Přízrak lady Diany
26.08.2007 12:01
Upjatá tchyně a nevycválaná snacha. Rodinné klišé par excellence. Střet britské královny Alžběty II. a princezny Diany však znamenal o mnoho více. Byl soubojem dvou světů, jež spolu nemohly vyjít po dobrém. Deset let po Dianině smrti a kolektivním prolévání slz se začínají jeho výsledky rýsovat v méně emotivním světle. Monarchie se z lekce poučila – za vysokou cenu.
FOTOGALERIE: Výročí smrti princezny Diany
Psal se červen 1981 a britská královna Alžběta II. na koni vykonávala tradiční vojenskou přehlídku Trooping the Colour. V jednom okamžiku se z přihlížejícího davu vynořil muž s pistolí a stačil na Alžbětu vypálit čtyři rány. Pět týdnů předtím v takřka stejné situaci Ali Agça málem zastřelil papeže Jana Pavla II., o necelé dva měsíce dříve podobně málem přišel o život americký prezident Ronald Reagan.
Pětapadesátiletá panovnice se v sedle přikrčila, podívala se, odkud rány vyšly – a jela dál, aniž zvolnila tempo. Rudyard Kipling se svou imperiální hrdostí by měl radost. Až později vyšlo najevo, že útočník střílel slepými náboji.
O měsíc později zažil Londýn slávu jiného kalibru. Korunní princ Charles se v katedrále svatého Pavla ženil s tehdy ještě ne dvacetiletou lady Dianou, první Angličankou za více než 300 let, jež si vzala následníka trůnu. Za onoho slunného letního dne nikdo netušil, že svět, jejž reprezentovala Alžběta, právě získal v drobné blondýnce nepřítele v jistém smyslu mocnějšího, než byli Napoleon a Hitler dohromady.
Bezradný a jednoduchá
Že to někdo tušit mohl a měl, je druhá věc. Nepovedené manželství prince Charlese a lady Diany, jejich vzájemné osočování, veřejné praní dosti špinavého prádla a dlouhý rozvod nebyly zdaleka takovým překvapením, jak by se mohlo zdát z naoko šokovaných mediálních reakcí. Charles po celý život z toho či onoho důvodu vyhledával společnost starších žen. Etiketa mu však velela vzít si dívku, jež by byla a) urozená, b) nekatolička, c) panna. Není těžké si představit, že měl pro volbu manželky podstatně užší pole než pro předcházející „nábor“ romantických společnic.
Charles odmalička trpěl matčiným chladem, a přestože byl mezi ženami velmi žádaný, nikdy se v nich nevyznal (koneckonců, kdo se vyzná). Když se ho osmnáctiletá Diana ptala, zda ji miluje, odpověděl: „Ať už to znamená cokoli.“ Bylo to v den, kdy ji požádal o ruku Na druhé straně stálo děvče obdařené příjemným zjevem, urozeným původem – a praxí v jedné z drsnějších podob public relations: její starší sestra, lady Sarah Spencerová, měla ve zvyku vyřizovat si účty s nenáviděnou nevlastní matkou tak, že bulvárním novinám pouštěla domácí drby. Jak se později mělo ukázat, našla v mladší sestře Dianě pozornou žákyni.
Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání časopisu Týden.
Foto: PROFIMEDIA
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.