Vyleze Bém na Everest? Vsaďte si!
24.03.2007 12:09
Mladý muž přijel na schůzku přesně. Žádal, abychom jeho jméno utajili. V sázkách prý točí desítky milionů korun ročně. „Dejme tomu, že to vloni bylo padesát milionů. Zisk mívám pět až šest procent. Takže to hodilo mezi dvěma a třemi miliony. Ale byly doby,“ zasní se, „kdy jsem vydělal i třicet procent.“
Mladík je jedním z deseti největších českých sázkařů. Kontakt na TÝDEN mu předal Michal Hanák, hlavní bookmaker sázkové kanceláře Fortuna. Hráč, říkejme mu třeba takhle, se sám ozval. Prohlásil, že rozhovor pro něho bude nová zkušenost. Nikdy prý s novinářem nemluvil.
Jako důkaz svých kvalit přivezl tři vítězné tikety. Dva takzvané kombinátory Tipsportu, jeden tiket Sazky. Tipují se na nich zápasy, jež si sázkař vybere. Musí trefit výsledky (vítězství, remízy nebo prohry) všech. Volí z nabídky sázkových kanceláří, jež je nesmírně široká: tenis, norský hokej, německý fotbal, druhá liga německé házené, prostě různé sporty v soutěžích různé úrovně.
Kombinátor Tipsportu z roku 2005 vyhrál 1 546 000 korun. Byl na něm skotský fotbalový pohár, druhá španělská fotbalová liga, rakouský a norský hokej. Náš Hráč vsadil deset tiketů po deseti tisících korun, tedy sto tisíc. (Tipsport neumožňuje vsadit více než deset tisíc korun na tiket. Klienti proto uvádějí do hry více stejných tiketů.)
Kombinátor Tipsportu z roku 2003 znamenal výhru 1 860 000 korun. Vsazeno dvě stě tisíc, dvacet tiketů po deseti tisících.
Tiket Sazky byl z roku 2002 a vynesl Hráči 610 tisíc korun. Hráč vsadil deset tiketů po pěti tisících korun, tedy padesát tisíc.
„Ty tři tikety jsou tři modří mauritiové,“ přirovnává je Hráč k vzácné poštovní známce. „Výjimečné výsledky. Většinou vyhrávám jinak, větší množství menších částek.“
Nevěra zvedá výhru
Výši výher v jednotlivých zápasech stanoví kurs. Je to koeficient pravděpodobnosti toho, jak to či ono utkání dopadne. Kursy určují bookmakeři „sázkovek“. Příkladem nabídky může být utkání ruské hokejové Superligy Kazaň – Novosibirsk. Na výhru domácích, favorita, je kurs 1,5. Na výhru hostů, outsidera, činí 4,5. Kdo vsadí na Kazaň, bude brát 1,5krát více. Za sto korun dostane sto padesát. Kdo zariskuje sázkou na Novosibirsk, obdrží 4,5krát více. Sto korun se promění ve čtyři sta padesát.
Čím má sázkař více informací než bookmaker, tím více vyhrává. Zdržme se u zmíněného zápasu Kazaň – Novosibirsk. Bookmaker stanovil na vítězství outsidera vysoký kurs 4,5. Jinak řečeno, výhra Novosibirsku je málo pravděpodobná. Ale co když se sázkař z pramenů známých jen jemu doví, že jednomu ze dvou klíčových hráčů Kazaně právě utekla manželka a druhý si zlomil nohu? Pak bude výhra Kazaně podstatně nejistější a šance Novosibirsku porostou. Kdyby znal tato fakta bookmaker, kurs na Kazaň by zvedal, zatímco na Novosibirsk snižoval. Ze 4,5 třeba na 3. Za stokorunu vsazenou na Novosibirsk by se už nedalo vyhrát čtyři sta padesát, ale jen tři sta. Jenže v námi vymyšlené pohádce bookmaker tone v blažené nevědomosti, zatímco sázkaři ostošest hrají dvojku. Sázejí na vítězství outsidera.
