Obce z lokalit Březový potok na Klatovsku a Janoch u Temelína neuspěly s rozkladem proti stanovení průzkumných území pro plánované hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Zamítlo ho ministerstvo životního prostředí, informovala v pátek mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Martina Bílá. Pravomocné stanovení průzkumných území je podle ní důležitým krokem k výběru finální a záložní lokality pro hlubinné úložiště. Obce se úložišti dlouhodobě brání a nyní zvažují další postup.
Ve zmiňovaných lokalitách na západě a jihu Čech nyní podle SÚRAO budou moct začít průzkumné práce. Půjde například o podrobné geologické mapování, následovat bude geofyzika i hluboké vrty. Podle správy geologové díky průzkumům mohou do detailu zkoumat masiv, ve kterém může být úložiště v budoucnu umístěno. Cílem bude sběr informací o mineralogickém složení hornin, jejich pevnosti, zlomech nebo puklinách, dále o složení podzemní vody nebo jejím proudění.
Všechny práce podle SÚRAO přispějí k výběru nejvhodnější a nejbezpečnější lokality pro hlubinné úložiště určené pro radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo. Po stanovení průzkumných území začne stát obcím vyplácet příspěvky, na které mají nárok ze zákona. Pro lokalitu Březový potok půjde podle SÚRAO o 31,2 milionu korun ročně a pro lokalitu Janoch o 17 milionů korun ročně.
Zástupci obcí z lokality Janoch se chtějí sejít v pondělí a rozhodnout o dalším postupu. "Další možností je podání žaloby, která však nemá odkladný účinek. To znamená, že práce začnou bez ohledu na to, zda věc bude ještě řešit soud," řekl Zdeněk Souček, mluvčí mluvčí Platformy proti úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků.
Ministerstvo životního prostředí povolilo průzkum už loni, kromě Janochu a Březového potoku také v lokalitě Horka na Třebíčsku. Obce proti tomu následně podaly rozklad, který v případě Březového potoka a Janochu ministerstvo nyní zamítlo. Zda a případně jak bylo rozhodnuto v případě Horky, zatím úřady nesdělily. Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště. Obce ovšem nemají právo veta při rozhodnutí o lokalitě.
Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030. Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Původně mělo vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě Česka připravují svá úložiště i další státy.
Průzkumná území mají výrazně větší rozlohu než samotný povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše dvou až tří kilometrů čtverečních. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů. Záleží ale na podmínkách v lokalitě, například na morfologii terénu nebo na možnostech dopravní obsluhy.
