Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes složil přísahu na další funkční období. Opozice ale tvrdí, že vyhrál její kandidát Edmundo González Urrutia, který zatím zůstává v zahraničí. Opoziční představitelé Madurovu přísahu považují za státní převrat, napsala agentura AFP.
Evropská unie, Británie a Spojené státy oznámily sankce na další venezuelské představitele. Madurovi naopak gratuloval ruský prezident Vladimir Putin.
Přísahu, kterou zahájil své třetí funkční období, Maduro složil krátce před 16:00 SEČ v parlamentu, který mají pod kontrolou provládní síly. Prezidentský mandát je ve Venezuele šestiletý. "Prezidentem mě neučinila vláda Spojených států," prohlásil Maduro po přísaze, kterou označil za "velké vítězství venezuelské demokracie". Ministr obrany Vladimir Padrino uvedl, že ozbrojené síly zůstávají věrné Madurově vládě.
O vítězství svého kandidáta Edmunda Gonzáleze je naopak přesvědčena opozice, která poukazuje na výsledky ze zhruba 80 procent volebních okrsků. Zápisy shromáždili její příznivci. "Státní převrat byl dokonán," uvedla hlavní opoziční platforma PUD o Madurově přísaze. Podle PUD se Maduro drží u moci jen díky použití brutální síly a proti vůli lidu.
Opoziční představitel González, který žije od září v zahraničí, sliboval, že se do dneška vrátí do Venezuely, aby se ujal úřadu. "Pro Edmunda (Gonzáleze) teď není vhodný moment pro návrat," uvedla ale dnes večer SEČ vůdkyně opozice María Corina Machadová. Ve čtvrtek proti Madurově inauguraci demonstrovali příznivci opozice.
Inaugurace se podle deníku El País zúčastnili zástupci stovky zemí, delegací na nejvyšší úrovni však bylo málo. Do Caracasu přicestoval kubánský prezident Miguel Díaz Canel nebo předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin, který Madurovi předal Putinovu gratulaci, napsala AFP.
Generální tajemník OSN António Guterres vybídl venezuelské úřady, aby zaručily lidská práva. Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho brazilský protějšek Luiz Inácio Lula da Silva vyzvali venezuelskou vládu, aby propustila politické vězně a zahájila dialog s opozicí. "Francie a Brazílie jsou připravené pomoci při obnově jednání," uvedl Elysejský palác po telefonátu mezi Lulou a Macronem.
Madurovo vítězství zpochybňuje například Evropská unie, která žádá, aby oficiální orgány zveřejnily úplné a detailní volební výsledky, což se stále nestalo. EU dnes potvrdila dosavadní sankce proti Venezuele a rozšířila je na další venezuelské představitele. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové nemá Madurova vláda žádnou demokratickou legitimitu.
Nové sankce oznámily také Británie a Spojené státy, které mimo jiné zapsaly na sankční seznam šéfa státní ropné firmy PDVSA Héctora Obregóna. "Maduro znovu ukázal naprosté pohrdání demokratickými pravidly a provedl nelegitimní inauguraci," uvedl podle AFP představitel Bílého domu. Spojené státy také zvýšily na 25 milionů dolarů (zhruba 600 milionů korun) odměnu za informace vedoucí k dopadení Madura, který je hledaný americkou justicí kvůli zapojení do pašování drog. "Přísahu měl složit zvolený prezident Edmundo González Urrutia," uvedl v prohlášení americký ministr zahraničí Antony Blinken s tím, že oficiální volební výsledky jsou podvod.
Madurovo vítězství přijali dosavadní blízcí spojenci Venezuely - Rusko, Čína, Kuba či Nikaragua. Komplikovanější vztahy má venezuelská vláda s Brazílií a Kolumbií, které kritizovaly povolební jednání úřadů. Brazílie a Kolumbie však na rozdíl od řady dalších latinskoamerických států oficiální vztahy s Caracasem udržely.
Maduro ve Venezuele vládne od roku 2013. Země se za tu dobu dostala do hluboké ekonomické a sociální krize a miliony obyvatel ji opustily. Dojednáním některých podmínek voleb s opozicí se Maduro snažil zmírnit západní sankce a dostat svou vládu z mezinárodní izolace, to se mu ale nepodařilo. Po červencových volbách úřady zakročily proti demonstracím, což si vyžádalo skoro tři desítky mrtvých. Zadrženo bylo na 2500 lidí, většina se v posledních týdnech ocitla na svobodě.