Ještě k Hráčově poznámce v úvodu, že byly doby, kdy vydělával i třicet procent. Šlo o léta po roce 2000, kdy ještě neexistovalo napojení na internet a klienti vedli s kancelářemi bitvy papírovými koulemi, řečeno s nadsázkou. Četli noviny a sledovali televizi, nic více. Čiperný sázkař mohl mít mohutný náskok.
Nyní mají bookmakeři proti sázkařům silnou zbraň. Dostávají informace ze všeobecného serveru, na nějž jsou napojeny desítky sázkovek z celého světa. Je to placená služba. Bookmakeři sedí před monitory a čekají, až se začne něco dít. V případě naší báchorky o nevěře a zlomené noze by kurs na Novosibirsk velmi rychle začal padat. Kursy se hýbou až do začátků utkání. „Musím reagovat co nejrychleji a hrát kurs, který je ještě zajímavý,“ poznamená Hráč. „Zaměstnávám řadu lidí, kteří sedí u poboček. Dám jim pokyn a oni běží vsadit tikety.“
Sázkařský senát
Náš Hráč samozřejmě čte odborný tisk a dívá se na sportovní kanály, stejně jako dříve. Především však pobývá deset hodin denně na internetu, kde se účastní sázkařského fóra. Jeho členy jsou profesionálové, kteří se sázením živí. „Chodím na fórum, kde je výborný Španěl,“ vypráví. „Že je dobrý, to se pozná podle imaginárních sázek. Počítají se v jednotkách. Španěl vydělává.“ Za rok si vsadí třeba třistakrát, přičemž za jednu sázku zaplatí šest jednotek. Prosází tedy 1800 jednotek, vyhraje jich však dva tisíce. „Trefit pár tipů umí leckdo a se štěstím vyhraje. Ale vytěžit zisk z tří set sázek, to není štěstí, to jsou znalosti,“ vysvětluje Hráč.
On sám přináší do fóra fakta o aktuálních proměnách českého sportu. Jako příklad uvádí nedávný debakl fotbalové Sparty, která prohrála doma s Jabloncem 0:3. Další zápas hrála venku s Příbramí. „Tam prostě musela vyhrát,“ je si jist Hráč. Uvádí důvody. Sparťané dostali za laxní přístup ke hře milion pokuty. Další ostudu si nemohli dovolit. Příbram leží blízko Prahy a byla zaplavena sparťanskými fanoušky. Navíc nemá nijak zvlášť silný tým. Podle Hráče je prý rovněž známo, že Sparta s Příbramí si vždycky dokázaly pomoci, když to jedno z mužstev potřebovalo.
Vyzbrojen těmito vědomostmi nabídl do sázkařského fóra kurs, podle něhož měla hostující Sparta vysokou šanci na vítězství. Sázkaři ve fóru pravidelně vystupují pod přezdívkami. Znají Hráčovy kvality, a pokud na tiket vyberou zápas českých týmů, bezpochyby vezmou v potaz jeho kurs. Hráč zase přihlédne k informacím zahraničních kolegů. Ohledně FC Barcelona se spolehne na Španěla, sázkař z Finska zná zákulisí hokejistů Jokeritu Helsinky, Angličan ví, jak to chodí ve Watfordu nebo Brightonu. Hráč si vybere deset až dvacet zápasů, jejichž kursy jsou bookmakery podle všeho špatně zpracovány, a vsadí si na ně.
Nehrajte hadice
Muž hovořící pod přezdívkou Hráč dští oheň a síru na české prostředí, v němž se tyčí pouze kamenné sázkové kanceláře. Na Západě fungují také internetové sázkovky; podle něho lépe. Neplatí zaměstnance, nájem, otop, jsou tudíž levnější. Mají nižší marže a zisk dohánějí na objemech obchodů. V Česku se navíc platí manipulační poplatek deset procent, což Hráče irituje nejvíc. „Pochopte,“ rozhořčuje se, „já nevsadím tisíc korun, ale tisíc sto. Stovku nacpu do chřtánu sázkovky.“ Hráč míní, že vzniku internetových kanceláří brání ty kamenné, jelikož taková konkurence není v jejich zájmu.
