Třinecké železárny investují 25 miliard Kč do ekologické výroby oceli

Ekonomika
30. 1. 2025 14:45

Třinecké železárny investují miliardu eur, v přepočtu zhruba 25 miliard korun, do technologií na ekologickou výrobu oceli. Největší část investice půjde do vybudování nové elektrické obloukové pece, která nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí na uhlí, jejíž provoz firma ukončí. Hlavním důvodem pro změnu současných technologií je splnění cílů Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), které mají vést ke snížení emisí oxidu uhličitého. Na tiskové konferenci to dnes řekl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. Podle firmy je to největší investice v ocelářství v Česku od 80. let minulého století.

Nová elektrická pec by se měla stavět od roku 2026 do prosince 2028. Nahradit by měla polovinu výroby oceli, tedy 1,3 milionu tun ročně. Její podstatou je tavení šrotu pomocí elektrické energie, jejíž spotřeba se v huti zvýší zhruba o 30 procent ze stávající jedné terawatthodiny (TWh). Pro vybudování pece bude zapotřebí podle Třineckých železáren vybudovat přívod vysokého napětí z páteřní přenosové soustavy včetně trafostanice. Zároveň bude společnost muset udělat některé demoliční práce a postavit několik nových hal.

Vedle pece železárny postaví bezemisní železnorudnou briketační linku, což společnost ohlásila už v září, a paroplynovou elektrárnu. Náklady na stavbu linky dosáhnou téměř miliardy korun, spolufinancovaná bude z více než poloviny z dotační podpory z Modernizačního fondu. Výstavba začne letos na jaře a do provozu bude linka uvedena v roce 2027. Elektřina nutná k výrobě oceli je v Třineckých železárnách vyráběna z uhlí. Paroplynová elektrárna zajistí přechod k ekologičtějšímu zdroji energie. Její stavba by měla začít letos a dokončena by měla být v roce 2027.

Výsledkem zavedení nových technologií v Třineckých železárnách by podle Heideho mělo být snížení emisí oxidu uhličitého o 55 procent oproti roku 1990. "Projekt nám umožní dál vyrábět strategický materiál bez závazku placení extrémních nákladů na emisní povolenky, jejichž bezplatný příděl bude postupně ukončen. Nepřinese nám ani vyšší objem produkce, ani zvýšení zaměstnanosti či přidané hodnoty. Splníme však náročné požadavky nízkoemisní výroby. Bez velmi výrazné dotační podpory projekt není reálný," řekl Heide. O státní podporu zažádá podnik v prvním čtvrtletí letošního roku.

Generální ředitel Evropské ocelářské asociace (EUROFER) Axel Eggert na tiskové konferenci uvedl, že současné plány EU pro snížení emisí oxidu uhličitého vedou ke snižování konkurenceschopnosti evropských ocelářů a celého průmyslu. Ocel je přitom podle studií nejdůležitějším materiálem využívaným v projektech, které slouží k přechodu na zelenou energii. Bez financování z EU se tak evropské ocelárny dostanou do vážných problémů. Pokud by výroba evropské oceli klesala stejně jako doposud, odhaduje, že v roce 2050 by mohla činit pětinu současné produkce.

Z posledních dat Ocelářské unie vyplývá, že výroba surové oceli v ČR za první tři čtvrtletí loňského roku meziročně klesla o 30 procent na 1,9 milionu tun. Stejně jako v pololetí byl výsledek dosud nejhorší. Podle dat Euroferu se v EU v roce 2023 vyrobilo 126 milionů tun oceli, meziročně o deset milionů tun méně. Za poklesem výroby v Evropě stojí podle Eggerta nadprodukce oceli ve světě, nižší poptávka po evropské oceli a vysoké ceny energií, které zvyšují její cenu na trhu.

Zelená dohoda pro Evropu je strategický plán EU, jehož cílem je do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, tedy stavu, kdy EU nebude do atmosféry vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich dokáže absorbovat. Tato iniciativa zahrnuje rozsáhlé změny v energetice, průmyslu, dopravě, zemědělství a dalších odvětvích s cílem snížit emise, podpořit obnovitelné zdroje energie a chránit přírodní ekosystémy. Opatření na snižování emisí či sociálních dopadů v členských zemích EU jsou financovány z emisních povolenek. S těmi musí obchodovat podniky, jejichž činnost způsobuje zvýšenou produkci oxidu uhličitého, mezi které patří také ocelárny. Jsou z nich například financovány dotace z Modernizačního fondu.

Třinecké železárny jsou součástí skupiny Moravia Steel a po ukončení prvovýroby oceli v Liberty Ostrava jsou největším hutním podnikem v Česku. Mezi hlavní produkty podniku patří dlouhé válcované výrobky. Včetně odloučených provozů mají téměř 6800 zaměstnanců. Třinecké železárny od roku 1996 investovaly do ekologických projektů přes deset miliard korun. Dalších 40 miliard směřovalo do rozvoje firmy a moderních technologií výroby oceli. V roce 2023 Třineckým železárnám loni výrazně klesl zisk, dosáhl 44 milionů korun. O rok dříve byl přitom čistý zisk firmy 2,393 miliardy korun. Tržby podniku meziročně klesly o 7,91 miliardy korun na 49,692 miliardy korun.

Autor: ČTKFoto: Archiv, Pexels, Kateryna Babaieva

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