Součástí přijímacích pohovorů jsou stále častěji psychologická vyšetření. Chcete být policistou, soudcem, řídit nákladní vůz či letadlo? Tak se jim nevyhnete. Kvalitní psychotesty dokážou odhalit labilní jedince a předejít tragédiím. Jejich absolvování je však často jen byrokratická formalita.

Když se loni v listopadu začetl Ladislav Kalánek do otázek v psychotestu, zhrozil se. Více než sondu, zda může bez problémů řídit autobus, mu otázky připomínaly náročný test inteligence. „Měl jsem například rozhodnout, jak dlouhý je Karlův most nebo kolik metrů vysoká je žižkovská věž,“ kroutí nevěřícně hlavou čtyřiačtyřicetiletý šofér ze Sebranic ve východních Čechách.

Na trati mezi Litomyšlí a Poličkou jezdí již šestým rokem. Loni se poprvé musel podrobit dopravně-psychologickému vyšetření. Tuto povinnost v červenci zavedla novela zákona o silničním provozu. Zaměstnavatel mu sice psychotest zaplatil, absolvovat ho však musel o víkendu ve svém volném čase. Pokud by zkoušku nezvládl, byl by bez práce. Kalánek se dokonce pokoušel najít si na internetu správné odpovědi. Že se jim svými tipy blížil, ho přesto příliš neuklidnilo. Na výsledky, které se měl dovědět do čtrnácti dnů, nakonec čekal déle než měsíc. „Samozřejmě, že já i ostatní chlapi jsme se báli, jak se test bude posuzovat a co z toho vzejde,“ popisuje Kalánek. Oddechl si teprve tehdy, když zjistil, že uspěl. Proč by si jako šofér autobusu měl detailně pamatovat rozměry pražských památek, dodnes nechápe.

Dopravním psychologům sklaplo

Vysvětlení řidičům z povolání podává Václav Havlůj ze společnosti Testcentrum. „Šlo o test kognitivních vlastností, který nezjišťuje vědomosti, ale zaměřuje se na vyloučení organických poruch mozku,“ uklidňuje psycholog. Testové otázky typu „kolik pomerančů je v jednom kilogramu“ proto ve skutečnosti nevyžadují encyklopedické znalosti, jen schopnost odhadu. Při vyhodnocení položky „jak dlouhý je Karlův most“ nehraje roli, zda uvedete tři sta či pět set metrů, zaznamenávají se extrémní odpovědi. „Kdyby někdo napsal, že Karlův most je dlouhý pět kilometrů, může to poukazovat na určitý problém,“ poznamenává Havlůj. (Pro úplnost: Karlův most měří 516 metrů, televizní věž v Praze na Žižkově je vysoká 216 metrů).

Po zavedení povinného odborného vyšetření pro řidiče nákladních vozů se dopravní psychologové těšili na žně. Profesionálních šoférů je v zemi více než tři sta tisíc a každým rokem přibývají další. Při průměrné ceně tří či čtyř tisíc za vyšetření vynese jejich otestování něco přes miliardu. Slušný byznys. Zákon ale stanovil, že prohlídku může provést libovolný psycholog. A to se specialistům s dopravní atestací nelíbí. Chtějí, aby se testy sjednotily a mohli je zadávat pouze dopravní psychologové. Někteří navíc navrhují vytvořit akreditované pracoviště, které by testy řidičů zaštiťovalo. „Bylo by to rozumné, řidiči by se aspoň měli kam obracet s námitkami,“ myslí si psycholožka Iva Wittnerová.

Pohlídat si, kdo a jak vyšetření provádí, se vedení ministerstva dopravy zatím nechystá. „To by vyžadovalo další novelu, uvidíme teprve po vyhodnocení účinnosti zákona,“ říká ředitel dopravně-správního odboru Jan Kněžínek. A zároveň ujišťuje běžné řidiče, že jich se povinnost psychologického vyšetření ani do budoucna týkat nebude.

Došlo i na fotbalové sudí

Za pár tisícikorun jsou psychotesty schopny dát odpověď na vše. Zjistí, zda jste workoholik, zda vám hrozí deprese, či jestli používáte obě poloviny mozku. Výsledkům věřit nemusíte, obejít se bez psychologických testů je však v dnešní době téměř nemožné. Mnozí zaměstnavatelé se jejich výsledky při obsazování jednotlivých pracovních pozic totiž doslova zaklínají. „Standardně je vyžadují zejména finanční instituce, které potřebují doložit preciznost či míru koncentrace uchazeče o místo,“ potvrzuje Václav Panenka z personální agentury Psych-Inform.

