Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky hovořili o Ukrajině a podle prohlášení Bílého domu a Kremlu se shodli na pozastavení útoků na energetické objekty. Zároveň se vyslovili pro zlepšení bilaterálních vztahů.
Podle Trumpa byl hovor dobrý a produktivní. Kreml podle tiskových agentur po skončení telefonátu uvedl, že Putin souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že americký návrh na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu podporuje. Zároveň vyjádřil přání o telefonátu mluvit s Trumpem.
Zelenskyj podle telegramového kanálu RBK Ukrajina uvedl, že Ukrajina vždy podporovala "postoj, že se nemají používat zbraně proti energetickému sektoru". Zároveň zopakoval, že jednání o Ukrajině bez její účasti nepřinesou výsledky. Upozornil přitom, že požadavek ruské strany, aby zahraniční partneři přestali Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a zpravodajské informace, je "snahou o oslabení Ukrajiny". Zdroje serveru RBK-Ukrajina z ukrajinské prezidentské kanceláře mezitím uvedly, že Rusko odmítlo příměří a na Ukrajinu právě útočí ruské drony.
Německý kancléř Olaf Scholz v reakci na telefonát řekl, že zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině je prvním krokem, po němž musí následovat příměří. Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že Ukrajinci nesmí chybět u případných mírových jednání. Britský premiér Keir Starmer přivítal pokrok v jednáních o příměří a dodal, že rozhovory musejí vést k "trvalému a spravedlivému" míru.
Putin podle Kremlu informoval Trumpa, že ve středu 19. března si Rusko a Ukrajina vymění po 175 zajatcích a Rusko jako gesto dobré vůle předá Kyjevu 23 těžce raněných ukrajinských vojáků. Zelenskyj následně vzkázal Putinovi, že opravdovým gestem dobré vůle by bylo propustit všechny válečné zajatce.
Za "klíčovou podmínku" ukončení eskalace a spuštění urovnání politickou a diplomatickou cestou Putin označil úplné ukončení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu, napsala agentura Interfax.
Ruská vojska před více než třemi lety na Putinův rozkaz vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
"Během rozhovoru Donald Trump předložil návrh, aby se znepřátelené strany zdržely po dobu 30 dnů útoků na objekty energetické infrastruktury. Vladimir Putin odpověděl kladně na tuto iniciativu a hned vydal ruským vojákům příslušný rozkaz," uvedl Kreml podle agentury TASS.
Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že se prezidenti dohodli, že "posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru". Prohlášení americké strany hovoří o potenciálních "obrovských přínosech" zlepšení vztahů v souvislosti s ekonomickými dohodami a geopolitickou stabilitou.
Trump následně na své síti Truth Social označil hovor za dobrý s tím, že se s Putinem dohodli "na okamžitém příměří v oblasti energetiky a infrastruktury" a budou "rychle pracovat na úplném příměří a nakonec na ukončení této strašné války mezi Ruskem a Ukrajinou".
Podle Kremlu se prezidenti domluvili, že zůstanou v kontaktu ohledně všech projednávaných otázek, a také se vyslovili pro normalizaci rusko-amerických vztahů.
Prezidenti podle Bílého domu rovněž hovořili obecně o Blízkém východě jakožto regionu "potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům". Dalším tématem telefonátu byly otázky týkající se strategických zbraní a jak zabránit jejich šíření.
Ruský prezident dal dříve opakovaně najevo, jako podmínky pro ukončení války, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Požaduje rovněž "demilitarizaci" sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po vpádu do sousední země v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává, podobně jako anexi ukrajinského poloostrova Krym, kterou Rusko podniklo již na jaře 2014.
