velká. Politik se s tím musí umět vyrovnat. Na druhou stranu, nedal jsem ani jedno trestní oznámení. Já si opravdu si myslím, že žijeme ve světě, kde je svoboda slova, kde má každý právo říkat svůj názor jaký chce. Samozřejmě tím nemůže ohrožovat svobody, svobody druhého nebo podstatu demokratického uspořádání jako takového,“ dodal Jakob.
I Petr Macinka (Motoristé) souhlasí, že by ji politici neměli omezovat. Tu podle Macinky limituje zákon. „My přece máme dlouhodobě zažité trestné činy jako pomluva, šíření poplašných zpráv, podněcování nenávisti, čili to jsou jednoznačně popsané trestné činy, které jsou v našem právním řádu dlouhodobě a jsou uplatňovány. Podle našeho názoru tedy není důvod, aby docházelo k nějakým dalším úpravám, protože to jsou potom kroky, na které se může řada lidí dívat, že ta jejich svoboda slova je jim trošku ubíraná a omezována,“ varoval Macinka před utahováním šroubů.
A rovnou si i odpověděl: „Já myslím, že ten posun trošku nastává. Opravdu jsme v situaci, kdy kdybychom to zkoumali, tak zjistíme, že v dnešní době stojí lidi před soudem za to, co někde řekli nebo napsali a vybočuje to z těch dosavadních trestných činů. Já si myslím, že ani za minulých vlád jako takových lidí nebylo mnoho, dneska jsou. I když ti lidé píší třeba na sociální sítě naprosté pitomosti, kdy si každý normální člověk musí zaťukat na čelo, tak to podle nás pořád ještě není důvod pro to, aby stáli před soudem.
Novodobá totalita – je nebo není?
Jan Jakob se pozastavil především u sousloví novodobá totalita. „To je termín, který používá zejména Andrej Babiš. Novodobá totalita, tak to je něco nehorázného. Když si vzpomeneme na dobu před rokem 89, tak něco takového je naprosto neadekvátní a myslím si, že to nepřísluší zvláště čelnímu politikovi v naší zemi, aby něco takového říkal. Ale není divu, pan Babiš má s tím obdobím totality, které jsme zažili, svoji aktivní zkušenosti,“ rozhořčil se Jakob.
Pokud se některé případy dostanou až před soud, je to podle něj v zásadě správné. „Je správně, že to rozhodují soudy. Ne vždy dají nějaký trest a v tom světě, jak se dnes překotně vyvíjí, ty soudy tím vlastně nastavují hranici. Je dobře, že to nepřísluší politikům, ale soudní moci a já mám důvěru v české soudnictví.
V tom se ovšem střetl s diskutujícím kolegou. Podle něj se vracíme do dob komunistického režimu, kdy lidé stáli před soudy za názor. „Já myslím, že tady došlo ke zbytnění takovéhoto honu na dezinformace, z čehož si řada různých struktur udělala docela slušný byznys, takoví ti honiči dezinformátorů, ovlivňovači toho, co je ta oficiální pravda nebo není, a to je podle mě špatně,“ reagoval Macinka.
Jan Jakob však vzápětí označil za „nehorázné“ srovnávat období komunistické totality, kde opravdu ten právní systém byl zneužíván k tomu, aby byli perzekuováni lidé za názor s dnešní dobou, kdy jsme sedmnáctí na světě, ve svobodě slova. To mi přijde absurdní a samozřejmě je dobře, pokud někdo se cítí poškozen, že o něm někdo jiný něco řekl, takže to řeší soudy, to je přece v pořádku. Prosím, rozlišujme období totality, kdy opravdu lidé byli postihováni za svůj světonázor a dnešní dobu, kdy těm soudním sporům dochází v drtivé většině nebo snad ve všech případech v občanskoprávním sporu dvou osob, kdy jeden z nich se cítí poškozen,“ dodal Jakob.
Vyprovokoval tím ovšem Macinku k ještě drsnějšímu srovnání. „Já tady klidně budu srovnávat dobu totality, protože pamatujeme si, že před soudem za to, co lidi řekli nebo napsali, byli za komunistů před rokem 89 a dnes za vlády Petra Fialy a pana ministra Rakušana. Mezitím to nikdy nebylo,“ prohlásil Macinka.
„Toto je absolutní zneužívání a neúcta k lidem, kteří za komunistů bohužel museli sedět v kriminálech. Za svůj světonázor, za to, že hájili demokratické principy a svobodu, tak toto je absolutně nesrovnatelné se současnou situací,“ nedal se odbýt Jan Jakob, který znovu zopakoval, že mantinely by měly nastavovat soudy. I u svobody slova, jako to dělají i v jiných aspektech našich životů.