Obstát v testech psychiky bývá jeden z prvních požadavků před nástupem do nového zaměstnání. Procházejí jimi policisté, strážníci, soudci, vojáci, manažeři, revizoři, exekutoři či piloti (viz Kdo povinně skládá testy). Zavedení psychologických vyšetření prosazuje u svých poslaneckých kandidátů i šéf ČSSD Paroubek (viz Politické psychotesty), nyní dokonce došlo i na fotbalové rozhodčí. Prozkoumat stav duše svých podřízených nařídil předseda Komise rozhodčích a delegátů ČMFS Luděk Macela. Zápasy nejvyšší české fotbalové soutěže tak budou rozhodovat pouze arbitři prověření jednotnými psychotesty. Stejnou podmínku zavedl Macela již v roce 2001, po jeho odchodu z funkce v témže roce se testování zrušilo. „Výsledky vyhodnotí odborník a sdělí mi své závěry. Ty zůstanou neveřejné, poslouží mi jen jako pomocné měřítko,“ vysvětluje Macela.

Psychotesty pro střelce?

Naproti tomu po povinných psychotestech pro zájemce o zbrojní průkaz volají experti již roky. Marně. Bývalý ministr vnitra František Bublan sice chtěl podmínky pro vydání povolení zpřísnit, návrh ale nedotáhl. Současné vedení ministerstva se domnívá, že stačí bumážka od praktického lékaře. „Posouzení je plně na lékaři. Má možnost požádat i o psychologické vyšetření,“ ohrazuje se Jana Matějusová z tiskového odboru. To, že prohlídky u praktických lékařů jsou běžně pouhá formalita, se opomíjí. Zbraň se tak snadno může dostat do rukou psychicky labilního člověka.

Mezi poslední známé případy patří vražedné střelby Davida Lubiny, který na pražském Karlově náměstí smrtelně zranil střihače TV Nova Michala Velíška, a Viktora Kalivody, známého jako „lesní vrah“. Stránky českého bulváru v posledních týdnech plnily také zaručené informace o depresích skladatele Karla Svobody, který se na konci ledna zastřelil legálně drženou zbraní. Nyní má v České republice zbrojní průkaz 311 tisíc lidí, kteří dohromady vlastní 635 tisíc střelných zbraní. Velkou skupinu majitelů zbrojních pasů tvoří myslivci a lovci (přes 122 tisíc zbraní). O testování jejich psychického stavu se nahlas začne mluvit vždy teprve když při honu místo divočáka či srnce trefí nepozorný střelec kolegu. Zavedení povinných psychotestů pro nimrody vyžadovali na počátku tisíciletí ekologové. Diskuse však vyšuměla do ztracena. 

Je třeba přitvrdit

Na rozdíl od českého benevolentního přístupu se zahraniční znalci shodují na nutnosti zostřit testování psychologické způsobilosti. Přehodnotit testy při přijímání astronautů se  nedávno rozhodl americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA). K tomuto kroku vedla úřad aféra astronautky Lisy Nowakové, která byla obviněna z přípravy vraždy své sokyně v lásce. Třiačtyřicetiletá specialistka na robotiku, která se loni po dvouletém výcviku zúčastnila vesmírné mise raketoplánu Discovery, se začátkem roku rozešla s manželem. Náhradou jí měl být o dva roky mladší kolega, pilot William Oefelein. Nowaková však začala podezřívat třicetiletou důstojnici Colleen Shipmanovou, že jí v lásce konkuruje. Podle policie si proto usmyslela, že sokyni unese a zabije. NASA má ostudu a Nowaková čeká na soud, ve kterém jí hrozí až doživotí.

V Česku diskusi kolem psychotestů otevřela kauza heparinových vražd v havlíčkobrodské nemocnici. Zdravotník Petr Zelenka je podezřelý, že podáním léku snižujícího srážlivost krve připravil v minulém roce o život minimálně osm pacientů. Dalo se tragédii předejít, kdyby se zkoumala psychická vyrovnanost zdravotního personálu? Úředníci si to nemyslí. „Efektivita testů je sporná. Z dosavadních informací vyplývá, že by přes ně Zelenka zřejmě prošel. Za důležitější považujeme zlepšení pracovních procesů v nemocnicích,“ říká mluvčí ministra zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Na nezbytnost revize psychické vyspělosti zástupců české justice upozorňují sami soudci a advokáti. Řada soudců, kteří se na své posty dostali ještě za minulého režimu, by sítem dnešních psychotestů nejspíše neprošla. Zarážející je i to, že téměř žádná podobně významná profese se nedomáhá opakovaných důkazů o psychické způsobilosti svých členů. Výjimku tvoří vsetínská městská policie, u níž v roce 2005 tehdejší starosta Jiří Čunek zavedl pro strážníky pravidelné psychologické vyšetření po pěti letech. Inovací zamýšlelo vedení města pomoci svým lidem zbavit se traumatizujících zážitků z náročného povolání. „Nečekáme, že bychom ve svých řadách odhalili psychopaty. Spíše chceme formou vhodné terapie předejít situacím, v nichž by se strážníci chovali neadekvátně,“ popisuje mluvčí vsetínského městského úřadu Eva Stejskalová.

