Bývalý prokurátor Kash Patel, kterého americký prezident Donald Trump navrhl do čela Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), dnes vyjádřil nesouhlas s prezidentskými milostmi pro ty, kdo se dopustili násilí na příslušnících policie.
Uvedl to několik dní poté, co Trump vyhlásil amnestii pro své stoupence stíhané či odsouzené za nepokoje v sídle Kongresu, včetně desítek lidí, kteří tam 6. ledna 2021 útočili právě na policisty. Patel zároveň na půdě amerického Senátu označil za svou prioritu potírání násilné kriminality.
Vyjádření přišla na slyšení senátního právního výboru, který Patelovu nominaci posuzuje. Jeho volba patřila mezi nejkontroverznější Trumpovy návrhy na obsazení vysokých vládních postů, neboť Patel v uplynulých letech FBI tvrdě kritizoval za vyšetřování Trumpa a mimo jiné přišel s myšlenkou uzavřít centrálu úřadu ve Washingtonu. Také podle veřejnoprávního rozhlasu NPR šířil fámu, že nepokoje ve washingtonském Kapitolu podnítili agenti FBI.
I proto je jeho postoj k 6. lednu a tehdejším výtržníkům jedním z témat, na které se při dnešním slyšení zaměřují senátoři Demokratické strany. Nejvýše postavený demokrat v právním výboru Dick Durbin se v úvodním bloku dotazování Patela ptal, zda bylo správné omilostnit účastníky tehdejšího vpádu do Kapitolu.
"Nesouhlasím se zmírněním jakéhokoli trestu pro kohokoli, kdo spáchal násilí proti strážcům zákona," uvedl ve své odpovědi Patel. Deník The New York Times to označil za pozoruhodný odklon od Trumpovy pozice. Podobným způsobem se v minulých dnech vyjádřili i někteří zákonodárci Trumpovy Republikánské strany.
Patel je již roky v amerických médiích označován jako Trumpův oddaný stoupenec. Právník s indickými kořeny dříve působil jako prokurátor a po Trumpově prvním zvolení v roce 2016 z pozice poradce ve Sněmovně reprezentantů přispěl ke zpochybňování legitimity vyšetřování ruského vlivu na tyto volby. Později vystřídal několik pozic v Trumpově administrativě a po volbách roku 2020 začal současného prezidenta vehementně hájit na veřejnosti.
V Senátu, který rozhodne o potvrzení jeho nominace, slíbil, že FBI se pod jeho vedením bude řídit fakty a bude dbát na občanská práva všech Američanů. "Musíme se vypořádat s násilnou kriminalitou," uvedl v úvodním projevu. "Prioritou FBI, budu-li schválen, bude zajistit, že naše komunity jsou chráněné," pokračoval.
FBI je policejní institucí s více než 100letou tradicí, která zaměstnává napříč USA desetitisíce lidí a vyšetřuje nejrůznější druhy trestné činnosti. V posledních letech byl úřad zapojen i do některých politicky výbušných kauz včetně vyšetřování staronového prezidenta Trumpa. Stal se při tom terčem kritiky jeho i řady republikánů, přestože jej vedl Trumpem vybraný Christopher Wray, který nedávno odstoupil necelé tři roky před koncem svého desetiletého mandátu.
Kritika na adresu FBI zaznívala z republikánské strany i na dnešním senátním slyšení, kde padala slova o politizaci, slabé důvěře veřejnosti nebo nedostatečné transparentnosti. Republikáni, kteří mají v Senátu většinu, Patelovi vyjadřovali podporu, zatímco demokraté zpochybňovali jeho kvalifikaci a připomínali jeho minulá vyjádření.
Patel se hájil, že demokraté vytrhávají jeho slova z kontextu a překrucují je, když mimo jiné poukazovali na jeho vyjádření o souhlasu se "spoustou" prvků konspiračního hnutí QAnon nebo "seznam nepřátel" publikovaný v knize z roku 2023. Dnes QAnon označil za "nepodloženou konspiraci" a odmítl, že by do vlády šel s předem vytipovanými terči pro vyšetřování. "Žádná politizace FBI nebude. Žádné kroky pomsty FBI podnikat nebude," citovala jej agentura AP.
