Češi sice mají jasno o eutanazii a asistovaném sebeusmrcení, ale velká většina vůbec nezná institut takzvaného dříve vysloveného přání. Mohou ho využít a povede patrně také k jejich smrti, ale musí na něj myslet už za života a požádat o něj lékaře.
S takovými výsledky průzkumu přišla iniciativa Smrtelník, které se tématům kolem smrti v Česku věnuje. V úterý průzkum představila na tiskové konferenci v Senátu.
Je potřeba větší osvěta na téma smrti
Průzkum ukázal dvě věci - 70 procent lidí neví, že mají možnost takzvaného dříve vysloveného přání, tedy vyjádřit předem svou vůli pro případ, kdy sami nebudou moci rozhodovat o svém zdravotním stavu a léčbě. Zároveň se ale ukazuje, že v Česku existuje silná podpora eutanazie a asistovaného sebeusmrcení.
Shora přitom „dříve vyslovené přání“ má podporu. Evidenci těchto dříve vyslovených přání jmenoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) mezi dvaceti digitalizačními projekty, na kterých ministerstvo v současné době pracuje.
Je ale také nutné, aby tomto institutu česká veřejnost také věděla. "Je tu velmi potřeba osvěta ohledně institutu dříve vysloveného přání. Jak mezi lékaři, tak především mezi pacienty," uvedla Karolína Sadílková z iniciativy Smrtelník.
Podle ní pouze 29 procent respondentů průzkumu, který agentura Ipsos zpracovala letos v únoru, někdy alespoň slyšela o institutu dříve vysloveného přání. "Ale většina nemá tušení, co to je, natož že by uvažovala, že by ho použila," dodala.
Nejčastěji si lidé přejí, aby je lékaři neresuscitovali
Podmínky dříve vysloveného přání stanoví zákon o zdravotních službách. Lékař je musí brát v potaz, pokud je má k dispozici. "Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání musí být písemné poučení o důsledcích jeho rozhodnutí," uvádí k němu na svém webu například Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Poučit pacienta o dopadech musí jeho registrující praktický lékař nebo lékař v oboru, se kterým vyslovené přání souvisí. Přání lze vyslovit také v případě přijetí do péče nebo při hospitalizaci a musí být pak zapsáno do zdravotní dokumentace. Mezi nejobvyklejší přání patří odmítnutí resuscitace nebo nesouhlas s darováním orgánů.
Eutanazie je na stole už roky. Návrh zákona existuje
Senátorka Věra Procházková (ANO), která v Senátu pořádala odbornou konferenci, předložila návrh zákona, který by uzákonil eutanazii, už v roce 2020. Tehdy ho vláda odmítla a na jednání Sněmovny se nedostal. Návrh vadí i odborné společnosti paliativní medicíny, protože do jedné legislativní normy spojuje paliativní péči s možnostmi dobrovolného ukončení života.
"Bylo mi vyčítáno, že je to spojováno s paliativní péčí, tak jsem na konferenci pozvala i osobnosti paliativní péče. Chtěla jsem se jich zeptat, zda zákon dál spojovat s paliativní péčí nebo rozdělit na zákony dva," popsala na tiskové konferenci Procházková.
Život vezme buď lékař nebo sám pacient s asistencí
Zákon by měl umožnit jak eutanazii, tedy usmrcení z rukou lékaře, tak asistovanou sebevraždu pacienta. Podle návrhu by se možnost měla týkat jen dospělých, svéprávných a nevyléčitelně nemocných, kteří nesnesitelně tělesně nebo psychicky trpí. Podle průzkumu má eutanazie podporu 73 procent respondentů, asistované sebeusmrcení 68 procent.
Podobnými návrhy se politici zabývají opakovaně, v roce 2008 ho odmítla Sněmovna, v roce 2016 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Loni návrh za ministerstvo zdravotnictví odmítl náměstek Václav Pláteník (KDU-ČSL). Návrhy kritizovali někteří lékaři nebo poskytovatelé hospicové péče, kteří jsou často navázáni na některou z církví. Zkušenosti z Nizozemska, kde je možnost od roku 2002, podle některých ukazují, že žádosti jsou posuzované čím dál benevolentněji.
