Vomelův první rozhovor: Jsem nevinný
13.03.2006 00:00
Prý je jedním z nejbohatších Čechů. On na to, že bydlí v okálu a řídí starý mercedes. Podnikatel Milan Vomela, dříve hlavní postava firmy PAP OIL, je označován za jednoho ze strůjců třímiliardového podvodu. TÝDEN byl prvním médiem, s nímž hovořil.
Říká se, že patříte na seznam českých miliardářů. Je to pravda?
Taky jsem to četl a příjemně mě to pobavilo. Já vás pozvu na návštěvu domu. Myslíte si, že miliardář bydlí v okále?
Účastnil jste se podvodu, při němž přišel stát na spotřebních daních o téměř tři miliardy korun?
Já ani společnost Bena, a. s., jsme nic protizákonného neudělali. Za všechno zboží jsme spotřební daň zaplatili, na naší straně ty miliardy nechybějí. Dokazuje to i účetnictví firmy, které má policie a celníci už několik let k dispozici.
Pokud by bylo tak jednoduché prokázat vaši nevinu, proč vás policie vyšetřuje jako jednoho z hlavních podezřelých a po společnosti Bena, a. s., stále ony tři miliardy vymáhá?
Policie na to nakonec taky přijde. A co se týče Beny: celníci vydali šest platebních výměrů na tu údajně dlužnou částku. Všechny jsme u soudu napadli správní žalobou. O čtyřech už soudy rozhodly a pokaždé dospěly ke stejnému názoru: Bena nemohla být dlužníkem, měla najatou firmu, která za ni celní záležitosti vyřizovala. Rozsudky nabyly právní moci, ani proti jednomu nepodali celníci kasační stížnost.
Pokud jste pouhá oběť, proč jste se zbavoval Beny, která byla zatížena oním dluhem? Dnes je to mrtvá schránka přepsaná na "bílého koně".
Já odešel z představenstva té firmy ještě předtím, než začaly ty problémy.
Ale až poté, co měl proběhnout onen daňový únik. Navíc jste byl jejím majitelem, tak proč jste ji prodal?
Sice jsem jeden čas byl stoprocentním akcionářem, ale vždycky tomu tak nebylo. Někdy byli majitelé dva, někdy čtyři. Navíc myslím, že jsem ji prodal ještě před těmi problémy. Už si nepamatuji, kdo ji tehdy získal, ale určitě ne současný majitel.
Vy jste se tehdy v krátkém časovém úseku zbavil všech společností. Současnými majiteli jsou dost zvláštní firmy. To vypadá jako snaha vyvést majetek do zahraničí, mimo dosah českých úřadů...
Mimo obchodování s pohonnými hmotami jsem se zabýval i obchodováním s akciemi. Byl to prostě obchod, když byla příhodná chvíle, tak jsem ty akcie prodal.
Proč jste se naráz zbavoval všeho, co vám trvalo léta vybudovat?
Buďto tu společnost budujete s tím, že ji chcete předat dětem, nebo abyste ji co nejvýhodněji prodali. Navíc se sice pořád někde píše, že jsem byl majitelem PAP OIL, ale to není pravda. Já nikdy nebyl stoprocentním vlastníkem, to byla česko-rakouská společnost. Pamatuji si, že jsem měl asi 17 procent akcií, pak jsem nějaké dokoupil, pak zas prodal, koupil... Všechny firmy, o nichž tvrdíte, že jsem je vlastnil, byly společnosti s akciemi na doručitele. Jejich akcionáři se mohli měnit každý den, já skutečně nemohl ovlivnit, že nakonec skončí v nějakých anglických firmách.
Například PAP OIL byl prodán zajímavým způsobem. Přihlásil se držitel pohledávky vůči PAP OIL přesně v hodnotě sta procent akcií, a společnost tak získal. Připomíná to fiktivní pohledávky, které figurují v obchodech Radovana Krejčíře.
To já už nebyl v PAP OIL ani v představenstvu, takže vám neumím říct, jak to vzniklo. Já jsem tam nebyl. (V době prodeje však byla podle obchodního rejstříku členkou představenstva Vomelova žena, pozn. red.)
K TÉMATU:
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.