Vědci z Mendelovy univerzity v Brně začali při monitorování ptačí populace využívat fotopasti, které běžně slouží spíše k pozorování savců. V případě ptáků vhodně doplňují tradiční ornitologické metody. Poskytují také informace třeba o frekvenci krmení mláďat nebo složení potravy u dravců. Tým z agronomické fakulty fotopasti vyzkoušel v členité krajině Lomnicka na rozhraní jižní Moravy a Vysočiny, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
Běžnou ornitologickou metodou je pozorování, zejména takzvaný liniový nebo bodový transekt. Při liniovém transektu se vytyčí vzdálenost a šířka linie, po které pozorovatel prochází lokalitu a zaznamenává druhy, které se vyskytují v prostoru. Při bodovém transektu se určí body v krajině a poloměr pozorování. Fotopasti pomáhají při sledování druhů žijících skrytě, nelétavých druhů pohybujících se po zemi anebo různých vzácných druhů.
"Hlavní výhoda spočívá především v doplnění dat získaných z běžného ornitologického průzkumu. Fotopast na lokalitě monitoruje danou plochu takřka nepřetržitě a může nám zachytit některé ptačí druhy, které jsme běžným průzkumem minuli. Fotopasti nám také mimo zachycení daného druhu mohou pomoci poodhalit chování jedinců na lokalitě," popsala Denisa Dvořáková z ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství.
Tým využil metodu fotopastí pro pozorování ptáků v 11 remízech na Lomnicku. "Krajina Lomnicka disponuje členitým reliéfem, lesnatými i zemědělskými oblastmi i přírodě blízkými krajinnými prvky,“ uvedla Dvořáková.
Ve sledovaných remízech přírodovědci zaznamenali 45 druhů ptáků ze sedmi řádů a 22 čeledí. Nejpočetnějším řádem byli pěvci, následovali šplhavci a dravci. Nejpočetnějším druhem zaznamenaným s využitím liniové metody byl strnad obecný, pomocí metody fotopastí byl nejčetnějším druhem kos černý.
"Pomocí metody fotopastí bylo zjištěno více ptačích druhů v porostech užších a delších, na rozdíl od remízků vyšších a širších, kde bylo více ptačích druhů zjištěno pomocí liniového transektu. Rozdílnost mezi oběma metodami se dá vysvětlit tím, že pomocí liniové metody lépe zaznamenáme ptáky nacházející se například v korunách stromů a pomocí metody fotopastí to mohou být druhy vyskytující se často na zemi nebo v lesním keřovém patře,“ vysvětlila Dvořáková.