Hlavní bookmaker Fortuny Hanák má jiný názor. Tuzemské kanceláře by prý také chtěly internetový trh, ale ministerstvo financí jim ho nechce povolit. „Zahraniční firmy na síti podnikat smějí, ale my ne. Znevýhodňuje nás to,“ žehrá. Hanák naznačuje neserióznost některých operací internetových sázkovek. Tiket je dokladem o uzavření sázky, ale ve virtuálním světě takový dokument chybí. „Třeba omylem úplně otočí kurs. Pak řeknou ‚sorry, měli jsme chybu‘, ale peníze nevrátí,“ uvádí Hanák. „Když pojmou podezření, že zápas byl zmanipulován, nevyplatí výhru. Stačí podezření, dokazováním se nikdo neobtěžuje.“
Náš Hráč má pro menší sázkaře dvě zásadní rady. První zní: Nikdy nehrajte (rozuměj: nesázejte na) favority, obzvlášť ne favority doma. „Řada lidí hraje tutovky. Vsadí na vítězství deseti favoritů doma. Takhle vůbec neuvažujte,“ nabádá. „Z těch deseti jako na potvoru jeden nevyhraje – jako Sparta s Jabloncem. Všechno spadne sázkovce.“
Druhá Hráčova rada: Nehrajte takzvané hadice, dlouhé řady zápasů na jednom tiketu. „Profík sází dvojakovky, nejvíc trojakovky.“ (Akumulovaná sázka na dva nebo tři zápasy.) Sázkař, který hraje „hadici“, má mizivou pravděpodobnost výhry. Jak praví klasik: Pokud se něco může pokazit, pokazí se to. Něco vždycky nevyjde.
Vyšlo všechno
Petr Škoda je důkazem toho, že výjimka potvrzuje pravidlo. Vsadil maxikombinátora Tipsportu, dvaatřicet utkání. Vyšla všechna. Za devadesát devět korun bral 745 357 korun. „Já mu to ze srdce přeju,“ praví Hráč. „Ale on je jediný a desítky tisíc dalších takových tiketů sežerou sázkovky. Z lidí, jako je pan Škoda, kanceláře žijou.“
Škoda souhlasil se schůzkou, s uvedením jména i s fotografováním, vymínil si však, že redakce nezveřejní místo jeho bydliště. Sousedé jsou závistiví.
Škoda popisuje infarktové stavy, jež jím lomcovaly, když trefoval zápas za zápasem. Z nabídky bookmakerů Tipsportu si vybral zápasy, které se mu líbily. Šlo o totální sportovní všehochuť. Juventus – Lecce, druhá liga italského fotbalu. Basketbal USK Praha – Děčín. Mistrovství světa ve volejbalu Bulharsko – Kuba. Vsadil na vítězství Bulharů, což ukazuje, že jeho povědomost o světovém sportu není povrchní. Kuba totiž hraje dlouhodobě lepší volejbal, ale Bulhaři měli na šampionátu aktuálně lepší formu. „Mám ČT 4, Eurosport a Galaxii a dívám se na všechno, třeba i na šipky,“ říká s úsměvem Škoda. „Ženě se to nelíbí, ale výhra tři čtvrtě milionu ji uklidnila.“
Osud na tiketu se vyplňoval šest dní, od úterý do neděle. V neděli chybělo šest zápasů, v deset večer se hrál poslední. Portugalská fotbalová liga Belenenses – FC Porto. „Vsadil jsem na vítězství hostů a čekal, až výsledek naskočí na teletextu. Málem jsem přitom umřel,“ vzpomíná Škoda. „V jednu ráno jsem zajásal – bylo to tam.“
V příbězích, jako je Škodův, se obvykle uvádí skóre klienta ve vztahu k sázkové kanceláři. Většinou prosází za desítky let majland, pak udělá jednu trefu, ale stejně celkově ztrácí. „Já ne,“ ohrazuje se Škoda. „Všechno si píšu. Prohraju za rok deset tisíc a sázím dvanáct let.“ Nad úvahou, že teď možná začne sázet více, zavrtí s úsměvem hlavou: „Kdepak. Budu se držet při zdi. Nechci ty peníze rozfofrovat.“
Padne Castro?
