Neradujme se z nevládnutí
06.11.2006 00:00
Když vláda nevládne, je to vždycky špatně, odmítá argumenty některých ekonomů a právníků šéf Ústavu politologie pražské FF UK Milan Znoj.
Pozná běžný člověk jinak než z novin, že se v jeho zemi už půl roku fakticky nevládne?
Bezprostředně se to do jeho života nepromítá. Než na člověka rozhodnutí vlády dopadnou, je to delší cesta přes různé zákony, vyhlášky a chování institucí. I když si ale občan absenci vlády neuvědomí, ona na něho stejně dopadá, protože zrovna v tu chvíli se někde jedná třeba o využití peněz z fondů EU v jeho městě. A nebýt nefunkční vlády, mohlo to jednání dopadnout mnohem lépe.
V které oblasti se nevládnutí projeví nejvíce?
Hlavně v otázkách, které čekají na zásadní politické rozhodnutí, jako jsou reforma veřejných financí nebo penzijní reforma. Tato rozhodnutí se odsouvají, protože vláda slabá nebo bez důvěry nic takového nenavrhne. Problém může také nastat s českým předsednictvím v EU za dva roky: přípravy na něj mohou být ohroženy, a Česku tím hrozí vážný průšvih. A i když se změny vlád nemusejí bezprostředně projevit na běžném chodu státu, politická nestabilita státní správě určitě nepomáhá.
Právníci a ekonomové si ale nevládnutí celkem pochvalují. Není opravdu někdy lépe, když vláda nevládne?
Ne, když vláda nevládne, je to vždycky chyba. Že hned nepadá HDP, je dáno tím, že ekonomické ukazatele vždy reagují na politické dění se zpožděním. Ekonomické procesy běží s určitou setrvačností, vláda je usměrňuje zákony a jejich efektivita se ukáže až s odstupem. A že bychom měli jásat, že se nepřijímají nové zákony? To je také nesmysl. Mezera v zákonech přece není výrazem svobody. Neexistence zákonů znamená také to, že stát nezamezí škodám, které mohou vznikat.
Dokdy nevládnutí nevadí a kdy naopak začíná vadit?
Na to není jedna odpověď. Vezmete-li to z pohledu vnímání občanů, pak jsou škody bezprostřední, protože klesá důvěra lidí v politiku a demokratické instituce. Pokud jde o ekonomické dopady na produktivitu práce nebo inflaci, tam je dopad samozřejmě dlouhodobější.
Jaké škody nám způsobuje bezvládí z pohledu vnímání Česka ze zahraničí? Začíná nás svět považovat za balkánskou zemi?
Balkánskou snad ještě ne, ale dopad negativní určitě je. Zejména proto, že si nás svět dává do souvislosti s nestabilitou v Polsku a Maďarsku. V zahraničí se teď věnuje střední Evropě větší pozornost, mluví se o rozčarování z demokratického vývoje a nefungování demokratických mechanismů. A když do toho takto přispíváme nestabilitou vlády i my, tak se nedivme, že nás svět dává do jednoho pytle.
K TÉMATU:
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.