Před vyhlášenými berlínskými kluby musí lidé čekat v dlouhých frontách často i několik hodin a nakonec je ochranka stejně dovnitř nepustí. Skupina vědců ze čtyř evropských vysokých škol včetně berlínské Svobodné univerzity se rozhodla zjistit, jak se do klubů, jako jsou Berghain, KitKat či Tresor, zaručeně dostat.
Studie, kterou zveřejnili v prestižním časopise Journal of Marketing, přitom dochází k závěru, že recept na úspěch je vlastně paradoxní: člověk musí zapadnout a zároveň vyčnívat.
Výzkum v terénu: Znali jste třeba „selektéry“?
Zaručených receptů, jak se dostat do některého z proslulých berlínských technoklubů, lze na internetu najít stovky. Skupina výzkumníků ze Svobodné univerzity v Berlíně, univerzity v anglickém Bathu, londýnské King’s College a univerzity ve švédském Karlstadtu se rozhodla přijít záhadě na kloub vědeckými metodami.
Pro svou studii vedli rozhovory s 38 majiteli klubů, dýdžeji, pracovníky ochranek a hlavně takzvanými selektéry, kteří stojí u vstupů do klubů a vybírají, kdo se bude moci uvnitř bavit a kdo bude muset zábavu v Berlíně hledat jinde. Zkoumali také novinové články a archivní materiály. "Navíc měli výzkumníci možnost sledovat jednu noc proces výběru a to u zhruba 500 rozhodnutí u dveří jednoho renomovaného klubu," uvedla v tiskové zprávě Svobodná univerzita v Berlíně.
Jak dovnitř? Je to prý paradox
Výsledek výzkumu v sobě přitom skrývá paradox. Aby se člověk do kýženého klubu dostal, musí totiž zapadnout a zároveň dokázat nějak zaujmout. Důležitým faktorem je pro selektéry při výběru potenciálních hostů kromě jejich oblečení, znalosti scény a chování ve frontě také osobní charisma.
"Selektéři hodnotí, do jaké míry se lidé dokážou přizpůsobit, ale paradoxně také, jestli dokážou nějak vyčnívat. Rozhodující roli hraje individualizovaný, stylizovaný styl oblékání, znalost berlínské technokultury, způsob, jak se člověk baví s ostatními ve frontě, ale i zjevná 'energie' a charisma'," uvedl Tim Hill z fakulty marketingu univerzity v jihoanglickém Bathu.
Selektéři hodnotí věk, barvu pleti, sexualitu i charisma
To, jak se zájemce o vstup do klubu odlišuje od ostatních, selektéři přitom posuzují proto, aby dosáhli rozmanitosti ve složení návštěvníků. Posuzováni jsou tak lidé i podle barvy pleti, věku, sexuality a genderové identity. Zájemci z méně zastoupených a obecně marginalizovaných skupin často mají výhodu, protože provozovatelé klubů chtějí dosáhnout "kosmopolitní atmosféry" a "diverzity", uvádí studie. Stoprocentní úspěšnost při vstupu do klubu nemá ale podle závěrů studie zaručenou nikdo, protože kritéria se neustále mění. Selektéři prý reagují mimo jiné na aktuální náladu uvnitř i venku.
Spolehlivě u vchodu zastaví alkohol, agrese a asociální chování
Jednoznačným důvodem pro odmítnutí vstupu do klubu jsou podle vědců nadměrná konzumace alkoholu, agrese a asociální chování. Řada klubů přitom používá i kamery, aby analyzovala, jak se lidé čekající ve frontě chovají.
Podle vědců je pro úspěch berlínských klubů klíčový právě pečlivý výběr hostů u vstupu, pomocí něhož se daří utvářet atmosféru uvnitř. K úspěchu patří i jisté mlžení a vytváření mýtů kolem výběrového procesu ve snaze dosáhnout pocitu exkluzivity. "Nenavrhujeme, aby všichni organizátoři odmítali hosty u dveří, ale berlínská klubová scéna nám přináší cenné poznatky o umění selektivní inkluze a exkluze za účelem vytváření jisté atmosféry," řekl k závěrům studie Hill.
"Unikátní klubové prostory v Berlíně jsou místy experimentování a úniku před každodenností. Pečlivé a udržitelné vytváření atmosféry výběrem hostů v klubech přispělo k tomu, že se dostaly na seznam světového kulturního dědictví UNESCO," dodal iniciátor studie Michael Kleinaltenkamp, který je profesorem ekonomie na Svobodné univerzitě v Berlíně. Technokultura v německé metropoli je od loňského roku na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.