Kromě sportovních sázek existuje pestrá paleta jiných. Sázky na společenské události, politiku, Česko hledá SuperStar, na to, zda bude Václav Klaus znovu prezidentem nebo jestli nejvyšší teplota letos na Prvního máje v Česku překročí 20 °C.
Ředitel pro vnější vztahy Tipsportu Luboš Ježek dává příklady kuriózních individuálních sázek. Vladimír Basel z Valašského Meziříčí například soudí, že totalitní režim na Kubě do 31. prosince letošního roku padne. Vsadil si na to pětistovku v kursu 5 : 1. Pokud se tak stane, vyhraje dva a půl tisíce.
Lukáš Kaleta je desetiletý fotbalista Baníku Ostrava. Jeho otec věří, že syn kope do míče natolik dobře, aby v letech 2015 až 2027 hrál alespoň jednou za reprezentační „A“ tým České republiky. Vsadil si na to 250 korun a bookmaker Tipsportu stanovil kurs 40 : 1. Kaletovi tak možná někdy za osm až dvacet let zbohatnou o deset tisíc.
Některé sázky jako by páchly levotou a sázkovky je nepřijmou. V poslední „Superstar“ chtěl kdosi vsadit půl milionu korun na vítězství Terezy Najdekrové hned na začátku finálových kol. Kurs byl 3 : 1. „Nelíbilo se nám to. Měli jsme pocit, že ten člověk jaksi ví víc. Pak Najdekrová vypadla a ten klient nám ani neposlal děkovný dopis,“ směje se Ježek.
Jak výmluvně vypovídají odposlechnuté fotbalové telefonáty, skvěle parodované Petrem Čtvrtníčkem a Jiřím Lábusem, podrazy vládnou především ve sportu. Konto sázkových kanceláří citelně poznamenala aféra s podezřelými sázkami na první hokejovou ligu na Moravě v sezoně 2005–2006.
Skupina lidí sázela na domácí vítězství několika hokejových týmů, například Komety Brno, Třebíče a Jindřichova Hradce. Stalo se, že čtrnáctý tým v tabulce hrál doma proti druhému v pořadí. Šance by měly být přibližně vyrovnané, jenže ti lidé asi „věděli víc“. Na vítězství čtrnáctého týmu vsadili milion. A domácí vyhráli i zde, 2:0. Podle statistiky doma vyhrává 53 procent mužstev, najednou jich bylo 78 procent.
„Bránili jsme se,“ říká Hanák. „Když jsme viděli, že trefují jedničky, šli jsme s kursy dolů. Pozdě.“ Fortuna přišla o šestnáct milionů korun, Tipsport o dvaadvacet milionů. „Trestní oznámení nám nepomohlo,“ mávne rukou Ježek. „Policie viníka nezjistila.“
Ještě ke kuriózním sázkám. Vystoupí pražský primátor Pavel Bém na vrchol Everestu? Takovou sázku navrhl TÝDEN Fortuně a kancelář už ho má v nabídce. Na odpověď „ano“ je kurs 1,85, na „ne“ 2,04. Bém musí výstup dokončit do 15. května roku 2007. Pikantní je hra o výstup na vrchol 8. května, tedy na Den osvobození. Bém prohlásil, že tenhle den má pro něho rituální rozměr, Hanák reagoval „svátečními“ kursy. „Ne“ 1,37, „ano“ 3,00. Pokud pražský primátor zdolá Everest na Den osvobození, ten, kdo si na to vsadí stovku, bude brát tři.
Autor: Tomáš Čechtický
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.