Přelstít psychotest? Nemožné

Při zkoumání lidských vlastností si autoři psychotestů běžně vypomáhají různými triky. Zda nad svými odpověďmi přemýšlíte a nelžete, sledují psychologové zařazením stejných či nepatrně obměněných položek. Odpovědi na kontrolní otázky se načítají do „lži skóre“, které měří vaši poctivost. „Upozorňuje nás na to, zda má zpovídaný sklon k pózování či že nebral test vážně,“ vysvětluje psycholožka Iva Wittnerová. Moderní testy umějí dokonce rozpoznat, zda dotazovaný věnuje otázkám dostatečnou pozornost. Když odpovídá příliš rychle a bezmyšlenkovitě, zopakuje mu program tutéž pasáž ještě jednou.

Místo dumání nad tím, jak na záludné a zvídavé dotazy vyzrát, by se měl podle psychologů testovaný jedinec soustředit a odpovídat seriózně. Spekuluje-li někdo o nejvhodnější volbě, většinou ve výsledku dopadne o to hůře. Přesto je znění psychotestů před veřejností bedlivě chráněno. „Profesionálně užívané testy se laikům neprodávají, aby si nemohli nacvičit odpovědi,“ potvrzuje psycholog Jindřich Vaněk.

To, že někdy nevadí, když při vyplňování testu člověk zalže, lze ilustrovat na příkladu z praxe: student Jakub se ucházel o práci recepčního. V dotazníku uvedl, že se domluví dvěma světovými jazyky a miluje kontakt s lidmi. Kontrolní otázky ho usvědčily, že se sebestylizuje. Doporučení přesto získal. „Záleží na tom, co si od testu slibujete. Pokud vám nevadí, že zaměstnáte někoho, kdo o práci stojí, ale bude se muset celý den přetvařovat, pak je vše v pořádku,“ zdůvodňuje Václav Havlůj z firmy Testcentrum. Kvalitní test je možné zkreslit, nikoli oklamat. Otázkou zůstává, jaký by to vůbec mělo význam. „Když jdete ke krejčímu nechat si ušít šaty, také se nebudete prsit, aby na vás potom plandaly,“ dodává Havlůj. Základní poučka psychodiagnostiků proto zní: Upřímná odpověď je tou nejlepší variantou. Výjimky se tolerují jen u otázek typu „ukradl jste někdy něco“ či „mluvíte pravdu“, u nichž se předpokládá odpověď podle pravidel bontonu.

Na síti jen pro zábavu

Vysvléknout člověka do naha. To je základním smyslem psychotestů. Mají zjistit, zda uchazeč na práci stačí či jestli v hodnocení svých vlastností a nedostatků uvedl pravdivé údaje. Kvalitní testy umějí odhalit nejtajnější zákoutí lidského mozku, projít jejich nástrahami proto není v dnešní době jednoduché. Ztroskotávají na nich zájemci o práci u policie, v justici či zmiňovaní řidiči z povolání.

V žebříčcích prodejnosti se proto knihy psychologických testů a rad, jak se na ně nejlépe připravit, umísťují pravidelně velmi vysoko. Také na internetu je nabídka psychotestů nepřeberná, jejich kvalita však není valná. Při zadání výrazu psychotesty člověka vyhledávač zaplaví statisíci odkazů. Většina z nich však poslouží jen ke zkrácení dlouhé chvíle, výsledky je třeba brát s rezervou. Chybí jim standardizace, nejsou objektivní ani obecně platné. „De facto to jsou jen soubory otázek, které se pokoušejí vystihnout vaše vlastnosti v rámci určité oblasti,“ říká Havlůj. Psychologové se jim proto brání a své pacienty od nich zrazují. Přesto mají alespoň jeden pozitivní efekt – kdo už nějakým psychologickým testem prošel, má větší předpoklady v dalším vyšetření uspět.

