Premiér narazil ve vlastní straně
10.04.2006 00:00
Premiér Paroubek opakovaně kritizoval protipovodňovou politiku v Ústí, vedeném členem ODS, situaci v Olomouci pod správou ČSSD naopak mlčky přešel. Jeho postoj rozzlobil starosty včetně sociálních demokratů: mají málo peněz.
Možná to nebyl ten efekt, který Jiří Paroubek zamýšlel. Pochválil sice některá místa za to, jak tam lidé zvládali situaci kolem povodní, přesto si znesvářil řadu starostů i hejtmanů. Dotkly se jich totiž premiérovy výpady na adresu primátora Ústí nad Labem a zároveň rivala v ústeckém volebním kraji Petra Gandaloviče (ODS): šlo především o výtku, že město nemělo čekat na pomoc vlády, ale zajistit bezpečí obyvatel ze svého.
Paroubek se snažil dokázat svoji pravdu na situaci v hlavním městě, kde se jako radní podílel na rozhodování o protipovodňových opatřeních. Příklad Prahy však v případě jiných měst selhává. Metropole si skutečně sama obstarala téměř celou částku 2,5 miliardy na zbudování protipovodňového systému a vláda přispěla jen sedmi miliony, premiér však už nezmínil, jakými penězi na rozdíl od ostatních měst Praha disponuje. Pro srovnání: celková cena protipovodňového systému je jen šestnáctinou pražského ročního rozpočtu, který činí přes čtyřicet miliard korun (včetně zapojení cizích zdrojů, tedy půjček a obligací). "Ostatní města nemají takové zdroje příjmů jako my, a nemohou si tak velkou investici dovolit," říká primátor metropole Pavel Bém z opoziční ODS.
Opravdu - mnohým radnicím by ke zbudování protipovodňové ochrany nestačil ani jejich roční rozpočet. "Vláda se v posledních dnech úplně vzdala odpovědnosti, ale my si sami neporadíme," stěžuje si starostka středočeské obce Štěchovice Miloslava Vlková, ač je členkou vládní ČSSD. K vybudování protipovodňových opatření by potřebovala přes dvě stě milionů korun, což je téměř čtrnáct rozpočtů obce na celý rok.
"I kdybychom ty peníze získali, což není v našich silách, potřebujeme pomoc státu. Zbudování systému na vlastní pěst by mohlo způsobit, že v případě velké vody zatopíme okolní vesnice. Protipovodňová opatření by se měla budovat mnohem koncepčněji," domnívá se Vlková.
S podobnými problémy se potýkají například i Zálezlice na Mělnicku a desítky dalších měst a obcí.
Paroubkem kritizované město Ústí nad Labem disponuje rozpočtem 1,7 miliardy korun. Opatření proti povodním na obou březích řeky by ho stála 440 milionů korun, zhruba čtvrtinu celého rozpočtu. "Je to otázka priorit. Samozřejmě jsme to mohli zaplatit celé sami, ale bylo by to na úkor jiných věcí. Proto jsme se raději rozhodli počkat na rok 2007, kdy jsme měli dostat více než stomilionovou dotaci od státu," říká Gandalovič.
"Je možné stavět sportovní haly a velká muzea, ale já dávám přednost záchraně lidských životů," vyhodnotil politiku v Ústí minulou středu v deníku Právo Paroubek.
Jím vedená vláda přitom disponuje neskonale většími prostředky: obrana proti záplavám by spolykala jen zlomek jím rozdělovaného balíku peněz. Po katastrofálních povodních v roce 2002 vyčlenila vláda na opatření proti povodním čtyři miliardy korun - tato suma by se například do letošního státního rozpočtu vešla 239krát.
Premiér sice tvrdí, že jeho výtky nemají s volbami nic společného, nicméně slova kritiky si od něho vysloužilo právě jen Ústí nad Labem, kde sám kandiduje jako jednička na krajské kandidátce ČSSD. Mlčky naopak přešel situaci v Olomouci, kde v čele radnice stojí sociálnědemokratický primátor Martin Tesařík. Ani hanácká metropole přitom žádnou novou ochranu nemá; jediným rozdílem oproti Ústí je, že tam povodně udeřily již před devíti lety. Teprve loni začala Olomouc s první etapou výstavby: ta bude celkově stát 420 milionů korun, město na ni obětovalo 20 milionů, o zbytek se spravedlivě rozdělil stát a kraj.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Politici na vodě, Topolánek na sněhu
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.