Zřídit komisi pro přezkum náhlých úmrtí dětí, zajistit lepší a nepřetržitý provoz krizové linky pro děti a rodiče či posílit prevenci a spolupráci chce vláda v programu Bezpečné dětství: Cesta k prevenci násilí ve společnosti. Zkušenost s násilím v dětství je jedním z klíčových rizikových faktorů vedoucích k událostem, jako byla například tragická střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy loni v prosinci. Vládní program dnes novinářům představili ministři vnitra a školství Vít Rakušan a Mikuláš Bek (oba STAN), zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a zástupkyně dalších ministerstev.
"Zaměřme se na bezpečné dítě a vyplatí se to," prohlásil Rakušan. Vláda by podle něj měla zajistit, aby klesaly kriminalita a sebevražednost dětí. Základem je prevence a vyškolení pedagogů, policistů či zdravotníků, aby rozpoznali problematické rodinné prostředí. K tomu slouží takzvaná karta KID, která poskytuje jednotná vodítka k identifikaci akutního ohrožení života, bezpečí a zdraví dítěte. Popisuje také postup, jak v případě ohrožení dítěte zajistit jeho ochranu.
K zamezení zbytečných úmrtí dětí má pomoci nová komise. Podle Laurenčíkové se nebude soustřeďovat na to, kdo smrt dítěte zavinil, ale na to, kde udělal chybu systém. Tím bude moci zabránit opakování podobných případů. Podle náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárky Jelínkové by mohla komise fungovat jako poradní orgán ministerstva. "Může to být velmi rychlé opatření," uvedla. Doplnila, že nyní zemře v Česku kvůli násilí v rodině ročně šest dětí.
Důležitým bodem vládního programu je větší podpora krizové linky. V současnosti se na ni dovolá napoprvé pouze 52 procent dětí. "Někdy to zkusí znova, někdy ne," řekla Kateřina Bělohlávková z odboru prevence kriminality ministerstva vnitra. To podle ní není přípustné. Linka musí fungovat 24 hodin denně a každé dítě by se mělo dovolat ihned. Rakušan doplnil, že na posílení krizové linky už vláda vyčlenila více peněz na příští rok.
Známky obtíží duševního zdraví vykazují nyní ve vyšší míře podle Šimáčkové Laurenčíkové i děti z běžných stabilních rodin. Vliv na to podle ní má například pandemie covidu-19 či válka na Ukrajině. Z dat Národního ústavu duševního zdraví podle ní vyplývá, že až 40 procent žáků devátých tříd vykazuje středně těžké a těžké deprese a 30 procent středně těžké a těžké úzkosti.
Program teď podle ministra Rakušana čeká mezioborové připomínkové řízení. Většina důležitých resortů se na něm však už shodla. Strategie stojí na třech pilířích - prevence, detekce a intervence. Obsahuje i další vzdělávací programy či posilování mezioborové spolupráce. Česko na něj shání peníze i z evropských fondů. Podle Šimáčkové Laurenčíkové se o tom, kolik by opatření měla stát, jedná mezi zapojenými resorty. "Bavíme se určitě o stovkách milionů, které částečně by se týkaly jak rozpočtu, tak evropských fondů, evropských výzev," řekla. Řada opatření jde podle ní realizovat už ze stávajících rozpočtů.
Péči a podpoře dětí podle ministra Beka pomůže i novela školského zákona, která ustavuje pozice školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách. Ve spolupráci s vysokými školami pracuje ministerstvo na zvýšení počtu studentů psychologie či speciálních pedagogů. Zmínil i možnosti úpravy financování regionálního školství podle toho, v jakém prostředí se nachází. Péče o duševní zdraví je podle Beka i součástí připravovaného rámcového vzdělávacího programu pro základní školy, které chce ministerstvo schválit do konce roku.
