Dvě třetiny Čechů nedosáhnou na průměrnou mzdu, náklady na bydlení rostou raketovým tempem a ceny základních potravin trhají rekordy. A v mezičase si politici přidali ke svým platům sedm procent. Je to správné? ptal se svých hostů v Tématu TÝDNE na TV Barrandov šéfredaktor zpravodajství Vladimír Pinker.
O tématech platů politiků a platů obyčejných občanů mluvili ekonom Lukáš Kovanda, místopředseda rozpočtového výboru Miloš Nový (ODS) a místopředseda poslaneckého klubu Hnutí ANO Patrik Nacher
Mají politikům růst platy?
Platy politiků rostou o sedm procent díky tomu, že sněmovna přehlasovala prezidentské veto. Koalice to odůvodnila tím, že bylo potřeba platy politiků odblokovat a že další zmrazení už nebylo možné. Takže zatímco si voliči utahují opasky, poslanci si je mohou povolit.
Politiků se ovšem hned v úvodu zastal ekonom Lukáš Kovanda. „Je třeba se na to podívat z hlediska celkového vývoje platů v české ekonomice. Poslanci zaznamenali daleko razantnější propad v porovnání třeba s rokem 2019 než jak ho zaznamenala populace v průměru. Takže z tohohle hlediska si myslím, že určitá korekce je celkem na místě, protože ani poslanci nežijí ze vzduchu,“ uvedl ekonom.
Ovšem svou odpověď vzápětí doplnil: „Ale je tu ta symbolická stránka věci, že v tuto chvíli opravdu právě poslanci, zejména tedy vládní, apelují na to, aby si česká veřejnost utahovala opasky. A za takové situace myslím, že by bylo mohlo být žádoucí, pokud by oni sami šli příkladem, a ještě nějaký ten rok, dva, tři vydrželi než budeme moci prohlásit, že veřejné finance České republiky jsou nějakým způsobem elementárně definitivně zastabilizovány.“
Patrik Nacher (ANO) s ním ne až tak souhlasil. „Na jedné straně by to politici zvládli, to je potřeba si říct. Na druhé straně by ta vhodná doba nebyla nikdy - to bude jednou před volbami, pak po volbách, mezitím jsou zase nějaké jiné volby. Já to až takhle nevnímám.“
Místopředseda rozpočtového výboru Miloš Nový vidí problém jinde. „Ta konstrukce nastavení platu ústavních činitelů vychází z takzvaného platového automatu. To znamená, že v situaci, kdy rostou průměrné platy a mzdy v národní ekonomice, tak je zcela logické, že by měly odpovídajícím způsobem také růst platy politiků. Problém je v jedné věci - je tam dvouleté zpoždění. Když v roce 2023 rostou průměrné platy, tedy mzdy veřejnosti, tak s tím dvouletým zpožděním by měly růst také platy politiků. Problém nastává v situaci, kdy v roce 2023 ekonomika roste, ale v roce 2025 stagnuje nebo dokonce spadne do recese. Tomu samozřejmě veřejnost nerozumí a proti tomu tedy protestuje, takže tady bohužel tenze spočívá právě v tom, že ty platy odpovídají úrovni platu v předminulém období,“ vysvětlil Nový.
Řešením by podle ekonoma Kovandy bylo sestavit nová pravidla. „Je reálné vymyslet nějaký vzoreček, který by byl navázaný na výkon ekonomiky tak, aby to skutečně bylo co nejobjektivnější. To je celkem jednoduchá záležitost, ale musí na tom být samozřejmě nějaká širší shoda, aby takové řešení získalo podporu. A tady jsem skeptický, když se to nepodařilo v uplynulých 25 letech. Takže znovu - problémem není vymyslet ten způsob. Problémem je pak na základě toho způsobu dlouhodobě jednat.
Poslanecké náhrady a příspěvky
Řeč došla i na poslanecké náhrady a příspěvky jako jsou peníze na dopravu, telefonování, asistenty a další. Jak i přítomní politici uznali, jde o jakýsi druhý plat politiků. „Uznávám jednu věc, že ten systém náhrad je skutečně velmi nepřehledný a jistě by si zasluhoval velmi důkladnou revizi. Ale při projednávání právě této změny, která ve Sněmovně byla, se ukázalo, jak se nejsme schopni shodnout ani na tak jednoduché věci jako je platový automat. To by znamenalo otevřít další kapitolu, což jsou tedy ony náhrady, a to už se domnívám, že by byl naprosto neřešitelný problém,“ uvedl Miloš Nový z ODS.
