V Bělorusku se dnes ráno otevřely volební místnosti v hlasování, které má určit příštího prezidenta země. Všeobecně se očekává, že autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, jenž státu vládne tvrdou rukou přes 30 let, si v nich zajistí sedmé funkční období. Exilová opozice označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Jsou to první prezidentské volby od roku 2020, kdy Lukašenko potlačil následné protivládní protesty.
Kritika Lukašenka v zemi je zakázaná, napsala agentura AFP a dodala, že většina lidí, se kterými hovořila v Minsku a dalších městech, vyjádřila vůdci země podporu. Přesto se bála uvést svá příjmení. "Budu volit Lukašenka, protože od doby, kdy se stal prezidentem, se věci zlepšily," řekl například dvaačtyřicetiletý zemědělec Aljaksej v malé vesnici na jihovýchodě Běloruska, který se podobně jako mnozí další obává války na sousední Ukrajině. Tu před takřka třemi lety rozpoutalo Rusko a Lukašenko Moskvu v jejím válečném tažení podpořil poskytnutím běloruského území k vpádu do země.
Vláda v Minsku přitom podle AFP situaci vykresluje tak, že Lukašenko zaručil mír a pořádek v Bělorusku, přičemž obviňuje vůdce rozsáhlých protivládních protestů před necelými pěti lety z vyvolávání chaosu. "Všichni naši oponenti a nepřátelé by měli pochopit: nedoufejte, nikdy se nezopakuje to, co jsme měli v roce 2020," prohlásil v pátek Lukašenko. Podle některých pozorovatelů se obává opakování rozsáhlých protestů, a proto naplánoval hlasování na leden, napsala agentura AP. Předchozí prezidentské volby se v Bělorusku konaly v srpnu 2020.
Úřady tehdy vyhlásily vítězem hlasování opět Lukašenka, který podle nich získal na 80 procent hlasů. Do ulic vyšly statisíce lidí. Opozice obvinila režim z falšování a za vítězku voleb označila Svjatlanu Cichanouskou, která kandidovala místo svého uvězněného manžela. Lukašenko ale s podporou Moskvy protesty tvrdě potlačil. Desítky tisíc lidí pořádkové síly zadržely, hlavní opoziční představitelé skončili buď ve vězení, nebo uprchli ze země. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly.
Cichanouská před několika dny v rozhovoru s agenturou Reuters obvinila Lukašenka z hraní her se Západem tím, že postupně propouští některé politické vězně před volbami, které označila za podvod. "Je to spíše něco jako rituál pro diktátory, když se znovu jmenují," řekla k současnému hlasování. Lukašenko podle ní doufá v ústupky od Západu. Propuštění vězněných sice přivítala, ale upozornila, že to nepředstavuje skutečné zmírnění represí, protože neustále přibývá dalších zatčených. Lidskoprávní organizace Vjasna eviduje v zemi přes 1250 politických vězňů.
Sedmdesátiletý Lukašenko, který je u moci od roku 1994 a je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, existenci politických vězňů v zemi popírá, stejně tak odmítl obvinění z volebních podvodů. Podle agentury AFP ale nemá v současných volbách opravdového vyzyvatele, byli vybráni čtyři protikandidáti, kteří ale vůči němu nepředstavují skutečnou opozici. Mají dát volbám nádech demokracie, ale málokdo ví, kdo jsou, podotkla AFP. Podle AP čtveřici tvoří politici Sjarhej Syrankov, Aljaksandr Chižňak, Aleh Hajdukevič a Hanna Kanapacká.
Evropský parlament před několika dny v rezoluci běloruský režim odsoudil jako nelegitimní a zločinný. Vyzval také Evropskou unii, členské státy a mezinárodní společenství, aby současné volby odmítly jako podvod. EU, Spojené státy a Británie Lukašenka už nyní neuznávají jako legitimního prezidenta Běloruska. Západ dříve uvalil na Minsk sérii sankcí kvůli porušování lidských práv nebo Lukašenkově podpoře ruské invaze na Ukrajinu.