Jaké máte zkušenosti s psychotesty? Zapojte se do naší diskuse 

* * *

Solidní psycholog vám IQ neřekne

Poptávka po zkoumání lidských vlastností a projevů se nikdy nevyčerpá. Firmy chtějí potvrzení, že platí spolehlivé a psychicky odolné zaměstnance, ti jsou zase zvědaví, kde se uchytí. Své o tom ví, ředitel firmy Testcentrum-Hogrefe, největšího nakladatele v oblasti psychodiagnostických metod na českém trhu.

O jaké psychotesty je největší zájem?

Vždy o takové, které ještě nebyly vynalezeny. Aby třeba uměly zjistit, zda bude na daného bankovního úředníka celý život spolehnutí. On může dvacet let sedět za přepážkou a precizně plnit úkoly, ale pak z ničeho nic ukradne pět milionů. Na to se přijít nedá. Málokdo si totiž uvědomí, že se většinou nezmění člověk, ale jeho situace či životní podmínky.

Co dalšího nelze změřit?

Pokud mám specifikované, co chci testovat, lze měřit všechno. Stěžejní otázkou je však interpretace výsledků, která nemusí být přesná ani správná.

Oblíbenou formou testů je stanovení hodnoty inteligenčního kvocientu. Mají podle vás smysl?

Je pravda, že se lidé tohoto čísla často dožadují. Solidní psycholog by vám ho neměl sdělovat. Může říct, že váš výkon se aktuálně pohybuje v pásmu vysokého nadprůměru a že jste dosáhl lepšího výsledku než 95 % populace. To má význam. Co ovšem znamená údaj IQ 135? Je zcela zavádějící, jako kdyby vám lékař prozradil, že máte leukocyty 0,15. Zíral byste s otevřenou pusou a nevěděl, co to znamená.

Vymýšlí psychotesty ještě stále lidé?

Ano, i když výpomoc počítačových programů je čím dál znatelnější. Existují například adaptivní testy, které při správných a rychlých odpovědích přeskočí navazující položky. V případě že vybere rovnou příliš složitou pasáž, umí se zase vrátit. Je to úspora času i motivace pro všechny.

Existují v rámci testů ještě neprobádaná místa lidské psychiky?

Určitě ano. I nově vyvíjené testy se totiž zaměřují jen na oblasti, které jsou pro zaměstnavatele důležité a dokáže je zaplatit. Vývoj testu vyjde dnes řádově na milion korun.

Jak často tedy u nás vznikne nový, kvalitní test?

My na trh dodáváme už jen české adaptace mezinárodně uznávaných a prověřených testů. U nich je nejtěžší volit vhodné ekvivalenty slov, protože některé výrazy mají v různých kulturách odlišný význam.

* * *

Poznejte kolegy při hře

Chcete se dozvědět, jak působíte na kolegy v práci? Bojíte se dát šéfovi najevo, že se vám nelíbí jeho nadřazené chování? Řešení nabízejí psychologické hry, které vám jednoduchou a odlehčenou formou umožní poznat sebe i spolupracovníky.

Osobnostní poker

Ke hře potřebujete sadu kartiček s kladnými a zápornými lidskými vlastnostmi. Na začátku se zvolí vedoucí, který bude dohlížet na dodržování pravidel – běžnému pokeru se příliš nepodobají. Každý si vytáhne devět karet a zároveň obdrží tři speciální lístky, na nichž je napsáno méně, více a zachovat.

Hra může začít: první hráč sejme vrchní kartu z balíčku, přidá ji ke svým a uvažuje, jaké uvedené vlastnosti ho nejlépe vystihují. Kartu, která ho podle jeho názoru charakterizuje nejméně, předá spoluhráči, k němuž se hodí více. Položí ji odkrytou před něho na stůl a řekne, zda by si spoluhráč měl tuto vlastnost zachovat nebo ji projevovat méně či více. Další komentáře pokračují až ve vyhodnocovacím kole. Nyní si kartu tahá další hráč a procedura se opakuje. Přidělenou kartu nelze odmítnout ani do balíčku vrátit.

