Výběr hlavních bodů novely důchodového systému, kterou dnes schválil Senát:
Navyšování důchodového věku:
- Po roce 2030 se bude zvyšovat věk pro získání nároku na odchod do řádného důchodu. Původní vládní návrh počítal pro lidí narozené od roku 1973 s prodlužováním hranice až o dva měsíce pro každý ročník. Podle koaličního pozměňovacího návrhu, přijatého nakonec Sněmovnou, ale věk poroste pomaleji, jen o měsíc za rok. Ročník 1966 tak půjde do penze v 65 letech a jednom měsíci, u lidí narozených po roce 1988 se důchodový věk zastropuje na 67 letech. Původní vládní verze počítala s nepravidelným posouváním hranice podle doby dožití na základě dat Českého statistického úřadu nejvýše o dva měsíce ročně, zastropování nezaváděla.
Změna výpočtu nových důchodů:
- Mezi roky 2026 a 2035 se bude postupně snižovat výše výdělku, která se započítává při výpočtu zásluhové části penze (vyměřovací základ). Z dosud plně zohledňovaného příjmu do první redukční hranice (což je 44 procent průměrné mzdy, tato hranice zůstane) by se po deseti letech mělo brát v potaz 90 procent a místo 1,5 procenta jen 1,45 procenta za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod. Druhá redukční hranice činí čtyřnásobek průměrné mzdy a ze sumy mezi první a druhou hranicí se započítává 26 procent výdělku. Příjem nad druhou hranicí se pro výpočet penze pomíjí. Nově přiznané penze budou nižší o několik stovek korun za rok.
Zvýšení minimálního starobního důchodu:
- Zvýší se minimální starobní důchod, a to díky navýšení téměř tři dekády nezměněné nejnižší procentní výměry. Ta je už od roku 1996 určena pevnou částkou 770 korun měsíčně, což bylo tehdy přes devět procent průměrné mzdy, dnes je to v poměru k průměrné mzdě pětkrát méně. Nově bude minimální zásluhový díl penze stanoven jako deset procent průměrné mzdy, tedy ve stejné výši jako základní výměra důchodu, která je pro všechny příjemce penzí stejná. Minimální starobní důchod (a také invalidní u nejvážnější invalidity třetího stupně) tak dosáhne 20 procent průměrné mzdy. Navýšení se dotkne i dříve přiznaných důchodů. Pokud by tato úprava platila už letos, dosahoval by minimální starobní důchod 8800 korun místo dosavadních 5170 korun měsíčně.
Dřívější důchod pro náročné profese:
- Nárok odejít do penze až o pět let dříve by měla mít oproti původnímu vládnímu návrhu jen malá část lidí, kteří pracují v náročných profesích. Zaměstnavatel bude na takového pracovníka platit odvody vyšší o pět procentních bodů. Původně navrhovaná úprava počítala s tím, že se tato možnost bude týkat všech pracovníků z nejtěžší čtvrté kategorie a části ze třetí kategorie, kteří pracují s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple, celkem zhruba 120.000 lidí. Schválený poslanecký návrh ale ponechal dřívější penzi jen pracovníkům čtvrté kategorie, jichž je podle zdůvodnění nejvýše 15.000. Pokud lidé v rizikové profesi odejdou do předčasného důchodu, podle schválené úpravy Martina Dlouhého (TOP 09) už v ní nebudou smět dál pracovat.
- Možnost financování předčasné penze ostatních pracovníků v rizikových provozech chce koalice řešit povinným přispíváním jejich zaměstnavatelů do třetího, individuálního penzijního pilíře. Příspěvek by měl činit asi čtyři procenta hrubé mzdy. Návrh má ministerstvo financí připravit do konce roku. Podle ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky (KDU-ČSL) chce koalice úpravu prosadit do června příštího roku s účinností od ledna 2026.
Zrušení navyšování penze u pracujících důchodců:
- Podle současné úpravy se důchodcům, kteří i po přiznání starobní penze nadále pracují a odvádějí sociální pojištění, navyšuje za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti procentní výměra o 0,4 procenta výpočtového základu. Většinou se jedná o několik desítek korun měsíčně. Důvodová zpráva staví do kontrastu malý dopad na výši důchodů a administrativní náročnost na straně České správy sociálního zabezpečení, která musí jednotlivě rozhodnout o každé žádosti o navýšení. Navyšování se ruší a novela místo toho počítá s tím, že za pracující důchodce nebude zaměstnavatel odvádět svou část pojistného na sociální zabezpečení a o těchto 6,5 procenta hrubé mzdy se zvýší čistý příjem takového zaměstnance.
Výchovné:
- Původní vládní návrh počítal s postupným zrušením nároku na výchovné (zavedeno bylo v roce 2023 a činí 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, nárok má jen jeden z rodičů) za prvního a druhého potomka, od roku 2030 mělo náležet jen za třetí a další dítě. U prvních dvou potomků nahrazovala vládní novela výchovné tím, že při stanovení penze započítala za dobu péče fiktivní výdělek ve výši průměrné mzdy. Sněmovna výchovné na návrh skupiny koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) upravila, dál by se mělo vyplácet jen na třetí a další dítě a na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Má platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě. U lidí, kteří získali či získají nárok na výchovné do roku 2029, tento příspěvek zůstane, ale nebude se valorizovat.
Sdílený vyměřovací základ partnerů:
- Vládní reforma počítá s dobrovolným společným vyměřovacím základem manželů nebo registrovaných partnerů, týkat se bude jen starobních důchodů. Manželé nebo registrovaní partneři se budou při přiznání důchodu od roku 2026 moci rozhodnout, že si napůl rozdělí dosažené vyměřovací základy za období, kdy oba pracovali. Při výpočtu důchodu se na ně bude pohlížet tak, jako by měli stejný příjem. Přihlášení se ke společnému vyměřovacímu základu bude dobrovolné a bude možné od něj kdykoliv - i jednostranně - ustoupit.