Nakonec ovšem oba politici našli alespoň jednu shodu – v tom, že proti dezinformacím je nejlepším receptem vzdělanost. „Já myslím, že jediná cesta je vzdělanost. Vzdělaný člověk, jedině vzdělaný člověk má jaksi kapacitu na to, aby sám pochopil souvislosti, jestli to, co se píše někde nebo onde, je blbost anebo jestli to je pravda. Zaměřil bych se na školství,“ doplnil Petr Macinka. S tím už Jan Jakob souhlasil.
Zelení, ale chudí?
Druhé téma se věnovalo hned dvěma aktuálním věcem. Právě probíhající obchodní či celní válce USA se světem a tomu, jestli bychom právě teď neměli trochu uvolnit Green Deal, abychom kompenzovali škody, které Trump Evropě působí.
Macinka se jako Motorista ihned pustil do Green Dealu. „Rozhodně nás zruinuje a ruinuje nás právě ta zbytnělá zelená politika Evropské unie, která je opravdu úplně odtržená od reality. Dělá z Evropy ekonomický skanzen, určitě to nejsou americká cla, která recipročně vyhlásil Donald Trump,“ řekl Macinka a označil amerického prezidenta za bojovníka za svobodný obchod.
Potom už ale byli oba hosté opět v sobě. Nedokázali se shodnout na výši cel, která mezi Evropou a USA dosud platila. Macinka tvrdí, že Evropa nasadila na americké výrobky cla 10 procent. V tom mu ovšem ostře oponoval Jan Jakob.
„Když si vezmeme stav předtím, než začal tento Trumpův chaos, tak ano, ta cla v úhrnu nebyla vyrovnaná, na výrobky z Evropské unie byly v souhrnu 2,9 procent, kdežto na ty z Ameriky 3,4 procenta. Ano půl procentního bodu tam byl rozdíl,“ uvedl Jakob a dodal, že stejně mluví i Světová banka nebo skupina OECD.
Přesto je podle něj dobře, že Evropa zatím zachovala celkem klid. Evropská unie zvolila ten přístup, jaký zvolila - opatrný. Já myslím, že v téhle chvíli by bylo to nejhorší, co bychom mohli udělat, říct, vy jste nám nastavili cla, tak oko za oko, zub za zub. Já si myslím, že ideálním výsledkem by byla 0 k nule, tedy, aby žádná cla ve výsledku, ve výsledku nebyla. Doufám, že to, k tomu dospěje,“ uvedl Jakob.
Cla nechme unii, omezme Green Deal a přejděme na uhlí, míní Macinka
Podle Macinky takovou věc musí dohodnout Evropská komise, Evropská unie. „Celní politika není politikou národních států. Cla jsou čistě věcí celní unie, tedy Evropské unie,“ upozornil Petr Macinka. A hned navázal na zelenou politiku Evropské unie. „Zavádíme si teď ještě na hranicích uhlíková cla, a to je všechno pouze zdražování života pro běžného spotřebitele v každé evropské zemi. Měli bychom být opatrnější vůči lidem, kteří tady žijí. A tady už se potom můžeme klidně bavit o těch fantasmagorických šílených zelených dekarbonizačních návrzích, které pro mě v podstatě znamenají deindustrializaci, zničení prosperity, zničení evropského průmyslu, přesun průmyslu mimo greendealové jurisdikce, komplikace zemědělství, komplikace všeho a obrovské zadlužování lidí, kteří se ještě nenarodili,“ prohlásil Macinka.
S tím ovšem Jan Jakob nesouhlasil. „Ekonomika se posunula velmi dobrým, velmi správným směrem a jsme na dobré trajektorii,“ uvedl s tím, že doufá v nalezení shody na nulové bezcelní spolupráci Evropy a USA. Považuje se za zastánce ochrany životního prostředí, i když se nebrání přehodnocení některých cílů. „Ono to souvisí ale i s tou bezpečností. To nerostné bohatství a ropu tady příliš nemáme a když budeme zavádět moderní technologie, které nebudou tak náročné na spotřebu, nebude se muset ropa a plyn dovážet ze třetích zemí, zvláště pak z těch, kde vládnou opravdu diktatury, totalitní režimy. To pro naši bezpečnost bude jenom dobře, ale znovu opakuji, musíme to dělat s rozumem,“ doplnil Jakob z TOP 09.
V tom oba politici taky našli shodu, ale jen částečnou. Macinka totiž navrhl orientovat se na uhlí. „Souhlasím s tím, že je potřeba nebýt úplně závislí na dovozech různých komodit, proto bychom si měli hledět víceméně toho, co máme doma. Sice nemáme žádnou ropu, asi téměř žádný plyn, uran už těžit neumíme, ale máme tady uhlí. Česká republika má dostatek uhlí na to, aby jim pokryla svoji spotřebu,“ uzavřel Petr Macinka z Motoristů.