Hra končí, když je balíček rozebraný. V tu chvíli má každý hráč v ruce devět karet, které si nechal. Ty představují obraz, jak se sám vidí. Karty před ním na stole mu prozrazují, jak působí na ostatní. Říkají, jaké jsou jeho přednosti a jakých projevů by se naopak měl zdržet. Po hře následuje diskuse, kdy si hráči vysvětlují, jak se navzájem vnímají. Na závěr by se měl každý zamyslet, jak se mu zamlouvá jeho vlastní obraz, ze které karty má největší radost a co by měl na sobě změnit.

talkSignals

Pro zlepšení komunikace v týmu doporučují psychologové použít diskusní hru talkSignals. Opět je třeba nejprve zvolit vedoucího, jenž zúčastněné seznámí s podmínkami hry a dohlédne, na jejich dodržování. Na stole rozmístí pět hromádek s kladnými kartami (Upřesnění, Konstruktivní otázka, Naslouchání, Zprostředkování, Setrvání u tématu) a pět se zápornými (Bez vlastního přínosu, Monolog, Agresivita, Bez respektu, Přerušení rozhovoru, Prosazení moci).

Poté začne diskuse. Hodnotit přínos či naopak komplikovat diskusi může libovolný účastník tak, že z libovolné hromádky odebere kartu a předá ji odkrytou dotyčné osobě. Možnosti zpětné vazby jsou dvě, hráči si sami určí, podle které se budou řídit. Buď se věnovaná karta musí přijmout mlčky v každém případě, nebo je možné ji odmítnout – obrátit ji na stole tak, aby ji ostatní neviděli. Kromě toho mají všichni svůj záznamový list, kam si zapisují, kolik kterých karet obdrželi. Hra je vhodná pro jednorázové jednání, končí společně s diskusí. Účastníci by si na konci měli projít své záznamové listy a zhodnotit, jak vidí ostatní jejich reakce.

* * *

Politické psychotesty

S neotřelým nápadem, jak se bránit politickému „přeběhlictví“, přišel šéf ČSSD Jiří Paroubek – lidé na předních místech volebních kandidátek sociální demokracie se v budoucnu musejí podrobit psychologickým vyšetřením. K myšlence ho inspirovali poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka, kteří v lednu umožnili vznik Topolánkovy vlády, ačkoli byli zvoleni za ČSSD. Testy mají být zárukou, že kandidáti neselžou a zůstanou loajální mateřské straně za všech okolností. Kdo by zkouškou neprošel, neměl by šanci dostat se ve straně na volitelné posty. „Politika je náročná profese, která s sebou přináší značně vypětí, duševní námahu a stres. Proto v rámci balíku kroků vedoucích k modernizaci ČSSD uvažujeme o vhodnějším způsobu výběru kandidátů. Zda k ní přispějí určité formy psychotestů či komunikačně psychologických školení, je nyní předmětem diskuse,“ říká mluvčí strany Květa Kočová.

* * * 

Kdo povinně skládá testy

Policisté - úroveň psychotestů je u policie nastavena tak přísně, že údajně eliminují až tři čtvrtiny všech žadatelů. Trvají skoro celý den, mimo jiné se snaží odhalit, zda uchazeč není přehnaně agresivní či netrpí poruchou osobnosti. 

Strážníci - požadavky při výběru členů městské policie se liší, testem psychické odolnosti a způsobilosti však procházejí všichni. Vsetínští strážníci je dokonce musejí pravidelně po pěti letech opakovat.

Soudci - talár může člověk obléknout teprve po důkladných testech psychiky. Ty ve zhruba tisíci otázkách zkoumají zralost adeptů a jejich schopnost samostatného rozhodování. V sítu psychotestů uvízne pravidelně až desetina uchazečů.

Řidiči z povolání – loňská novela zákona o silničním provozu zavedla pro profesionální řidiče povinnost podrobit se psychologickému a neurologickému vyšetření. Pokud prohlídkou neprojde nebo ji neabsolvuje, nemůže řídit. Šoféři starší 50 let musejí na testy chodit pravidelně po pěti letech.

Vojáci - součástí přijímacího řízení do profesionální armády je komplexní psychologické vyšetření. Testy trvají zhruba tři hodiny, následuje pohovor s psychologem. Vyšetření se zaměřuje zejména na výkonnostní a osobnostní charakteristiky, které sledují výkon při zátěži a odolnost proti stresu.

Piloti - zátěžové psychotesty jsou pro zájemce o létání v oblacích standardním požadavkem, jejich váha při výběrovém řízení je srovnatelná s kritérii odborných znalostí a dovedností. Obvyklý je psychomotorický tester, jenž vyhodnocuje přesnost reakcí na dané podněty, či „strestest“, který v předem stanoveném limitu sleduje schopnost rychlého uvažování a samostatného rozhodnutí.

S psychotesty musejí počítat také strojvůdci, manažeři velkých firem, státní zástupci, revizoři, exekutoři, hasiči...

Foto: 2x archiv, Robert Zlatohlávek 

Jaké máte zkušenosti s psychotesty? Zapojte se do naší diskuse