S takovým závěrem souhlasil i Patrik Nacher (ANO). „Jde o to, jestli by pak byla shoda. To je prostě i o nějaké odvaze tohle téma otevřít. Fakt je těžké se v tom systému náhrad orientovat,“ doplnil Nacher.
Zvyšuje se lidem životní úroveň?
V druhé části pořadu se mluvilo o platech občanů. Průměrný plat se sice blíží padesáti tisícům korun, ale většina lidí na něj zdaleka nedosáhne. Že mají občané potíže dokazuje i fakt, že se loni vyplatilo rekordní množství příspěvků na bydlení. Roste tedy životní úroveň Čechů nebo ne, položil hostům otázku moderátor Vladimír Pinker.
„Já zcela korektně musím přiznat, že skutečně tedy ta reálná kupní síla obyvatel, reálné mzdy kvůli inflaci klesaly, ale důležitá je současnost a ta je taková, že už jsme překonali špatné období, covid i následky válečného konfliktu. Jdeme správnou cestou, je opravdu na místě být optimističní,“ tvrdí místopředseda rozpočtového výboru Miloš Nový.
Ekonom Lukáš Kovanda ovšem upozornil, že se stát současně neúměrně zadlužuje přinejmenším od doby, kdy byla zrušena superhrubá mzda. „Vezměte si, že pokud by ke zrušení super hrubé mzdy nedošlo, tak dnes mají veřejné rozpočty v tomto roce o zhruba 150 miliard korun navíc. Ta hlavní sekera, která prostě vzniká ve veřejných financích, je právě zrušení super hrubé mzdy. A to bude muset být někdy v budoucnu dorovnáno, protože my si na to půjčujeme a platíme úroky. Jen v letošním roce to je sto miliard korun na úrocích. My si na to půjčujeme z budoucnosti.od našich dětí a vnuků, jak se často říká. A poslední věc, jsme na tom skutečně nejhůře z vývoje z hlediska vývoje té reálné mzdy, ať už čisté či hrubé, jsme na tom nejhůře ze všech zemí OECD, ze všech zemí Evropské unie. Nikde takhle dramaticky ty reálné mzdy, tedy ta životní úroveň, neklesla jako v České republice.
Patrik Nacher při té příležitosti upozornil, že životní náklady v Česku zvyšuje také vysoká cena elektřiny. „V momentě, kdy my jsme čistí vývozci elektřiny a zároveň tu elektřinu na přepočet kupní síly máme buď nejdražší nebo jednu z nejdražších, tak se to samozřejmě promítá do všech položek. Tohle je pečeť této vlády,“ uvedl opoziční poslanec Patrik Nacher.
Minimální mzda ve státním sektoru
Tématem se stala i minimální mzda. Tu stát firmám nařizuje ve výši přes 20 tisíc korun. Sám ovšem v tabulkových platech uvádí i mzdy nižší. Třeba plat uklízeček je o tisíce korun nižší. Není to pokrytecké, zeptal se hostů bez okolků moderátor.
„Pokrytectví? No, samozřejmě to můžeme vyřešit tak, že ty základní tarify budou skutečně na úrovni té minimální mzdy a pak je všechno v pořádku. Ale uvědomme si, že příjem zaměstnance je tvořen nejenom právě těmi tarify, ale také osobním ohodnocením a prémiemi. Ano, dalo by se to ošetřit nastavením platových tarifů na tu minimální mzdu, ale v tom případě pak ten zaměstnavatel nebude mít prostor pro odměny,“ reagoval na téma Miloš Nový.
S takovým závěrem se shoduje i ekonom Kovanda: „Jednoznačně by to bylo lepší a určitě transparentnější. Lidé už nyní často tápou v tom, co vlastně odvádí, jaká je skutečná mzda, kolik si z toho bere stát. Čím bude výdělkový systém jednodušší, tím lépe pro občana.“
Patrik Nacher vidí zásadní problém někde jinde. Připomněl, že mnoho lidí žije v šedé zóně ekonomiky, třeba kvůli exekucím nebo vyššímu nezdaněnému výdělku. A někteří k tomu ještě dosáhnou na sociální dávky. „My musíme udělat to, aby se tady vyplatilo pracovat a být v té oficiální zóně a ne přecházet do šedé zóny. To si myslím, že by měla být priorita jakékoliv vlády,“ uzavřel Nacher.
